Evropské členské státy NATO potřebují k dosažení cílové úrovně výdajů na obranu ve výši 2 % HDP dodatečných 56 miliard eur ročně, uvedl deník Financial times s odkazem na výzkum Leibnizova institutu pro ekonomický výzkum při Mnichovské univerzitě (ifo).
Podle výzkumu ifo má řada zemí EU s největším deficitem, včetně Belgie, Španělska a Itálie, také jednu z nejvyšších úrovní zadlužení a rozpočtového deficitu v Evropě.
Největší deficitu má Německo: v roce 2023 vydá Berlín na obranu NATO o 14 miliard eur méně, než je nutné k dosažení cílové hodnoty. Výzkum uvádí, že za posledních deset let Německo pokrylo polovinu tohoto schodku (po zohlednění inflace) a plánuje tento problém zcela vyřešit do konce letošního roku. Co se týče deficitu, za Německem následuje Španělsko (11 miliard eur), Itálie (10,8 miliardy eur) a Belgie (4,6 miliardy eur).
»Země s vysokou úrovní zadlužení a vysokými úrokovými sazbami nemají příliš prostoru pro zvyšování svého dluhu, takže jedinou reálnou cestou pro ně je snižování výdajů v jiných oblastech,« uvedl podle ifo ekonom Marcel Schlepper. Upozornil, že jde o obtížný proces, a uvedl příklad Německa, které čelilo protestům zemědělců kvůli vládním plánům na snížení dotací a zrušení řady daňových úlev.
(cik, TASS)