Podle předběžných výsledků odhadů, které EP zveřejnil v pondělí brzy ráno, se předpokládá, že pravicová uskupení získají ve volbách do Evropského parlamentu (EP) v roce 2024 výrazný zisk a sníží vliv centristických stran.
Po čtyřdenním hlasovacím maratonu odevzdalo své hlasy přibližně 360 milionů občanů členských států EU, kteří vybírali 720 poslanců do 10. funkčního období EP, jediného přímo voleného orgánu bloku.
Letošní volební účast dosáhla nového maxima a podle odhadů činila 51 %, což je mírně více než 50,66 % ve volbách v roce 2019.
První odhady naznačují rozhodující vítězství středopravicové Evropské lidové strany (EPP), která by měla získat 184 křesel, o osm více než v posledních volbách před pěti lety, následovaná středolevicovou Pokrokovou aliancí socialistů a demokratů se 139 křesly, zatímco centristická Obnova Evropy (RE) by se měla stát třetí největší skupinou s 80 křesly.
Výsledky signalizují posun v politické krajině, kdy centristické strany ztrácejí křesla a krajně pravicová uskupení výrazně získávají. Přestože je RE třetí největší skupinou v parlamentu, očekává se, že oproti volbám v roce 2019 ztratí 22 křesel, zatímco Zelení/Evropská svobodná aliance podle odhadů přijdou o 19 křesel.
Krajně pravicové strany zaznamenaly nárůst podpory ve velkých populačně významných zemích.
Ve Francii získala strana Renesance prezidenta Emmanuela Macrona, která je součástí skupiny RE v parlamentu EU, 15,2 % hlasů, čímž výrazně zaostala za krajně pravicovým Národním shromážděním, které získalo 31,8 %.
Po této porážce Macron v neděli večer oznámil rozpuštění Národního shromáždění. »Je to vážné a závažné rozhodnutí. Ale především je to akt důvěry,« řekl a dodal, že volby do Národního shromáždění se budou konat ve dvou kolech 30. června a 7. července.
V Německu, nejlidnatější zemi EU, klesla podpora středolevých sociálních demokratů kancléře Olafa Scholze na předpokládaných 14,5 procenta, což odpovídá krajně pravicové Alternativě pro Německo. Zelení, kteří jsou rovněž členem německé koaliční vlády, čelili výraznému propadu s 12,5 procenty hlasů, což je dramatický pokles oproti rekordním 20,5 procentům v roce 2019.
Tina Hasselová, politická komentátorka německé televize, uvedla, že EU je zevnitř zpochybňována jako nikdy předtím.
»Poprvé od vzniku politické strany jsou tito populisté silní a mohou ovlivnit budoucí směřování politiky. To by mohlo ztížit dosahování kompromisů v rámci EU a mohlo by dokonce vést k tomu, že pravicové strany budou blokovat dosažení pokroku.«
V Rakousku by podle prognóz, které rakouská média zveřejnila v neděli po ukončení hlasování, měla ve volbách do EP poprvé zvítězit krajně pravicová Strana svobodných, která je součástí skupiny Identita a demokracie v EP.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla v zájmu vyrovnání sil sestavit koalici se sociálními demokraty a pro-podnikatelskými liberály.
»Od zítřka začnu budovat širokou koalici pro silnou Evropu,« uvedla na X. »Společně s ostatními vybudujeme baštu proti extrémům na pravici i na levici.«
V projevu k novinářům v EP v neděli pozdě večer von der Leyenová, která usiluje o druhé funkční období, uvítala vítězství EPP a označila tuto skupinu za »kotvu stability«.
Při úvahách o vzestupu krajní pravice a krajní levice zdůraznila »velkou odpovědnost« stran středu.
»Můžeme se lišit v jednotlivých bodech, ale všichni máme zájem na stabilitě a všichni chceme silnou a efektivní Evropu,« řekla.
(Xinhua)