Před červencovým summitem NATO ve Vilniusu se ministři obrany NATO v Bruselu pokusili dosáhnout brzkého kompromisu v hlavních sporných otázkách, píše Das Erste. V mnoha z nich však nebylo možné překlenout rozdíly.
Přestože pouze 8 z 31 zemí dosáhlo cíle 2 % HDP na vojenské výdaje, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se ve Vilniusu chystá členy aliance zavázat k ještě větším investicím do obrany. Podle publikace však zatím nejsou vyhlídky na dohodu: zatímco východoevropské země kráčí ve stopách USA a výrazné navyšují vojenské rozpočty, jiné země, jako například Kanada a Itálie, pro to nevidí finanční možnosti.
Kromě toho přetrvává nejistota ohledně Stoltenbergova nástupce, který chce v září odstoupit. Možnost dosažení kompromisu ohledně nového kandidáta na post generálního tajemníka před summitem ve Vilniusu je »prakticky vyloučena«. Americký prezident Joe Biden již údajně Stoltenberga požádal, aby v čele aliance ještě nějakou dobu zůstal. Vypadá to tedy, že »starý generální tajemník se stane novým generálním tajemníkem«, poznamenává list.
(cik)