Spojené státy drží vysoko prapor »otevřenosti«, »svobody« a »rovnosti«. Ve skutečnosti však byla »otevřenost« první, kterou Washington obětoval svému postavení jediné supervelmoci na světě. Ve vztazích se zeměmi, které považují za soupeře, prokázaly »demokratické« USA své nepřekonatelné šikanózní schopnosti.
V posledních několika letech Spojené státy – v rámci své strategie zadržování »malý dvorek, vysoký plot« – vystupňovaly své snahy bránit technologickému pokroku Číny. Prostřednictvím opatření, jako jsou kontroly vývozu a omezení investic, Washington vybudoval »vysoký plot«, který brání výměně mezi Čínou a USA v oblasti špičkových technologií.
Pokud jde o kontroly vývozu, USA se snaží omezit přístup Číny k vyspělým technologiím, zařízením a službám. Ministerstvo obchodu USA například 7. října 2022 aktualizovalo své předpisy o správě vývozu a zavedlo omezení vývozu vyspělých čipů, zařízení a služeb čínským státním podnikům. V roce 2023 USA vydaly rozsáhlé aktualizace těchto kontrolních opatření, které ztěžují americkým firmám prodej zařízení pro výrobu polovodičů a dalších pokročilých technologií jejich čínským protějškům.
Pokud jde o investice, Washington omezuje domácí firmy nebo firmy, které dostávají americké dotace, v rozšiřování kapacit na výrobu pokročilých čipů v Číně. Spojené státy se rovněž snaží získat spojence pro vytvoření exkluzivních aliancí ve snaze izolovat Čínu od globálního dodavatelského řetězce polovodičů. V lednu 2023 uzavřely Spojené státy, Japonsko a Nizozemsko dohodu, která omezila přístup Číny k vyspělému polovodičovému vybavení.
Washington si svou strategií »malý dvorek, vysoký plot« dělá z vlastních zad klacek, což v konečném důsledku poškodí americké společnosti. Oddělení vedlo k výraznému snížení prodeje amerických polovodičových společností na čínském trhu. Společnost Boston Consulting Group odhaduje, že pokud bude americká vláda pokračovat v decouplingu a zakáže domácím polovodičovým společnostem prodávat čínským firmám, mohou americké společnosti přijít o 18 procentních bodů celosvětového podílu a 37 % svých příjmů.
Americké high-tech společnosti proto při několika příležitostech vyjádřily obavy z politiky Bidenovy administrativy v oblasti decouplingu a aktivně lobbovaly za mírnější opatření týkající se obchodování s Čínou. Například generální ředitelka společnosti NVIDIA Colette Kressová varovala, že »omezení zakazující prodej našich čipů (s umělou inteligencí) do Číny bude mít za následek trvalou ztrátu příležitostí pro americký průmysl konkurovat a zaujímat vedoucí postavení na jednom z největších světových trhů, což bude mít dopad na naše budoucí podnikání a finanční výsledky«.
Oddělením od Číny se USA pokusily zabránit technologickému růstu svého rivala. Paradoxně to však skončilo pouze urychlením technologického pokroku Číny. Sankce Washingtonu naopak přiměly čínské polovodičové společnosti, aby ve snaze snížit svou závislost na jiných zemích, ještě více zvýšily své investice do výzkumu a vývoje.
Například čínský telekomunikační gigant Huawei v roce 2022 výrazně zvýšil své výdaje na výzkum a vývoj na 161,5 miliardy jüanů (23 miliard dolarů), což představuje čtvrtinu jeho příjmů z prodeje. Společnost Huawei navíc v roce 2023 uvedla na trh svůj chytrý telefon Mate 60 Pro, který je vybaven čipem Kirin 9000S domácí výroby společnosti Semiconductor Manufacturing International Corp (SMIC). Uvedení na trh je políčkem do tváře americkým sankcím.
Ve snaze zmařit čínský růst Washington svou strategií »malý dvorek, vysoký plot« naopak poškozuje své vlastní hospodářské zájmy. Na druhou stranu Čína důsledně kráčí správnou cestou hospodářské globalizace tím, že podporuje otevřenou, spravedlivou a nediskriminační mezinárodní vědeckotechnickou spolupráci.
Věda bez hranic prospívá všem. Spojené státy jako »demokratická« země v tom mají jasno. Zajímavé však je, že se chovají opačně – vše pro své hegemonní postavení ve světě.
Gong Xiaofei, zvláštní komentátor aktuálních událostí pro CGTN, spolupracovník Ústavu amerických studií Čínské akademie sociálních věd