Západní média často zaujímají pesimistický postoj k čínské ekonomice. Tato vyprávění odhalují skrytý tlak a obavy, které některé západní země pociťují v oblasti ekonomické konkurence. Bagatelizováním čínské ekonomické zdatnosti je jejich cílem oslabit globální postavení a vliv Číny, uvedla Čchen Wen-ling, hlavní ekonomka Čínského centra pro mezinárodní ekonomické vztahy.
»Tato líčení často opomíjejí pozoruhodnou odolnost a dlouhodobý růstový potenciál, který je čínské ekonomice vlastní,« uvedla.
Čína si v posledních několika desetiletích udržela vysokorychlostní růst, čímž si vytvořila pevné základy. Její ekonomika prudce vzrostla a stala se druhou největší na světě, což bylo doprovázeno výrazným zvýšením příjmu na obyvatele a životní úrovně. Prováděním reforem a otevíráním se Čína účinně přilákala významné zahraniční investice a uskutečnila rozsáhlé mezinárodní průmyslové transfery, které podpořily expanzi domácího trhu.
Je sice pravda, že tempo čínského hospodářského růstu mohlo zaznamenat mírný pokles, ale ten je důsledkem změny zaměření Číny na zvýšení kvality jejího rozvoje a důraz, který země klade na nové výrobní síly, určuje odolnost její ekonomiky.
Nové výrobní síly, které se vyznačují vysokou technologií, vysokou efektivitou a vysokou kvalitou, jsou nedílným předpokladem modernizace Číny a jejího úsilí o vysoce kvalitní rozvoj. Díky vedoucí úloze inovací znamenají tyto síly pokročilou produktivitu osvobozenou od tradičních modelů hospodářského růstu.
Aby čínská vláda využila potenciál svých nových výrobních sil, zavedla řadu národních strategií, plánů a akčních programů. Čínský prezident Si Ťin-pching při několika příležitostech vyzval k úsilí o urychlení rozvoje nových výrobních sil. »Rozvoj nových výrobních sil je neodmyslitelným požadavkem a důležitým ohniskem podpory vysoce kvalitního rozvoje,« zdůraznil Si. To ukázalo odhodlání Číny pěstovat nové výrobní síly.
Aby Čína osvobodila pokročilou produktivitu od tradičních modelů hospodářského růstu, investuje významně do inovací. V roce 2022 dosáhl počet účinných patentů na vynálezy v Číně 4,212 milionu, čímž se zařadila na první místo na světě. Počet high-tech podniků se zvýšil z přibližně 39 000 v roce 2012 na více než 400 000 v roce 2022. Přidaná hodnota čínských strategických rozvíjejících se odvětví včetně informačních technologií, elektrických vozidel a špičkových zařízení představovala v roce 2022 více než 13 % HDP země.
Hnací síla nových výrobních sil spočívá ve své podstatě v talentech – klíčových prostředcích rozvoje založeného na inovacích. A čínské úřady na všech úrovních se zavázaly vychovávat pracovní sílu vybavenou inovačními schopnostmi.
Vezměme si například čínský Šen-čen. Toto město je známé jako inovační centrum a zaujímá první místo v počtu obyvatel vybavených inovačními schopnostmi. Prostřednictvím vzdělávacích a technologických reforem se Šen-čen snaží podporovat kulturu oslavující vědce a ekosystém příznivý pro inovace. Dividendy talentů jsou částečně příčinou rychlého růstu Šen-čenu a ukázaly se být předpokladem dlouhodobé kultivace nových vysoce kvalitních výrobních sil v Číně.
Navzdory zaostávání za Spojenými státy učinila Čína pozoruhodný pokrok ve svých inovačních schopnostech, zejména v oblasti digitálních technologií. Znevažující zprávy o čínské ekonomice, které šíří západní média, nemají žádné opodstatnění. Čínská ekonomika vždy rostla a posilovala díky překonávání výzev.
Vliv technologií na osud země dosáhl v 21. století nebývalého rozsahu a hloubky. Na tomto pozadí bude nakonec vítězem ten, kdo bude disponovat vyspělou technologií a bude stát v čele technologického pokroku. S nástupem nových výrobních sil je čínská ekonomika připravena posílit svůj vnitřní impuls.
(pr)