Zatímco Číňané si užívají radost ze sklizně rýže, do cesty se jim často staví otravný problém – rýžová sláma.
Jen v roce 2022 se například v jihozápadní čínské obci Čchung-čching vyprodukovalo 10 milionů tun slámy, což se téměř vyrovná produkci zrn.
Existují v zásadě dva způsoby likvidace rýžové slámy: její pálení nebo rozřezání na kousky a vyhození zpět na pole. První z těchto způsobů produkuje hustý kouř a byl v zemi z velké části zakázán v zájmu ochrany životního prostředí. Druhý způsob může potenciálně dodat živiny do půdy, ale také s sebou nese riziko zavlečení vajíček škůdců na pole.
»Od té doby, co úřady zakázaly spalování slámy, si lámeme hlavu s tím, jak je zlikvidovat,« říká Jie Chung-mej, místní obyvatel, který si pronajímá více než 700 mu (asi 47 hektarů) zemědělské půdy, na níž každoročně střídá rýži a řepku. »Ale teď se situace mění.«
V posledních letech zkoumá okres Ťien-ťiang v Čchung-čchingu, kde se Jieovy pozemky nacházejí, různé způsoby využití zdrojů. Ve společnosti Zhushihua renewable resources utilization Co. s r. o. z města Čou-ťia v Tien-ťiangu se skladují balíky slámy.
»Vysoce kvalitní slámu nakoupily továrny na výrobu likérů, aby z ní vyráběly kvasnice pro lihovary, a slámu horší kvality budou zpracovávat na výplně, které nutně potřebují sklárny nebo ocelárny,« uvedl Wu Meng-jüan, spoluzakladatel podniku. »Od místních vesničanů můžeme shromáždit více než 2000 tun slámy.«
Tien-ťiang využívá venkovské pozemky, které leží ladem, jako jsou opuštěné školy a továrny, k vybudování 17 sběrných stanic slámy. Tyto stanice mohou každý rok shromáždit a zpracovat 50 000 tun slámy, uvedl Cou Čchi-čung, ředitel stanice zemědělských ekologických služeb v Ťiang-ťiangu, a dodal, že hodnota ročně zpracované slámy v Ťiang-ťiangu je přibližně 59 milionů jüanů (osm milionů amerických dolarů).
Kromě toho se Tien-ťiang snaží slámu zpracovávat také na krmiva nebo organická hnojiva. Ve výstavbě je nyní šest továren na krmiva a dvě továrny na hnojiva, které ročně spotřebují 23 000 tun slámy.
Využití slámy přináší místním zemědělcům skutečné zisky.
Na jedné straně Wu vykupuje slámu od místních zemědělců za cenu 1400 jüanů za tunu. To znamená, že na jednom mu půdy mohou zemědělci vydělat přibližně 350 jüanů, což může plně pokrýt náklady na osivo a hnojiva pro příští rok.
Na druhou stranu továrny na pěstování hub nabízejí také pracovní místa pro obyvatele z okolí. V Čou-ťia mohou továrny na využití a sběr slámy poskytnout místním obyvatelům asi 1500 pracovních míst na částečný nebo plný úvazek, jak uvedl Čung Ťüan, ředitel střediska zemědělských služeb v obci.
»Moje tříčlenná rodina si prací v okolních továrnách vydělá ročně více než 20 000 jüanů a dalších 1500 jüanů prodejem slámy,« říká 63letý Ťiang Li-lu, který kdysi žil v chudobě.
Před zavedením opatření na využití slámy mnozí slámu tajně pálili.
Pálení slámy skutečně poškozuje životní prostředí. Hustý dým se vznáší k nedalekým dálnicím a ztěžuje řidičům výhled. Zvyšuje také tlak na prevenci požárů, řekl Cou.
»Pálení slámy pod širým nebem je v dnešní době vzácný jev. Tato opatření na využití stébel vedla k pozitivním výsledkům, a to jak z ekonomického, tak z ekologického hlediska,« dodal.
(Xinhua)