Home Zahraničí S novým francouzským premiérem jsou spojena velká očekávání, přestože čelí politickým výzvám

S novým francouzským premiérem jsou spojena velká očekávání, přestože čelí politickým výzvám

Na snímku ze 7. května 2022 je Gabriel Attal v Elysejském paláci v Paříži. FOTO - Xinhua/Gao Jing

Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý jmenoval Gabriela Attala premiérem poté, co odstoupila bývalá šéfka vlády Elisabeth Borneová.

V letech 2020-2022 působil Attal jako mluvčí vlády bývalého premiéra Jeana Castexe, poté se stal ministrem pověřeným rozpočtem ve vládě bývalé premiérky Borneové.

Od července 2023 zastával Attal funkci ministra školství a mládeže a ve svých 34 letech se stal nejmladším předsedou vlády v Páté francouzské republice.

Macron na X, dříve Twitteru, uvedl, že se může spolehnout na Attalovu »energii« a »odhodlání« při realizaci svého projektu přezbrojení a obnovy.

Gabriel Attal (třetí zleva) se účastní slavnostního předání moci v hotelu Matignon, oficiálním sídle francouzského premiéra, v Paříži, Francie, 9. ledna 2024. FOTO – Xinhua/Rit Heize

Volba pro znovuzískání popularity

Ve svém novoročním projevu k národu Macron uvedl, že v roce 2024 hodlá pokračovat v tom, co započal během svého druhého funkčního období: občanské a ekonomické přezbrojení Francie.

»Je na nás, abychom to udělali společně. Je na nás, abychom se rozhodli, a ne abychom to přetrpěli. Je na nás, abychom raději razili cestu, než abychom po ní šli,« dodal.

Po náročném roce plném reforem a kontroverzních návrhů zákonů se Macron a Borneová potýkali s poklesem popularity, zatímco popularita krajně pravicových stran rostla.

Ve snaze získat zpět podporu veřejnosti před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu, které jsou naplánovány na červen, se Macron rozhodl pro obměnu vlády, zatímco Marine Le Penová, která vede stranu Národní sjednocení, již získala náskok, když do centra kampaně strany pro volby do Evropského parlamentu postavila osmadvacetiletého Jordana Bardella.

Podle průzkumu společnosti Ifop-Fiducial, který citoval francouzský deník Le Figaro, by strana Le Penové získala asi 30 procent hlasů a Macronova strana 18 procent.

Vzhledem k tomu, že Macron se nemůže ucházet o prezidentský úřad v roce 2027, Le Penová zřejmě využívá mladších osobností, aby zvýšila své šance stát se první ženou v čele Páté francouzské republiky.

Jako mluvčí vlády se Attal francouzské veřejnosti představil jako kompetentní a výřečný člen vlády. Jako bývalý ministr školství prováděl reformy, zejména podporoval dialog s učiteli, což bylo všeobecně vnímáno jako nezbytné.

Attal, považovaný za nejoblíbenějšího ministra a pevného Macronova stoupence, se stal jasným kandidátem v boji za Macronovu popularitu při prosazování jeho projektů ve zbývajících třech letech jeho druhého a posledního funkčního období ve funkci francouzského prezidenta.

Gabriel Attal (vpředu) pronáší projev při slavnostním ceremoniálu převzetí moci v hotelu Matignon, oficiální rezidenci francouzského premiéra, v Paříži, Francie, 9. ledna 2024. FOTO – Xinhua/Rit Heize

Nespokojenost politických stran

Na Attalovo jmenování premiérem reagovali představitelé francouzské opozice různorodě.

Le Penová, Macronova největší politická rivalka, napsala na svých sociálních sítích: »Co mohou Francouzi očekávat od tohoto čtvrtého premiéra a této páté vlády za sedm let? Nic.«

»Unaveni tímto nabubřelým baletem ambicí a ega očekávají projekt, který je vrátí do centra veřejných priorit. Cesta ke změně začíná 9. června,« uvedla s odkazem na nadcházející volby do Evropského parlamentu.

Jean-Luc Melenchon, druhý v pořadí ve francouzských prezidentských volbách v roce 2022, označil Attala spíše za »mluvčího« Macrona než za skutečného premiéra. »Funkce předsedy vlády se vytrácí. Prezidentský monarcha vládne sám se svým dvorem.«

Podle vyjádření prvního tajemníka Socialistické strany Oliviera Faureho Macron »nominoval svůj vlastní klon, svého vlastního dvojníka«. »Realita je taková, že se nic nezmění,« poznamenal Faure a zdůraznil, že Attalův věk mu nevadí.

Bardella prohlásil, že jmenování Attala premiérem je Macronův způsob, jak se »přimknout ke své popularitě v průzkumech a zmírnit bolest z blížícího se konce jeho vlády«.

Podle místních médií se proti Attalově nominaci postavili i někteří vysoce postavení ministři.

Na snímku ze 7. července 2020 je Gabriel Attal v Elysejském paláci v Paříži. FOTO – Xinhua/Aurelien Morissard

Těžké úkoly před nimi

Vzhledem k vysoké inflaci, nadcházejícím volbám do Evropského parlamentu a olympijským hrám v Paříži stojí Attal před úkolem udržet si popularitu a zároveň pracovat pod tlakem v roce 2024.

Attal prohlásil, že v zájmu realizace Macronovy vize bude pokračovat v transformaci francouzské ekonomiky a upřednostní práci. »Práce musí být vždy lépe ohodnocena než nepráce,« řekl.

Attal, který je považován za dobrého posluchače všech názorů, také slíbil, že bude »vždy naslouchat a respektovat opozici«, aby shromáždil všechny »hnací síly země«.

Podle průzkumu, který v úterý večer zveřejnil deník Le Figaro, si Attal získal přízeň již 53 procent obyvatel.

Přibližně 77 procentům respondentů se Attal líbil pro svou dynamičnost, 64 procentům pro svou otevřenost k dialogu a 62 procentům pro svou kompetentnost. Jeho mladý věk však považuje za výhodu pouze 35 procent respondentů.

Lidé od něj již nyní očekávají, že do Francie přinese drastické změny. Maitre Boukobza, právník z 16. pařížského buržoazního obvodu, řekl agentuře Xinhua, že si od Attala hodně slibuje. »Francie nikdy nebude synonymem úpadku, Francie bude synonymem transformace, Francie bude synonymem odvahy,« řekl.

Macron uvedl, že doufá, že Attal přistoupí k roli premiéra se stejným duchem odbornosti a odvahy, který charakterizoval jeho první vítězství v prezidentských volbách v roce 2017. Attalovou hlavní výzvou ve funkci premiéra je však sestavení efektivnější a solidárnější vlády.

(Xinhua)

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here