Srbský ministr obrany Miloš Vučević oznámil, že armáda zvýšila stupeň své bojové připravenosti v reakci na průnik dronů z Kosova. Priština popřela jakékoli použití bezpilotních prostředků, které podle Bělehradu pozorovaly v Srbsku vojenské objekty. Nové zvýšení napětí přichází v době pokračujícího sporu mezi Bělehradem a Prištinou o automobilové registrační značky.
Zvýšení bojové připravenosti nařídil prezident Aleksandar Vučić v úterý, kdy vláda v Prištině začala postupně uvádět do praxe svůj plán přeregistrace aut s některými srbskými poznávacími značkami. Podle odhadů jde o zhruba 10 000 vozidel, které mají uvedený kód jednoho ze šesti srbských správních okresů v Kosovu. Albánci těmto vozidlům patřícím etnickým Srbům mají zamezit v cestě mezi oběma zeměmi, přičemž je mají i zabavovat.
»Vzhledem ke zkušenostem z ukrajinské fronty prezident Aleksandar Vučić jako vrchní velitel vydal nařízení, aby všechny takovéto objekty byly zničeny,« řekl ministr Vučević stanici RTS. Armáda drony letící z Kosova zpozorovala hned v několika oblastech, což podle Vučeviče souvisí s několikatýdenním vojenským cvičením, které se nyní odehrává na řadě míst Srbska. Vučević také potvrdil, že v době zpozorování dronů vzlétly srbské stíhačky MiG-29, popřel ale informace některých médií, že to bylo kvůli dronům.
Prezident Vučić nařídil zvýšit bojovou pohotovost v posledních letech už několikrát. Vždy se tak stalo v reakci na kroky Prištiny, které vyvolaly nové napětí v severním Kosovu obývaném početnou srbskou menšinou.
Kosovský ministr obrany Armend Mehaj informace o dronech letících z Kosova popřel, uvedla kosovská média. Podle něj se jednalo o »výmluvu«, kterou Srbsko odůvodnilo zvýšení své vojenské přítomnosti při hranici s Kosovem. Vučević ale tvrzení, že srbská armáda soustřeďuje jednotky u kosovských hranic, odmítl.
Snaha Prištiny zavést nová pravidla pro srbské registrační značky a doklady totožnosti potřebné pro překročení hranic země vyvolala mezi Kosovem a Srbskem na přelomu července a srpna značné napětí. Úmysl kosovské vlády tehdy zhatila blokáda silnic a masové demonstrace, které v severním Kosovu zorganizovali tamní Srbové. Zatímco spor ohledně pohybu srbských občanů přes srbsko-kosovskou hranici se koncem srpna podařilo urovnat, otázka registračních značek dál hrozí vyústit v násilné střety. Původně chtěla Priština zákaz některých srbských SPZ začít vymáhat od začátku listopadu, na nátlak mezinárodního společenství ale ustoupila a plán se rozhodla realizovat po etapách.
Kosovo v roce 2008 vyhlásilo jednostranně nezávislost na Srbsku. Stalo se tak necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Srbsko nezávislost Kosova neuznává a stále ho považuje za nedílnou součást svého území.
(cik)