Čínský prezident Si Ťin-pching během každoročního klíčového politického období v zemi volá po reformách a rozptyluje obavy, že čínské reformy »stagnují« nebo že čínská ekonomika »ztrácí dech«.
»Musíme naplánovat zásadní kroky k prohloubení reforem, abychom dodali silný impuls k podpoře vysoce kvalitního rozvoje a pokroku v modernizaci Číny,« řekl prezident Si na výročních zasedáních nejvyššího čínského zákonodárného sboru a nejvyššího politického poradního orgánu, tzv. »dvojího zasedaní«, které skončilo v pondělí.
Od nástupu Si do nejvyššího úřadu před více než deseti lety vstoupila Čína do »nové éry«. Hospodářská síla země vzrostla a její mezinárodní vliv nadále roste. Charakteristickým znakem této éry jsou reformy.
Tváří v tvář nesčetným výzvám se Čína nyní nachází v kritickém období pro urychlení reforem.
Reformy se nezastaví, otevírání se nezastaví
Si je po Teng Siao-pchingovi považován za dalšího významného reformátora v zemi.
Oba vůdci stáli před stejným úkolem – modernizovat Čínu, ale v nápadně odlišných kulisách.
Když Teng koncem 70. let 20. století zahájil reformu a otevření, činil čínský HDP na obyvatele jen asi 200 amerických dolarů. Jeho úsilí o reformy začínalo téměř od nuly.
V roce 2012, kdy byl Si zvolen generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Číny (ÚV KS Číny), se Čína stala druhou největší ekonomikou světa s HDP na obyvatele přes 6000 dolarů. Tempo růstu se však měnilo a mnohé výhody, včetně kdysi nízkých nákladů na pracovní sílu, se začaly zmenšovat.
Místo aby usnul na vavřínech svého předchůdce, byl Si odhodlán pokračovat v reformách a věděl, jak těžké to bude.
»Lehká část práce byla vykonána ke spokojenosti všech. To, co zbývá, jsou tvrdé kosti, které se těžko rozkousávají,« řekl.
V uplynulém desetiletí bylo zavedeno více než 2 000 reformních opatření, která umožnila zemi odstranit extrémní chudobu, podpořit integrovaný rozvoj měst a venkova, bojovat proti korupci, podpořit podnikání, podpořit inovace a prosadit »zelenou revoluci«.
Díky reformním opatřením si čínská ekonomika nejen udržela silný růst, ale od roku 2012 se také více než zdvojnásobila, což upevnilo postavení země jako významného přispěvatele k celosvětovému růstu.
Čína se v současné době nachází v kritické situaci, kdy Si vede zemi k realizaci ambiciózní »čínské modernizace« a zároveň čelí velkým výzvám, jako je tlak na pokles ekonomiky v důsledku pandemie covid-19, rostoucí protekcionismus a útlak ze strany západních zemí a rizika spojená s realitním sektorem, dluhy místních samospráv a některých malých a středních finančních institucí.
Si zopakoval význam reforem na skupinovém studijním zasedání Politického byra Ústředního výboru KS Číny na začátku tohoto roku. O několik týdnů později na »dvojím zasedání« zdůraznil prohloubení reforem v různých odvětvích, »aby se odstranily překážky bránící rozvoji nových kvalitních výrobních sil«.
Klíčová role reforem byla zdůrazněna také ve zprávě o činnosti vlády za letošní rok.
Prohloubení reforem byla věnována jedna z jejích částí, která se zaměřovala na zlepšení systémů tvořících základ socialistického tržního hospodářství, jako je ochrana vlastnických práv, přístup na trh, spravedlivá hospodářská soutěž a sociální kredit. »Kvalitní rozvoj v konečném důsledku závisí na reformách,« píše se v něm.
Při pohledu zpět je Siův závazek k reformám konzistentní.
Když mu ještě nebylo ani 16 let, byl poslán do vesnice Liang-ťia-che v provincii Ša-an-si na zemědělské práce. Tam zažil hlad. Teng zahájil reformy, protože věřil, že Čína nemůže zůstat chudá. Si se tehdy snažil zajistit, aby jeho vesničané měli dostatek jídla.
Stejně jako u Tenga, i Siova snaha o reformy vychází z touhy lidí po lepším životě. Cílem reformních opatření, která v Liang-ťia-che realizoval, včetně zavedení bioplynu, zřízení kovárny a otevření obchodu se zbožím denní potřeby, bylo zlepšit životní podmínky vesničanů.
Siovo odhodlání k reformám ovlivnil jeho otec Si Čung-sün, zastánce reforem a otevřenosti. V roce 1978 byl Si starší vyslán do jihočínské provincie Kuang-tung jako hlavní úředník a později pomáhal budovat první zvláštní ekonomické zóny v zemi včetně Šen-čenu.
V roce 1978 také Si Čung-sün pověřil Siho, který studoval na Univerzitě Tsinghua, aby na místě provedl výzkum systému smluvní odpovědnosti domácností v provincii An-chuej. Naplnil celý zápisník poznámkami, jejichž sbírku uchovával po mnoho let.
S postupující politickou kariérou se Siova pověst reformátora ještě posílila.
Na počátku 80. let zahájil reformní experimenty v chudém okrese Čeng-ting v provincii Che-pej, a to pokusem s pozemkovými smlouvami na venkově, čímž se Čeng-ting stal prvním okresem v provincii Che-pej, který přijal tuto praxi již vyzkoušenou v jižních provinciích.
Článek zveřejněný v časopise »China Youth« v roce 1985 popisuje transformaci okresu. Citoval v něm okresního stranického tajemníka ze sousední provincie, který navštívil Čeng-ting: »Tady neslyšíte, že by lidé skandovali ‚reforma‘, ale reforma se děje všude.«
»Když se ohlédneme za těmi lety, jednou z věcí, které jsme dosáhli, bylo osvobození našeho myšlení,« řekl Si a zamyslel se nad reformami v Čeng-ťingu.
Po Čeng-tingu byl Si pověřen prací v Sia-menu, zvláštní ekonomické zóně v provincii Fu-ťien, kde stál v čele založení první čínské banky se společným podnikem – Xiamen International Bank. Po nástupu do funkce guvernéra provincie Fu-ťien řídil Si reformu kolektivní držby lesů, která byla později rozšířena na celou zemi. Tato iniciativa je po systému smluvní odpovědnosti domácností označována za další revoluční krok pro čínský venkov.
Během svého pobytu v provincii Če-ťiang navrhl Si inovativní iniciativu na podporu rozvoje prostřednictvím modernizace průmyslu. Aktivně podporoval soukromé podniky a vybízel podnikatele, aby se v důležitých záležitostech obraceli přímo na jeho úřad. Reformy v Če-ťiangu rozšířil i mimo hospodářskou sféru a věnoval se sociálním, kulturním a ekologickým aspektům.
Siova image reformátora zanechala u mezinárodních osobností hluboký dojem. V září 2006 navštívil Čínu Henry Paulson, tehdejší americký ministr financí, a jako první zastávku si vybral Chang-čou, hlavní město Če-ťiangu. Siho považoval za »ideální volbu« pro své první setkání v Číně a popsal ho jako »typ člověka, který ví, jak dostat věci za cílovou čáru«.
Paulson později vzpomínal, že během setkání se Siem v roce 2014 čínský vůdce prohlásil: »Mým zájmem jsou především reformy a související otázky.«
Po svém nástupu do nejvyšší stranické funkce v roce 2012 se Si vydal na první domácí inspekci do Šen-čenu, kde se vydal ve stopách svého otce. Tam položil květinový koš k bronzové soše Teng Siao-pchinga v parku Lien-chua-šan a prohlásil, že se pevně zavázal k reformám: »Reformy se nezastaví a otevírání se nezastaví!«
Třetí plenární zasedání 18. ústředního výboru KS Číny, svolané v roce 2013 pod Siovým vedením, je označováno za milník, podobně jako Tengovo třetí plenární zasedání 11. ústředního výboru KS Číny v roce 1978, které zahájilo éru reforem. Událost z roku 2013 znamenala počátek nové éry reforem.
Během tohoto zasedání Si vyjmenoval řadu výzev, kterým čelí rozvoj Číny, včetně korupce, dlouhodobě udržitelného rozvoje a environmentálních problémů. Zdůraznil, že »klíč k řešení těchto problémů spočívá v prohloubení reforem«.
Na zasedání bylo schváleno rozhodnutí o »hlavních otázkách týkajících se komplexního prohloubení reforem«. Španělské noviny to komentovaly slovy, že Si zahájil nejhlubší ekonomické, sociální a správní reformy v Číně za posledních 30 let.
O více než měsíc později Čína oznámila rozhodnutí o zřízení Ústřední vedoucí skupiny pro komplexní prohloubení reforem, kterou Si vedl. Bylo to poprvé v historii strany, kdy byl na ústřední úrovni zřízen vedoucí orgán, který se věnuje výhradně reformám. Později se tato skupina vyvinula v Ústřední komisi pro komplexní prohloubení reforem, jejímž ředitelem se stal Si.
Odváží se do hor, přesto že ví, že jsou tam tygři
Reformy pod vedením Si byly založeny na promyšlených úvahách vycházejících z jeho dlouholeté praxe, s celým souborem návrhů na nejvyšší úrovni.
Při výzvách k akci se odvolával na starobylý čínský idiom »zavrhnout zastaralé ve prospěch nového«, neboť věří, že reformy a inovace jsou neodmyslitelnými kulturními geny čínského národa.
Si má ohledně směřování reforem jasnou představu. Varoval před kopírováním politických systémů jiných zemí a jednou prohlásil, že reforma popírající socialistickou orientaci by vedla pouze do »slepé uličky«.
»To, co nelze změnit, je třeba rozhodně zachovat beze změny,« prohlásil.
Pokud jde o to, co by se mělo změnit, Si požaduje rozhodné kroky a vyzývá k vytvoření podmínek pro reformy, i když ještě neexistují. Mezi úkoly, které je nutné splnit, patřilo odstranění všech nevýhod, které omezují životaschopnost podnikatelských subjektů a brání plnému uplatnění trhu.
S nebývalým rozsahem, měřítkem a intenzitou se Siovy reformy týkají ekonomické, politické, kulturní, sociální, ekologické oblasti a oblasti budování strany.
Vypracoval metodiku pro reformy nové doby: »správně zvládnout vztahy mezi emancipací mysli a hledáním pravdy na základě faktů, mezi pokrokem jako celku a průlomem v klíčových oblastech, mezi návrhem na nejvyšší úrovni a překonáním řeky pomocí ohmatávání kamenů, mezi odvahou a udržením stálého pokroku, jakož i vyvážením reformy, rozvoje a stability.«
Zdůraznil provádění reforem systematickým, uceleným a koordinovaným způsobem a respektování průkopnického ducha lidu. Oficiální představitelé byli rovněž vyzváni, aby »zavedli nové před zrušením starého« a zajistili správné načasování a intenzitu reforem s dobrým účinkem.
»Napravil mentalitu měření úspěšnosti rozvoje pouze podle růstu HDP a umožnil, aby se reforma skutečně dotkla zájmů některých lidí,« uvedl představitel z Ša-an-si.
Připomněl, že Si vydal šest pokynů k potlačení nelegální výstavby vil úředníky ve spolčení s podnikateli v přírodních rezervacích pohoří Čchin-ling. Odráželo to odpor místních obyvatel, na který reforma v ekologické oblasti tehdy narazila.
Si prosazoval reformu v nepříznivých podmínkách a musel prolomit blokádu zájmových skupin. »Potřebujeme odvahu ‚vydat se do hor, přestože dobře víme, že tam jsou tygři‘, a neustále posouvat realizaci reforem kupředu,« řekl.
Přibližně v roce, kdy se Si stal generálním tajemníkem, došlo v provinciích Liao-ning, Chu-nan a S‘-čchuan ke korupci při volbě zákonodárců nebo stranických funkcionářů.
»Zkorumpovaní úředníci umožňovali podnikům nezákonně získávat projekty nebo manipulovat s trhem,« uvedl tehdy jeden z místních úředníků s odkazem na obavy o podnikatelské prostředí v rezavých severovýchodních provinciích.
Si zahájil bezprecedentní protikorupční »bouři«. Boj proti korupci je prospěšný pro očistu »politického ekosystému« i »ekonomického ekosystému« a přispívá k narovnání tržního řádu a obnovení trhu takového, jaký by měl být, řekl.
Protikorupční kampaň s »nulovou tolerancí« pokračuje. V roce 2023 vyvolala vlny napříč odvětvími, včetně finančnictví, obilnářství, zdravotnictví, výroby polovodičů, a dokonce i sportu.
Vyšetřovány nebo obviněny byly stovky vysoce postavených vládních úředníků, ředitelů bank a nemocnic, dokonce i osobnosti jako prezident Čínského fotbalového svazu a bývalý hlavní trenér národního mužského fotbalového týmu.
Odhalení, zejména ve fotbalovém odvětví, byla šokující – úplatky mohly rozhodovat o výsledcích zápasů, což narušovalo spravedlivou tržní soutěž.
Si se zaměřil na přetvoření »mechanismu hospodářské soutěže« prostřednictvím reformy. Obhajoval nutnost reformy strany, která existuje již více než sto let, a vyzval k »co nejdůkladnější sebereformaci«.
Pod jeho vedením byl vybudován plnohodnotný a přísný systém stranické samosprávy a vytvořil se pevný systém stranických předpisů. Zdokonalil systém inspekce a zavedl systém celostátního dohledu, čímž »uzavřel moc do institucionální klece«.
Zahájil také bezprecedentní reformu stranických a státních institucí s cílem »řešit závažné a obtížné otázky přitahující širokou pozornost«.
Touto reformou byly dále odstraněny partikulární zájmy. Si vyzval k odhodlání »urazit pár tisíc lidí místo toho, abychom zklamali 1,4 miliardy Číňanů«.
Podpořil stranickou seberevoltu, aby řídila společenské změny. Strana převzala iniciativu k odstranění institucionálních nedostatků ve společenském rozvoji, aby uvolnila produktivní síly, jak vysvětlil Liou Ping-siang, profesor na stranické škole Ústředního výboru KS Číny.
V této souvislosti se Si vyslovil pro plné prosazení vlády založené na právu a snažil se vyřešit dlouhodobé problémy, kdy moc převažuje nad právem a osobní vztahy nad právními zásadami.
Jednou se ohradil proti jevu, kdy si »za peníze lze koupit osvobození od trestu, a dokonce i život«. Při jiné příležitosti řekl: »Socialistické tržní hospodářství je hospodářství založené na důvěře a právním státě.«
Dal pokyn k formulaci a revizi řady zákonů, včetně antimonopolního zákona, který poskytl právní základ pro systém kontroly spravedlivé hospodářské soutěže.
Zlepšil se také právní systém ochrany práv duševního vlastnictví. V typickém případě z roku 2020 vyhrála americká basketbalová legenda Michael Jordan soudní spor v Šanghaji, přičemž čínské společnosti bylo nařízeno, aby přestala ve svém názvu a ochranných známkách výrobků používat »Qiao Dan«, čínský překlad slova Jordan.
Siovy reformy tedy nevedly pouze k ekonomické transformaci. Tvrdil, že podstata modernizace spočívá v modernizaci lidí. Klíčovým cílem reforem se stala podpora »kulturního sebevědomí a národní hrdosti« čínského lidu.
V roce 2012 Si začlenil »kulturní sebevědomí« do zprávy k 18. celostátnímu sjezdu KS Číny. Později tento koncept začlenil do »čtyř důvěr« socialismu s čínskými rysy a kulturní sebevědomí označil za »zásadnější, hlubší a trvalejší sílu«.
Siovy reformy rovněž znamenají přepracování marxismu tak, aby se přizpůsobil nové době, a integrují jeho základní principy se specifickou čínskou realitou a jemnou tradiční kulturou. V důsledku toho získaly čínské reformy nový filozofický význam.
Ve svém novoročním poselství z roku 2017 Si uvedl, že »hlavní rámec reforem, připomínající ‚čtyři trámy a osm pilířů‘ domu, byl v podstatě vytvořen v různých oblastech«. Pro ty, kdo znají tradiční čínskou architekturu, to znamená, že dům získal tvar a může být dále zdokonalován.
Si nasměroval reformy k zastřešujícímu cíli: udržení a zdokonalení systému socialismu s čínskými rysy a modernizaci systému a schopností správy Číny.
K jeho naplnění je nepochybně zapotřebí dlouhodobý a náročný proces.
Jen reformátoři mohou pokročit, jen inovátoři mohou prosperovat
V roce, kdy Si nastoupil do nejvyššího úřadu, klesla roční míra hospodářského růstu Číny poprvé od roku 1999 pod osm procent.
Dluhová krize v Evropě vážně poškodila čínský zahraniční obchod a regulace trhu s nemovitostmi stáhla dolů domácí poptávku. Analytik zahraniční banky prohlásil, že »čínská ekonomika stojí před nejkritičtějším okamžikem za posledních téměř 30 let«.
Si zdůraznil, že čínská ekonomika vstoupila do nové fáze rozvoje, a navrhl novou filozofii rozvoje, která se vyznačuje inovativním, koordinovaným, ekologickým, otevřeným a sdíleným růstem. Zahájil strukturální reformu na straně nabídky, která tlačí ekonomiku ke kvalitnímu rozvoji a směřuje k vytvoření nového modelu rozvoje.
V projevu k představitelům o významu reformy pro optimalizaci struktury nabídky uvedl Si jako příklad příběh čínských turistů, kteří si v zahraničí kupují chytrá záchodová prkénka a vařiče rýže. V té době Číňané nadšeně nakupovali v zahraničí množství zboží, od luxusních předmětů až po zboží denní potřeby. Mezitím velké množství domácích výrobků jen těžko hledalo kupce.
Po letech strukturálních reforem na straně nabídky pod Siovým dohledem se kvalita a konkurenceschopnost čínských výrobků zlepšila a mnohé z nich si získaly mezinárodní uznání, od lithium-iontových baterií a fotovoltaických výrobků až po bezpilotní letouny. Média si všimla, že čím dál více mladých čínských spotřebitelů přesměrovalo svůj zájem od dovážené kosmetiky k domácím výrobkům.
Reformy se rovněž zabývaly problémem nadbytečných kapacit v některých odvětvích. Do konce roku 2022 ocelářský průmysl odstranil zastaralé a nadbytečné kapacity v celkové výši přibližně 300 milionů tun, což přesahuje dvojnásobek objemu celé výroby surové oceli v Indii v tomto roce.
Při prosazování strukturální reformy na straně nabídky jde Si prozíravě příkladem. Před deseti lety byla většina automobilů na čínských silnicích benzinová vozidla zahraničních značek. V roce 2014 při inspekci společnosti SAIC Motor, významné čínské automobilky, zdůraznil význam vývoje produktů, které uspokojují různé potřeby, a vyzdvihl význam vozidel na bázi nových energií (NEV) pro posílení pozice Číny v automobilovém sektoru.
V následujícím desetiletí se Si stal velkým fanouškem elektromobilů, navštěvoval automobilové společnosti, objížděl laboratoře a projevoval velký zájem o zkušenosti s elektromobily.
V době, kdy v roce 2023 navštívil jednu z firem zabývajících se výrobou NEV, se již země stala světovým lídrem v oblasti technologie NEV. Každé tři vozy vyvezené Čínou zahrnovaly jeden osobní elektromobil a čínská výroba a prodej NEV tvořily dvě třetiny celkového světového objemu.
Průmysl nových energií je ve skutečnosti součástí Siovy vize nových kvalitních výrobních sil. Fráze »nové kvalitní výrobní síly« se stala čerstvě módním pojmem poté, co o ní Si hovořil během svých nedávných inspekčních cest, ale začal ji propagovat mnohem dříve.
Již v 70. letech minulého století se Si ve vesnici Liang-ťia-che ujal vedení při zavádění zařízení na výrobu bioplynu v Šen-si, což vesničanům umožnilo používat bioplyn ke svícení a vaření a nahradit tak tradiční způsob spalování dřeva.
Tuto ranou iniciativu lze považovat za příklad využití nových kvalitních výrobních sil v té době.
V roce 2024 byl rozvoj nových kvalitních výrobních sil poprvé zapsán do zprávy o práci vlády. Všeobecně se má za to, že tím bylo uznáno, že model hospodářského růstu, který je primárně založen na levné pracovní síle, rozsáhlých, ale neefektivních investicích, vnější poptávce a nadměrné spotřebě zdrojů, již nelze udržet a že Čína musí aktivně pěstovat nové technologie, nové obchodní modely a budoucí průmyslová odvětví, aby zvýšila kvalitu a efektivitu rozvoje.
»Koncepce poskytla Číně novou naději a impuls k urychlení její ekonomické transformace,« uvádí se ve sloupcovém článku zveřejněném v deníku South China Morning Post.
Si je přesvědčen, že pro rozvoj nových kvalitních výrobních sil je nezbytné dále prohlubovat reformy s cílem podpořit vědeckotechnické inovace.
Nedostatek silných inovačních schopností Číny přirovnal k »Achillově patě« ekonomického obra. Nové kvalitní výrobní síly jsou v souladu se Siovou dřívější vizí strategie rozvoje založeného na inovacích.
»Pouze reformátoři mohou pokročit, pouze inovátoři mohou prosperovat a pouze ti, kteří reformují a inovují, zvítězí,« zdůraznil Si.
Pod jeho vedením byla zavedena řada proinovačních opatření, která mají povzbudit podniky k zintenzivnění výzkumu a vývoje, uplatnění výsledků vědecko-technického výzkumu v reálném světě a zdokonalení řízení velkých vědecko-technických projektů. Prosadil také vytvoření nového systému pro mobilizaci zdrojů na celostátní úrovni za účelem dosažení klíčových technologických průlomů.
Účinky jsou zřejmé: Čína se v žebříčku globálních inovací, který zveřejňuje Světová organizace duševního vlastnictví, dostala z 34. místa v roce 2012 na 12. místo v loňském roce.
Údaje vydané v roce 2023 ukázaly, že Čína v roce 2022 poprvé předstihla Spojené státy na prvním místě v žebříčku zemí nebo území, pokud jde o příspěvky k výzkumným článkům publikovaným ve skupině vysoce ceněných přírodovědných časopisů Nature Index.
Telekomunikační gigant Huawei v loňském roce úspěšně uvedl na trh své nové špičkové chytré telefony, což ukázalo omezené účinky »extrémního tlaku« USA na čínské high-tech firmy.
Přesto zbývá ještě mnoho práce. Si upozornil, že »zdrojem vědeckotechnických inovací je základní výzkum. Přestože Čína dosáhla v oblasti základního výzkumu významného pokroku, rozdíl oproti mezinárodní vyspělé úrovni zůstává zřejmý«.
Vyzval k další podpoře základního výzkumu a původních inovací se zaměřením na průkopnické a špičkové technologie.
Uvolnění síly trhu
Když Si nastoupil do nejvyššího stranického úřadu, uplynulo již dvacet let od zavedení koncepce budování socialistického tržního hospodářství.
Podnikání však zůstávalo náročným úkolem. V roce 2014 jeden ze zákonodárců, který se účastnil místního “ dvojího zasedání“, odhalil, že jediný investiční projekt, od získání pozemku až po dokončení všech administrativních schvalovacích procedur, vyžadoval více než 30 vládních povolení a přes sto razítek. Celý proces trval minimálně 272 pracovních dnů.
Si se důrazně staví proti těžkopádnému schvalování ze strany vlády. Během svého působení ve Fu-čou v provincii Fu-ťien byl průkopníkem mechanismu, který umožňoval dokončit všechny procedury schvalování investičních projektů v jediné budově.
Jako nejvyšší představitel země prosazoval, aby »trh hrál rozhodující roli při přidělování zdrojů a vláda plnila svou roli lépe«.
V průběhu let Státní rada zrušila nebo přenesla na orgány nižší úrovně pravomoc administrativního schvalování více než 1 000 položek a snížila počet investičních položek podléhajících schválení ústřední vládou o více než 90 %.
»Nechte propuknout vitalitu, která vytváří bohatství, a nechte plně rozvinout sílu trhu,« řekl Si.
Výsledky reforem jsou pozoruhodné, neboť Světová banka zařadila Čínu dva roky po sobě mezi deset ekonomik s nejvýraznějším zlepšením podnikatelského prostředí.
V lednu 2019 byla zahájena výstavba šanghajské továrny Gigafactory společnosti Tesla a v prosinci 2019 začala automobilka dodávat první várku v Číně vyrobených elektromobilů Model 3, které byly v továrně vyrobeny, což je tempo rozvoje, které pochválil generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk.
Si je dobře obeznámen s náročnou situací soukromých podniků. Dal pokyn ke zřízení úřadu pro rozvoj soukromé ekonomiky pod vedením vrchního ekonomického plánovacího orgánu země, který by poskytoval pomoc soukromým podnikům, jež se potýkají s obtížemi.
Si rovněž zdůraznil, že je třeba podporovat finanční reformy, aby se soukromým podnikům usnadnilo financování. Zdůraznil, že je důležité podporovat vstup soukromého kapitálu do průmyslových odvětví a sektorů, kde není vstup výslovně zakázán zákony a předpisy.
Na Siův pokyn byl komplexně zaveden systém negativního seznamu pro přístup na trh, který umožňuje vstup do oblastí, jež nejsou výslovně zakázány tímto seznamem. Do konce roku 2023 dosáhl počet registrovaných podnikatelských subjektů v celé zemi 184 milionů, což je více než trojnásobek oproti roku 2012.
Od roku 2012 do roku 2023 se počet soukromých podniků v Číně více než zčtyřnásobil a podíl soukromých podniků na celkovém počtu podniků se zvýšil z méně než 80 % na více než 92 %.
V tomto období bylo schváleno založení soukromých bank, zahájen provoz vysokorychlostní železnice řízené soukromým kapitálem, soukromým investicím byl povolen vstup do odvětví průzkumu a těžby ropy a zemního plynu a soukromá společnost zabývající se výrobou a provozem kosmických raket dosáhla úspěchu při vypuštění rakety z moře.
Při posilování vedoucí úlohy strany zahájil Si tržně orientované reformy státních podniků. V roce 2017 společnost China Unicom jako první centrálně spravovaný státní podnik v telekomunikačním odvětví, který se otevřel soukromému kapitálu, představila v rámci »reformy smíšeného vlastnictví« 14 strategických investorů, včetně internetových titánů Tencent, Baidu, JD.com a Alibaba.
Tříletý akční plán reformy státních podniků přeměnil státní podniky na společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti. Přibližně 38 000 SOEs zřídilo správní rady.
Mezinárodní média si všimla, že reforma v Číně postupuje v souladu se změnami situace. Obchodní válka vedená Spojenými státy, celosvětová pandemie a zvýšené geopolitické napětí prověřily odolnost čínské ekonomiky. Země také přetváří svůj model hospodářského rozvoje.
Si vede Čínu k urychlenému budování nového modelu rozvoje, který za hlavní pilíř považuje domácí trh a zároveň umožňuje, aby se domácí a mezinárodní trhy vzájemně posilovaly.
Klíčovou podporou této strategie je vytvoření jednotného národního trhu. Za tímto účelem se provádí řada reforem, které mají odstranit místní protekcionismus a odstranit regionální bariéry.
Si stanovil jako prioritu »institucionální otevření«. V rámci jednoho takového kroku Čína zrušila limity zahraničního vlastnictví pro společnosti obchodující s cennými papíry, správcovské společnosti investičních fondů cenných papírů, termínových obchodů a životních pojišťoven.
Současně je opatrný vůči neuspořádané kapitálové expanzi, manipulaci s trhem a honbě za nadměrnými zisky v určitých oblastech. Podle něj to poškozuje zájmy lidí.
Navrhl nastavit »semafory« pro kapitálové toky, které by zajistily, že »finanční magnáti« nebudou jednat bezohledně, a zároveň umožnily kapitálu řádně fungovat jako výrobní faktor.
To naznačuje, že čínská reforma se již nezaměřuje pouze na růst, ale zvažuje vyváženější přístup.
Pod Siovým vedením Čína účinně řeší rizika v oblasti šedého bankovnictví a internetového financování. Bylo vyvinuto úsilí o řešení dluhových rizik spojených s místními vládami a velkými podniky, jako je China Evergrande Group. Tyto kroky ochránily zájmy občanů a zajistily hladké fungování trhu.
Priority lidí jsou jeho vlastní
Si zdůrazňuje, že konečným cílem reformy je blaho lidu. Zavázal se, že priority lidu považuje za své vlastní a že bude jednat podle jeho představ. Tím se liší od postoje »kapitál především«.
Si uznal, že po více než 30 letech reforem a otvírání se hlavní rozpor, kterému čínská společnost čelí, prošel významnými změnami. »To, čemu nyní čelíme, je rozpor mezi nevyváženým a nedostatečným rozvojem a stále rostoucími potřebami lidí po lepším životě,« řekl Si v roce 2017.
V reakci na tuto změnu se zasazuje o koordinovaný a sdílený rozvoj a je odhodlán dosáhnout Tengovy vize »společné prosperity«.
Když Si nastoupil do nejvyššího stranického úřadu, existovaly mezi východními a západními oblastmi Číny značné rozdíly a nerovnost v blahobytu byla značná.
Změnil strategii snižování chudoby a zavedl »cílené odstraňování chudoby«. Za méně než deset let Čína vymýtila absolutní chudobu ve venkovských oblastech, která v zemi přetrvávala po tisíce let.
V dubnu 2012, jen několik měsíců před nástupem Siho do nejvyššího úřadu, došlo v sousední pekingské provincii Che-pej k tragické události, kdy si farmář kvůli nemoci a obavám z nedostupnosti lékařské péče sám uřízl nohu. Mnoho chudých zemědělců mělo v té době jen málo možností, jak se s vážnými nemocemi vypořádat.
Si zahájil reformy systému zdravotní péče na venkově, aby zajistil lidem v těchto rozsáhlých venkovských oblastech přístup k lékařské péči. Díky těmto kampaním se výrazně snížil počet případů onemocnění způsobených chudobou. Téměř všichni lidé s nízkými příjmy a jedinci, kteří se právě vymanili z chudoby ve venkovských oblastech, mají nyní zdravotní pojištění.
Čínské reformy začaly ve venkovských oblastech v 70. letech 20. století a Siovy reformní iniciativy týkající se zemědělství, venkovských oblastí a zemědělců zahrnují širokou škálu změn.
Vytvořil spolehlivý mechanismus stabilní produkce obilí, aby zajistil, že »zásobování Číny potravinami zůstane pevně v jejích vlastních rukou«, zlepšil podnikatelské prostředí na venkově a všestranně podpořil revitalizaci venkova.
Počátkem roku 2000 navrhl Si v odborném článku odvážné reformy systému registrace domácností, které měly odstranit různé sociální a ekonomické rozdíly i rozdělení městského a venkovského trhu práce vzniklé v důsledku tohoto systému.
V té době se vedly značné spory o to, zda zrušit omezení registrace domácností, či nikoli.
V roce 2016 ústřední vláda představila plán na udělení povolení k pobytu ve městech přibližně 100 milionům lidí z venkovských oblastí a dalším osobám s trvalým pobytem bez přihlášení k místní domácnosti, který byl splněn s předstihem.
Během inspekční cesty do Šanghaje v roce 2023 Si navštívil byty, v nichž žili migrující pracovníci. S potěšením zjistil, že se migranti v metropoli usazují.
»Skvělé! Zůstaňte, usídlete se a usilujte o lepší život,« řekl.
Pod Siovým vedením Čína zrušila systém převýchovných prací, který fungoval více než půl století.
V reakci na demografické změny Čína odpovídajícím způsobem upravila svou populační politiku a politiku plánování rodiny. Byly provedeny reformy s cílem zajistit lepší a spravedlivější vzdělávání. Kromě toho stál Si v čele vytvoření největšího systému sociálního zabezpečení na světě a zahájil reformy v oblasti základních služeb péče o seniory.
S přesvědčením, že »zdraví lidí je hlavním ukazatelem modernizace«, Si vyzval ke studiu a propagaci praxe ve městě San-ming ve Fu-ťienu s cílem řešit problém reformy zdravotnictví.
Si se vyslovil pro komplexní odstranění přirážek na léky a zdravotnický materiál, které byly zavedeny po více než 60 let, čímž by se snížily náklady na zdravotní péči o pacienty. Vládní úřady na jeho výzvu reagovaly a vytvořily pracovní tým, který měl s farmaceutickými společnostmi vyjednávat o cenách léků a zdravotnického materiálu.
Na hojně šířeném internetovém videu z vyjednávání o cenách v roce 2021 zástupci Národního úřadu pro zdravotní zabezpečení trvali na tom, že »žádná menšinová skupina pacientů by neměla být ponechána napospas«, a po osmi kolech intenzivního vyjednávání se jim podařilo snížit cenu život zachraňujících léků na vzácné onemocnění z přibližně 700 000 jüanů za injekci na 33 000 jüanů za injekci.
Tento lék byl poté zařazen do seznamu čínského zdravotního pojištění, což zažehlo naději pro více než 30 000 pacientů v celé zemi. Podobné snížení cen stovek léků kumulativně ušetřilo veřejnosti přibližně 500 miliard jüanů na výdajích za léčbu.
Si je fascinován historií a kulturou a je častým návštěvníkem muzeí, v dětství navštívil téměř všechna muzea v Pekingu.
V posledním desetiletí Čína výrazně zvýšila finanční prostředky na ochranu kulturních památek, což vyvolalo celonárodní kulturní a muzejní boom. V celé zemi je více než 3 300 veřejných knihoven a více než 10 000 kulturních center a muzeí. O vstupenky do muzeí je často velký zájem, zejména o prázdninách.
Siova reforma v kulturní oblasti zdůrazňuje obohacení »duchovního světa« lidí jako základní podmínku čínské modernizace. To zahrnuje zdokonalení plánování a politiky kulturního sektoru a péči o nové formy kulturního podnikání a vzorce kulturní spotřeby.
V důsledku toho filmový průmysl v posledních letech zaznamenal rychlý rozvoj. Počet kin v zemi se znásobil z přibližně 13 000 v roce 2012 na současných více než 86 000, což je nejvíce na světě.
K další průlomové reformě vedené Si došlo v ekologické oblasti.
Když se Si v roce 2012 ujal funkce generálního tajemníka, bylo znečištění životního prostředí jednou z nejčastějších stížností veřejnosti. Na začátku téhož roku bylo zaznamenáno znečištění řeky v autonomní oblasti Kuang-si Čuang kadmiem, které ohrožovalo bezpečnost pitné vody pro více než milion lidí. Během roku došlo v celé zemi k několika významným případům »ne na mém dvorku«.
Si, známý ekologickými iniciativami v Sia-menu na vyčištění jezera Jün-tang a v Chang-čou na ochranu Západního jezera, zřídil ministerstvo ekologie a životního prostředí, stanovil ekologickou a environmentální ochranu jako nedotknutelnou »červenou linii«, zavedl kontroly ekologické a environmentální ochrany ze strany ústředních orgánů a vyzval místní úředníky, aby zodpovídali za ochranu řek, jezer a lesů jako jejich »strážci«.
Pod Siovým vedením se Čína stala zemí s nejrychleji se zlepšující kvalitou ovzduší, největším nárůstem lesních zdrojů a největší zalesněnou plochou na světě. Země si také v rámci jeho kampaně za revoluci v oblasti energetiky stabilně udržuje pozici světového lídra v instalovaném výkonu pro výrobu energie z vodních, větrných a solárních elektráren a biomasy.
Čína také rozvinula největší světový trh na omezování zplodin a slíbila dosáhnout uhlíkové neutrality po dosažení uhlíkového maxima v mnohem kratší době než vyspělé země. »Zelený a nízkouhlíkový rozvoj je na denním pořádku a ti, kdo se jím budou řídit, budou prosperovat,« řekl.
Si je přesvědčen, že ochrana životního prostředí a ekologie má zásadní význam pro udržení rozvoje čínského národa a je také klíčová pro ochranu Země, která je »naším jediným domovem«.
Odvážně vpřed
»Žádná jiná země na světě nedokáže komplexně prosazovat reformy tak, jako to dělá současná Čína, se závazkem plnit své sliby a s pocitem naléhavosti,« uvedl singapurský list Lianhe Zaobao.
Podle průzkumu Edelman Trust Barometer 2023, který provedla poradenská společnost Edelman, byla celková úroveň důvěry v Číně 83, což ji řadí na první místo mezi všemi zkoumanými zeměmi.
Čína byla podle průzkumu jedinou zemí mezi dotázanými, která vyjádřila optimismus ohledně ekonomických vyhlídek.
Pozorovatelé se domnívají, že právě proto, že je Si sám kormidelníkem reforem v nové éře, může pokračovat socialistické tržní hospodářství, které hlásal Teng.
Si zažehl motor pohánějící Čínu na nezvratné cestě k modernizaci.
Jedná se bezpochyby o jednu z nejrozsáhlejších reforem v dějinách lidstva. Na počátku devadesátých let Tengova proklamace »rozvoj je absolutní princip« uvolnila a rozvinula čínské společenské výrobní síly a posílila komplexní národní sílu Číny.
Si zastává názor, že kvalitní rozvoj je neústupnou zásadou nové éry, a zahájil v Číně komplexní a systematickou transformaci, která přispěla k obnovení rovnováhy světové ekonomiky.
Zasazoval se o budování světového hospodářství, které je inovativní, energické, vzájemně propojené a inkluzivní a které vnese do globálního rozvoje novou vitalitu.
V loňském roce čínská ekonomika vzrostla o 5,2 % a přispěla tak k celosvětovému růstu jednou třetinou. Hospodářský motor této země zůstává silný. Při hledání investičních destinací je podle mnoha analytiků »příští Čínou« stále Čína.
Co a jak se bude Čína v budoucnu reformovat? Tato otázka přitahuje pozornost celého světa.
Reformy zaměřené na podporu nových kvalitních výrobních sil přinesou novou emancipaci mysli. Čao Čen-chua, ředitel katedry ekonomie stranické školy Ústředního výboru KS Číny, uvedl, že podpora nových kvalitních výrobních poměrů, které se přizpůsobují novým kvalitním výrobním silám, je skutečně hlubokou revolucí, která zahrnuje prvky, jako je vlastnictví výrobních prostředků, distribuce a postavení lidí ve výrobě.
Letošní »dvojí zasedání« vyslalo signál, že Čína plánuje zřídit »pilotní reformní zóny pro budování socialistického tržního hospodářství vysokého standardu«. Cílem je podpořit »prvotřídní podnikatelské prostředí, které je tržně orientované, založené na zákonech a internacionalizované«, kde státní podniky, soukromé podniky a společnosti financované ze zahraničí hrají důležitou roli v čínském modernizačním úsilí.
Kromě toho budou zavedena nová reformní opatření na podporu nových motorů průmyslového růstu, podporu růstu spotřeby, rozšíření středněpříjmové skupiny a zajištění rovného přístupu k základním službám. Očekává se, že tyto iniciativy dále odkryjí obrovské obchodní příležitosti na trhu s více než 1,4 miliardy obyvatel.
Čína usiluje o přistoupení ke Komplexní a progresivní dohodě o Transpacifickém partnerství.
Mluvčí ministerstva obchodu uvedl, že Čína je ochotna průběžně prohlubovat reformy, usilovat o splnění vysokých standardů stanovených dohodou a přijmout závazky k otevřenosti na vysoké úrovni nad rámec své stávající praxe v oblasti přístupu na trh.
Existují důvody k optimismu, pokud jde o vyhlídky reforem pod vedením prezidenta Si.
Tento optimismus se zakládá nejen na obrovské síle čínské ekonomiky a trhu, ale také na jednotném vedení strany s Si v čele. KS Číny má odvahu k vlastní reformě a je schopna proměnit plány v konkrétní kroky.
Čína je navíc stále rozvojovou zemí se značným prostorem a potenciálem růstu.
Někteří západní pozorovatelé vnímají rostoucí ekonomickou sílu Číny jako hrozbu a velký čínský trh jako »nástroj ekonomického nátlaku«, což podněcuje snahu o rozvázání spolupráce s Čínou nebo uvalení blokády na Čínu. Tyto názory je třeba změnit.
Cílem čínských reforem není změnit nebo zpochybnit světový řád. Místo toho se země aktivně zapojuje do globálního hospodářského řádu a ovlivňuje jej, přičemž prosazuje spravedlnost a čestnost na světové scéně.
Si zdědil Tengův odkaz a pokračuje v něm prostřednictvím komplexního prohlubování reforem. Tím vytvořil nejen hospodářský zázrak, ale také předvedl kouzlo čínské kultury, čímž přispěl k vytvoření nové podoby lidské civilizace.
»Naše modernizace je nejnáročnější a zároveň nejrozsáhlejší,« řekl Si. »Je to bezprecedentní cesta, ale my ji budeme i nadále poznávat a odvážně postupovat vpřed.«
(Xinhua)