Home Zahraničí O co jde na Tchaj-wanu? Žádná demokracie, ale čipy

O co jde na Tchaj-wanu? Žádná demokracie, ale čipy

ILUSTRAČNÍ FOTO - pixabay

V době, kdy ostrov míří k volbám, vedoucí pracovníci v oblasti technologií pozorně sledují jejich výsledky. Tchaj-wan dominuje výrobě nejmodernějších čipů, pokrývá více než 90 % celosvětové výrobní kapacity, upozornil server POLITICO.

»Zapomeňte na Brusel, Londýn a Washington. V průmyslu mikročipů se všechny oči upírají k tomu, kdo se o víkendu chopí moci v Tchaj-peji,« napsal server. Tchaj-wan se totiž připravuje na sobotní volby – a manažeři firem vyrábějících čipy bedlivě sledují, jak miliony voličů odevzdají své hlasy do zákonodárného sboru i do prezidentských voleb.

V uplynulém desetiletí se Tchaj-wan stal nepostradatelnou součástí globálního dodavatelského řetězce mikročipů, které se používají ve všech zařízeních od elektromobilů po chytré telefony. Tchaj-wan dominuje zejména výrobě nejmodernějších čipů, na které připadá více než 90 % celosvětové výrobní kapacity.

To je však spojeno s tím, že na základě mezinárodních dohod je Tchaj-wan stále součástí jedné Číny, i když je momentálně odštěpený. I čínský prezident Si Ťin-pching ve svém novoročním projevu uvedl, že sjednocení s ostrovem je »nevyhnutelné«.

Sobotní volby pravděpodobně nevyvolají okamžitou změnu v globální nabídce čipů. Očekává se však, že vítězství sil podporujících nezávislost zvýší napětí v okolí ostrova, podobně jako tomu bylo při návštěvě bývalé předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu v srpnu 2022. Hlasování nakloněné spíše sjednocení na druhé straně vyvolává otázky kolem strategie Západu přitáhnout tchajwanské investice do čipů a snahy Washingtonu omezit přístup Číny k nejmodernějším technologiím v této oblasti.

To vše je pro některé z největších evropských společností bolestnou připomínkou, že hluboce zakořeněná vzájemná závislost a závislost na Tchaj-wanu nyní představuje geopolitické riziko.

Příběh dvou společností

Jádrem firemních vazeb mezi Evropou a Tchaj-wanem je společnost TSMC, která byla založena v roce 1987 a je jedním z mála světových hráčů, kteří dokáží ve velkém měřítku vyrábět pokročilé mikročipy (sedm nanometrů nebo menší).

TSMC je jedním z »klíčových zákazníků« nejhodnotnější evropské technologické společnosti, nizozemského dodavatele tisku mikročipů ASML. Stroje společnosti ASML na tisk čipů, které se loni staly předmětem americko-čínské obchodní války, jsou základem čipového centra na Tchaj-wanu: Tchajwanští zákazníci představují 38 % čistých tržeb společnosti a ASML má na ostrově dvě továrny.

»Máme scénáře pro geopolitické krize,« uvedl v lednu 2023 finanční ředitel společnosti ASML Roger Dassen v rozhovoru pro POLITICO. »A je rozumné, že na Tchaj-wanu, ale i v Jižní Koreji, tedy v oblastech, kde panuje geopolitické napětí, na to máme scénáře.«

Tchajwanské riziko se v komunikaci společnosti ASML s investory objevuje ve velké míře. »Změny ve vztazích mezi Tchaj-wanem a Čínskou lidovou republikou by mohly vést k dalším obchodním omezením a mohly by ovlivnit naše zaměstnance a schopnost využívat naše výrobní zařízení a dodavatelský řetězec na Tchaj-wanu pro naše globální zákazníky, stejně jako naši schopnost poskytovat služby našim zákazníkům na Tchaj-wanu,« uvádí se ve výroční zprávě za rok 2022.

Nizozemský čipový gigant patří mezi společnosti, které »sázejí na mír v Tchajwanském průlivu« tím, že v této oblasti výrazně investují, uvedl Mathieu Duchâtel, ředitel mezinárodních studií na Institutu Montaigne.

Evropská unie od roku 2021 sleduje cíl snížit svou závislost na čipech ze zámoří, a to jak kvůli boji proti nedostatku čipů v době pandemie, tak proto, že cítila, že její závislost na zahraničních centrech, jako je Tchaj-wan, představuje politické a obchodní riziko.

Paradoxně i cíl EU přesunout část výroby pokročilých mikročipů na kontinent závisí na společnosti TSMC: tchajwanský gigant loni v srpnu oznámil plány na otevření výrobního závodu v hodnotě několika miliard eur v německých Drážďanech.

Plánovaná továrna TSMC v Drážďanech je společným podnikem s několika evropskými giganty, včetně německých společností Bosch a Infineon a nizozemské NXP. Pro tyto partnery je zásadní, aby TSMC nebylo bráněno v obchodování a investicích v zahraničí.

Úspěch drážďanské továrny je také zásadní pro politiky EU, protože je klíčový pro cíl bloku získat do roku 2030 20 % celosvětového hodnotového řetězce mikročipů, oproti současným 9 %.

Kromě toho je to znamení užších vztahů mezi Tchaj-wanem a Berlínem. Loni v březnu navštívila ostrov německá ministryně školství a výzkumu Bettina Stark-Watzingerová, aby se svými tchajwanskými protějšky – ministrem pro vědu Tsung-Tsongem Wu a ministryní pro digitální technologie Audrey Tangovou – jednala o intenzivnější spolupráci v oblasti výzkumu čipů a dovedností.

Tchajwanská firma připravuje v americkém státě Arizona ještě větší investici v hodnotě až 40 miliard dolarů (36 miliard eur), která má být navzdory nedávným problémům uvedena do provozu v roce 2025.

Expanzní ambice TSMC však nejsou bez kontroverzí, a to ani na samotném Tchaj-wanu. Čipový gigant je dlouhodobě označován za virtuální »křemíkový štít«, který pomáhá odrazovat Peking, protože Čína se také na TSMC spoléhá v oblasti pokročilých produktů. To znepokojuje některé politiky, protože Tchaj-wan zcela závisí na závislosti světa na jeho mikročipech.

»Snažíme se o velmi jemnou rovnováhu,« řekl anonymně serveru jeden z vysokých tchajwanských úředníků. »Na jedné straně jde o prohloubení spojení Západu s přední tchajwanskou společností, na druhé straně zajišťujeme, aby nejpokročilejší výrobky byly i nadále zkoumány a vyvíjeny pouze na Tchaj-wanu.«

(cik)

2 KOMENTÁŘE

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here