Ostrovní provincie Chaj-nan v jižní Číně je známá svými písečnými plážemi a bezcelními nákupními centry. Nyní se však vody u jižního pobřeží Chaj-nanu staly domovem průlomové inovace: »chytrého mozku« v moři.
Přibližně před měsícem byl jeřábovou lodí spuštěn do moře bílý válcovitý datový modul o délce 18 metrů a průměru 3,6 metru, který se potopil do hloubky 30 metrů poblíž autonomního okresu Liou-čou Li. Obsahuje více než 400 vysoce výkonných serverů a je propojen s podmořským datovým centrem, které bylo poprvé nasazeno v březnu 2023. To znamená dokončení prvního komerčního podmořského inteligentního výpočetního klastru na světě.
Tento úspěch představuje milník v čínském úsilí využít mořské zdroje pro výpočetní výkon nové generace.
Současná výpočetní kapacita klastru odpovídá výkonu 30 000 špičkových herních počítačů pracujících současně – dokáže za jednu sekundu zpracovat to, co by běžnému počítači trvalo rok. Podporuje AI asistenty, jako je DeepSeek, a umožňuje zpracovat přibližně 7 000 inteligentních interakcí za sekundu, uvedl Pchu Ting, generální ředitel demonstračního projektu podmořského datového centra Chaj-nan.
» Tento klastr integrací s provozním podmořským datovým centrem vytváří most pro přenos dat prostřednictvím pobřežních stanic, což umožňuje plynulé propojení se systémy klientů,« vysvětlil.
Pchu dodal, že centrum již uzavřelo smlouvy s téměř desítkou podniků a zaměřuje se na aplikace v oblasti trénování modelů AI, průmyslové simulace, herního průmyslu a mořského výzkumu.
V oblasti umělé inteligence může výkon centra zkrátit trénování modelů z několika měsíců na týdny. V herním průmyslu umožňuje složitější grafické vykreslování a stabilní provoz pro více hráčů, uvedl Pchu.
Inteligentní výpočetní centra, často nazývaná »továrny na mozky AI«, zpracovávají obrovské množství dat a poskytují základní infrastrukturu pro výcvik a provoz velkých AI modelů.
Projekt v Liou-čou představuje propojení mořského inženýrství a datové infrastruktury, což vyvolává otázky: proč budovat výpočetní centrum pod vodou? A jak přispívá k posílení výpočetních schopností Číny?
FOTO
Letecký snímek pořízený dronem 18. února 2025 ukazuje komerční podmořský inteligentní výpočetní klastr na ostrově Chaj-nan, který je spouštěn do moře poblíž autonomního okresu Liou-čou Li v jižní čínské provincii Chaj-nan. (Xinhua)
NOVÁ HRANICE VÝPOČETNÍ TECHNIKY A UDRŽITELNOSTI
Projekt, který Pchu popisuje jako »zelenou, nízkouhlíkovou a vysoce efektivní« inovaci, staví Čínu do čela podmořské výpočetní infrastruktury.
Čínské úsilí o nejmodernější výpočetní výkon není náhodné. S rostoucím tempem AI revoluce se Čína snaží do roku 2025 zvýšit celkovou výpočetní kapacitu země o více než 30 procent, podle plánu zveřejněného šesti vládními ministerstvy v říjnu 2023. Plán také stanovuje cíl dosáhnout celkové výpočetní kapacity 300 EFLOPS do roku 2025.
EFLOPS je jednotka měření používaná k určení rychlosti počítače. Výpočetní systém s výkonem 1 EFLOPS dokáže provést 1 trilion operací s pohyblivou desetinnou čárkou za sekundu.
Národní strategie oznámená v roce 2022 upřednostňuje výpočetní centra ve městech jako Peking, Šanghaj a Šen-čen, stejně jako ve vnitrozemských uzlech, jako jsou Čcheng-tu, Čchung-čching, Chu-che-chao-tche a Kuej-jang.
Podmořský projekt na ostrově Chaj-nan přidává do této mapy nový mořský rozměr – propojení »oceánu a digitální síly« v souladu s čínskými cíli dosáhnout vrcholu uhlíkových emisí před rokem 2030 a uhlíkové neutrality před rokem 2060.
FOTO
Snímek dronem pořízený 18. února 2025 ukazuje komerční podmořský inteligentní výpočetní klastr na ostrově Chaj-nan, který je spouštěn do moře poblíž autonomního okresu Liou-čou Li v jižní čínské provincii Chaj-nan. (Xinhua)
PROČ MOŘE?
Tradiční datová centra spotřebovávají obrovské množství energie na chlazení. Naproti tomu vody u Liou-čou pomáhají centru na ostrově Chaj-nan využít přirozené chlazení díky nízkým teplotám a vysokému tlaku, čímž se snižuje spotřeba energie a eliminuje potřeba sladké vody, uvedl Pchu.
»Při napájení 1 MW poskytuje jediný modul výkon 1 400 PFlops, což je o 40 procent vyšší výpočetní efektivita než u pozemních center,« řekl.
Stávající klastr o výkonu 675 PFlops již nyní konkuruje středně velkým pozemním zařízením, dodal.
Bezpečnost je dalším přínosem. Tlakové datové moduly jsou navrženy tak, aby odolaly stoletým tajfunům, a jejich provoz ve stabilním, bezkyslíkatém prostředí oceánu snižuje korozi hardwaru a poruchovost.
Zatímco experimentální projekt »Project Natick« společnosti Microsoft ve Skotsku v roce 2015 prokázal proveditelnost podmořského datového centra, projekt na ostrově Chaj-nan se odlišuje jako první komerční nasazení. »Komerční systémy vyžadují standardizované, klientsky řízené inženýrství – mnohem složitější než interní řešení,« zdůraznil Pchu.
STRATEGICKÝ PLÁN PRO DIGITÁLNÍ EKONOMIKU CHAJ-NANU
Pchu poznamenal, že příštím krokem bude vytvoření inteligentního výpočetního centra v Liou-čou jako součást Chaj-nanského přístavu volného obchodu (FTP), jednoho ze zvláštních ekonomických zón Číny.
Výpočetní výkon je v podstatě novým zdrojem a jeho integrace s průmyslem může diverzifikovat průmyslové modely, uvedl Liou Ťin-pcheng, ředitel úřadu pro vědu, průmysl a IT v Liou-čou.
Projekt poskytuje klíčovou platformu pro globální podniky, zejména ty s přeshraničními operacemi. Jeho infrastruktura umožňuje bezpečnou výměnu dat, což mezinárodním firmám pomáhá optimalizovat zdroje a propojit se s čínským trhem, uvedl Liou.
»Chceme vytvořit ekosystém kolem výpočetního výkonu, který by učinil z Chaj-nanu nebo Liou-čou centrum pro přeshraniční a mezinárodní výměnu v oblasti výpočetní techniky,« dodal Liou.
(Xinhua)