Home Domácí Meteorický roj Geminidy letos pozorovatelům slibuje tisíce zářivých létavic

Meteorický roj Geminidy letos pozorovatelům slibuje tisíce zářivých létavic

Maximum Geminid v roce 2018 nad Sečskou přehradou FOTO Petr Horálek (snímek otočen na bok)

Každoroční meteorický roj Geminidy má letos velmi příznivé podmínky pro pozorování. Čas maxima vychází na noc ze 14. na 15. prosince, tedy na dobu, kdy nebude pozorování rušit svým svitem Měsíc. Ideální podmínky budou zejména v pátek 15. prosince mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. V průběhu noci (hlavně v časných ranních hodinách) zazáří na nebi daleko od měst produkujících rušivé světelné znečištění, až desítky meteorů v hodině. Za celou noc může pozorovatel napočítat až 1000 meteorů a pokochat se i jasnými hvězdami zimních souhvězdí, výraznými hvězdokupami Plejády a Hyády v souhvězdí Býka a také třemi jasnými planetami naší Sluneční soustavy.

Meteorický roj je jev, při kterém proud částic meziplanetárního prachu (odborně meteoroidů) křižuje zemskou dráhu a tyto částice pak vstupují vysokou rychlostí do zemské atmosféry. Při průletu v ní se třením rychle zahřejí, vypařují a vytvářejí za sebou zářící stopy. Ty nazýváme meteory, lidově »padající hvězdy« nebo »létavice«. V průběhu roku můžeme pozorovat hned několik meteorických rojů, z nichž každoročně nejaktivnější jsou lednové Kvadrantidy, srpnové Perseidy a prosincové Geminidy. Právě poslední zmíněné budou vrcholit v nadcházejících dnech.

A proč je prosincový meteorický roj nazván právě Geminidy?

Název pochází od latinského názvu souhvězdí Blíženců (Gemini), z něhož meteory po celou dobu aktivity roje zdánlivě vylétají. V případě Geminid leží toto místo (odborně radiant) východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí Blíženců – Castor a Pollux. Na prosincové obloze vychází souhvězdí Blíženců i s oběma hvězdami už za soumraku a je tedy pozorovatelné celou noc. Toto souhvězdí je nejvýše nad obzorem v polovině prosince cca kolem druhé hodiny ranní. Tehdy dosahuje radiant meteorického roje v našich zeměpisných šířkách výšky kolem 70 stupňů nad obzorem. Díky tomu lze v časných ranních hodinách v noci maxima nad naším územím pozorovat maximum roje s četností více jak 120 meteorů v hodině. Za celou noc maxima tak lze napočítat až 1000 meteorů z roje Geminidy. Meteory z tohoto roje jsou přitom oproti jiným rojům v roce poměrně pomalé, jelikož do atmosféry Země vstupují rychlostí 35 kilometrů za sekundu.

První dochované zprávy o roji Geminidy pocházejí z roku 1862. Tehdy byl ovšem roj velmi slabý, frekvence nepřesáhla 30 meteorů za hodinu. Teprve ve 40. a 50. letech minulého století se počet meteorů v hodině zvýšil na dvojnásobek a do současných hodnot stoupal až do roku 1990. Podle některých modelů je tento nestálý roj právě v maximu a jeho frekvence se budou rok od roku snižovat. Do konce 21. století by pak měl roj skoro zmizet.

Co je zdrojem meteorického roje Geminidy?

Prosincovou nebeskou podívanou způsobují ledoprachové částice při průletu zemskou atmosférou, které pocházejí z tělesa (3200) Phaethon. Zatímco nejběžnějším mateřským tělesem meteorických rojů bývá obvykle kometa, (3200) Phaethon je drolící se planetka. Pomocí družice IRAS ji 11. října 1983 objevili astronomové Simon Green aJohn Davies. Planetka má neobvyklou dráhu, která ji každý přibližně půldruhý rok navádí do nehostinně blízké vzdálenosti asi jen 0,14 AU (astronomické jednotky) od Slunce. Ačkoliv u ní nikdy nebyla pozorovaná aktivita typická pro komety, jeví se planetka spíše jako kometa. Jednak svou protaženou dráhou, při níž se Phaethon dostává ke Slunci blíž než jakákoliv jiná planetka, a za druhé svou zásluhou na roji Geminidy. Podle výzkumu Björn Davidssonaa jeho týmu z JPL NASA vyplývá, že za únikem částic z povrchu planetky stojí sodík, který je v ní v malé míře obsažen. Právě tento prvek v kombinaci se slunečním zářením způsobuje, že planetka se pozvolna »drolí«. Někteří astronomové se také domnívají, že Phaethon je fragmentem velké planetky Pallas z hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem.

Protože je oběžná dráha planetky blízko zemské dráhy a planetka oběhne Slunce jednou za necelých 524 dní, nabízí se otázka jejího blízkého průletu kolem Země. Poslední takový nastal 10. prosince 2007, při němž planetka minula Zemi ve vzdálenosti asi 18 milionů kilometrů (asi osmina vzdálenosti Země od Slunce). Další těsné průlety planetky Phaethon okolo Země se odehrají v letech 2050 a 2060. Ovšem nejblíže k Zemi se v tomto století ocitne až 14. prosince 2093. Tehdy ji od Země budou dělit pouhé 3 miliony kilometrů, tedy bude jen osmkrát dále, než leží Měsíc. Fyzická srážka se Zemí ale nehrozí.

Letos jsou velmi příznivé podmínky pro pozorování Geminid

Geminidy mají letos velmi příznivé podmínky. Maximum je předpovězeno na noc ze 14. na 15. prosince, konkrétně už zvečera ve 20 hodin středoevropského času. V té době bude ovšem souhvězdí Blíženců ještě poměrně nízko nad obzorem. Jak ale bude stoupat spolu s radiantem roje, frekvence meteorů ještě poroste, neboť více meteorů zazáří nad obzorem, ne pod ním. Nejvýše nad obzorem bude radiant Geminid okolo 2. hodiny ranní. Především však při pozorování letošního maxima Geminid neruší svým svitem Měsíc, který bude ve fázi jen 3 dny po novu a zapadne ještě zvečera.

První meteory z roje Geminid můžeme každý rok zaznamenat už 4. prosince, Země začíná procházet okrajem proudu meteoroidů, a v průběhu dalších dní aktivita pozvolna stoupá. Po maximu lze poslední meteory roje spatřit ještě 17. prosince, a proto se vyplatí meteorický roj Geminid pozorovat i několik dní před maximem nebo po něm.

Nejlepší pozorování je daleko od měst

K pozorování roje si kvůli dobrému rozhledu vyberte místo co nejméně rušené stromy či domy, především však co nejdále od světelného znečištění z měst (uvidíte tak i slabší meteory). Nejlépe se úkaz sleduje vleže – doporučujeme tedy nějaké lehátko či karimatku. Je však třeba nepodcenit mrazivé prosincové noci, takže se vybavte co nejteplejším oblečením, spacákem či několika dekami. Během prosincových nocí je také třeba počítat s možným výskytem inverzí, proto je nejlepší vydat se do hor. Dále už není třeba nic, jelikož meteory padají náhodně po celé obloze. Takže stačí upřít zrak do libovolné oblasti oblohy a čekat na záblesk prvního meteoru.

Na prosincové obloze pozorovatelé uvidí mimo meteorického roje Geminidy i jasné hvězdy zimních souhvězdí, výrazné hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka a také tři jasné planety – Jupiter a Saturn zvečera a Venuši časně zrána.

Mimořádné úkazy i v dalších měsících

Na další vhodné podmínky k pozorování roje Geminid si budeme muset počkat až do let 2025 a 2026. Ovšem nadcházející rok 2024 nabídne i jiné zajímavé úkazy. Pod širé nebe vás mohou nalákat další meteorické roje, ovšem i možné polární záře viditelné z našeho území. Hlavními »lákadly« budou pěkná nebeská setkání planet s Měsícem, částečné zatmění Měsíce, vzácný zákryt Saturnu Měsícem, a dokonce i slibná kometa, která by mohla dosáhnout vysoké jasnosti, ale o tom až příště.

(mac, ČAS)

FOTO – Petr Horálek

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here