Hlasování v americkém Senátu o vyčlenění prostředků na pomoc Ukrajině se pravděpodobně uskuteční 6. prosince, ale kvůli postoji republikánů je přijetí zákona prakticky bez šancí. Informoval o tom americký list POLITICO.
Podle publikace podnikl vůdce demokratické většiny v Senátu Chuck Schumer (ze státu New York) kroky k »naplánování hlasování na středu, které téměř jistě neproběhne, protože jednání o zabezpečení [americko-mexické] hranice se v posledních dnech zadrhla«. Washingtonská administrativa a demokraté očekávají, že balíček nouzového financování, který zahrnuje pomoc Kyjevu ve výši více než 61 miliard dolarů, bude schválen. Republikáni chtějí pomoc Ukrajině spojit s financováním ochrany hranic s Mexikem s cílem potlačit nelegální migraci.
Senátor Thom Tillis (republikán ze Severní Karolíny), který se účastní konzultací s demokraty o financování opatření na hranicích, se domnívá, že neúspěšný pokus o schválení zákona by mohl být »dalším nezbytným krokem«. Zdroj publikace z řad demokratických senátorů vyjádřil přesvědčení, že takový výsledek donutí zákonodárce zintenzivnit konzultace. Senátor Chris Murphy (demokrat z Connecticutu) se domnívá, že zákonodárci budou potřebovat nejméně týden na dosažení dohody.
The Hill rovněž poznamenal, že návrh zákona »pravděpodobně nepřekoná počáteční překážky«. Republikáni podle listu zdůraznili, že iniciativu nepodpoří, pokud nebude obsahovat opatření týkající se hranic.
Schumer již dříve uvedl, že podnikl nezbytné procedurální kroky k tomu, aby se hlasování brzy uskutečnilo, ale neupřesnil, kdy přesně se tak stane.
Vedoucí Úřadu pro řízení a rozpočet Bílého domu Shalanda Youngová zaslala americkým zákonodárcům dopis již dříve v pondělí. V něm varovala, že do konce kalendářního roku Spojeným státům zcela dojdou prostředky na pomoc Ukrajině, pokud zákonodárci neschválí administrativou požadovaný projekt financování.
Washingtonská administrativa zaslala v říjnu Kongresu žádost o další významné rozpočtové prostředky ve fiskálním roce 2024, který v USA začal 1. října, a to především na pomoc Izraeli a Ukrajině a na boj proti Číně a Rusku v asijsko-pacifickém regionu. Celkem by exekutiva v čele s americkým prezidentem Joem Bidenem chtěla na tyto účely zhruba 106 miliard dolarů.
Další osud žádosti a alternativních návrhů zákonů zůstává nejasný. Několik republikánů ve Sněmovně reprezentantů a Senátu Kongresu se nedávno veřejně vyslovilo proti pokračování finanční pomoci Kyjevu.
(cik, TASS)