Home Domácí Na konferenci nebyly definovány výhledy rozvoje českého zemědělství

Na konferenci nebyly definovány výhledy rozvoje českého zemědělství

FOTO - Facebook ZS ČR

Čeští produkční zemědělci již delší dobu tvrdí, že českému zemědělství chybí dlouhodobá vize. Proto také Zemědělský svaz ČR inicioval, aby, na toto téma, byla svolána odborná konference, během níž by se její účastníci pokusili o stanovení priorit, kam by české zemědělství mělo směřovat v nejbližších letech. Osloven byl i Senát PČR, který se, ve spolupráci se Zemědělským svazem ČR, ujal zorganizování konference pod názvem Budoucnost českého zemědělství.

V úvodu konference se svými pozdravnými projevy vystoupili předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS)a předseda Podvýboru pro zemědělství Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, senátor Petr Štěpánek (STAN). Po něm se ujal slova ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), který mimo jiné uvedl, že svojí činností chce přispět k pozitivnímu vnímání agrárního sektoru v naší veřejnosti. Zároveň poukázal na to, že jedním z cílů práce v zemědělství je také produkce kvalitních potravin. Zdůraznil, že je nutné naší veřejnosti ukázat, co se v agrárně-potravinářském sektoru povedlo. Příkladem je zde i polské zemědělství, proto byli na konferenci zástupci polského zemědělského sektoru.

Jako první hlavní řečník vystoupila Dorota Grabarczyk, analytička organizace Polish federation of cattle breeders and milk producers (zabývající se chovem hovězího dobytka a produkcí mléka – pozn. autora), která hovořila na téma Zemědělství v Polsku. Podrobně popsala, jakým způsobem polské zemědělství funguje, a jak se mu daří dosahovat dobrých výsledků.

O vazbě zemědělství a klimatických změn

Prvním hlavním řečníkem byl profesor Zdeněk Žalud z Mendelovy univerzity v Brně, který hovořil na téma Klimatická změna – vývoj a dopady. Nejprve konstatoval, že zemědělství a lesnictví nejsou příčinou změny klimatu. Uvedl, že agrární sektor vytvoří čtvrtinu světových emisí. Lesy naopak slouží k ukládání uhlíku. Řekl, že zemědělství a lesnictví je v konečné bilanci emisí mírně pozitivní. Zároveň konstatoval, že zemědělství je nejvíce ohroženo změnou klimatu. Podle něho zemědělství tvoří ale jen šest procent z celého objemu emisí, zbytek tvoří další sektory, především energetika a průmysl. Zároveň poznamenal, že pokud se k zemědělství připočte lesnictví, tak se ukáže, že se v krajině, díky fotosyntéze, uloží 27 procent emisí. »Zemědělství je ve světové bilanci vlastně pozitivní,« řekl. Také konstatoval, že v posledních 60 letech stoupá teplota na naší planetě s tím, že v uplynulých 15 letech bylo sucho i v letech, které byly srážkově normální. »Například v roce 2015 mimořádné sucho způsobilo v zemědělství ztráty za 11 miliard Kč. Sucho vedlo i k tomu, že lesy začaly odumírat, a v roce 2015 začaly samy emise vypouštět, což je vlastně výjimečné,« doplnil. Právě na opatření proti výparu vody z krajiny se podle něj musí zemědělství zaměřit.

Tabulky, grafy a čísla mají rovněž vypovídací hodnotu

V odpoledním programu konference se nejprve ujal slova generální ředitelÚstavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) Štěpán Kala, který ve svém vystoupení nejprve poukázal na negativní důsledky, které mělo zahájení války na Ukrajině v únoru 2022, což se také přirozeně promítlo i v hospodářských výsledcích, které účastníkům konference ukázal v grafech a tabulkách na svých slajdech. Dále hovořil o dalších problémech zemědělství, například o nedostatku pracovních sil v zemědělství, o stárnutí pracovníků v zemědělství. Věnoval se i problematice rostoucích nákladů na zemědělskou výrobu, což ukázal například v oblasti produkce mléka. Svými grafy a čísly v podstatě zmapoval současnou situaci českého zemědělství.

Na vzájemné vazby SPZ EU a ČR poukázal ministr zemědělství

Poté se opět ujal slova ministr Výborný, která se snažil účastníkům přiblížit svůj náhled na to, jak by mělo vypadat a fungovat české zemědělství, podle národního strategického plánu až do roku 2027. Přirozeně, že v rámci obecně formulované politiky EU o tom, jak klimatické změny ovlivňují naši planetu, tedy i v zemědělství. Poté hovořil o vzájemných vazbách Společné zemědělské politiky EU a České republiky. Jeho vystoupení by se dalo charakterizovat, jako popsání situace, v jakém se naše zemědělství nalézá, s tím, že by se měly hledat způsoby řešení současné situace.

FOTO – Facebook ZS ČR

Na konkrétní situaci v zemědělství poukázala AK

Z nevládních zemědělských organizací, jako první, vystoupil prezident Agrární komory ČR (AK) Jan Doležal, který účastníkům konference hovořil o řadě otázek, které se vyskytují v českém zemědělství. Zároveň konstatoval, že je zapotřebí definovat, jakým směrem by se české zemědělství mělo ubírat v příštích několika letech. Pokud jde o problémy, na které upozornil, mj. poukázal na politiku EU, která se, po vypuknutí války na Ukrajině v roce 2022, které otevřena hranice EU pro dovoz ukrajinského obilí, a dalších komodit, což se negativně promítá do evropského, a tím i do českého zemědělství. Vždyť právě proto nevládní zemědělské organizace Visegrádské skupiny zemí požadují po Evropské unii změnu této politiky. Načež se dále věnoval vzájemným vazbám v zemědělské politice EU a České republiky.

ASZ upřednostňuje rodinné farmy

Jako druhý řečník vystoupil předseda Asociace soukromého zemědělství (ASZ) Jaroslav Šebek, který uvedl, že jejich organizace zastupuje 26 000 zemědělců, především farem rodinného charakteru. Zároveň ocenil zemědělskou politiku současné vlády, protože právě ona podporuje malá hospodářství s tím, že podpora by měla být pro malá a střední hospodářství, nikoliv pro velké zemědělské společnosti. Uvedl, že právě toto je politika Evropské unie. V této návaznosti připomněl tradici českého zemědělství za první republiky. Dále poukázal na sousední Rakousko, kde právě tento typ zemědělské činnosti převládá. Dále řekl, že právě vlastníci velkých zemědělských podniků, to je různých nadnárodních společností, nemají vztah k půdě, jako je tomu v případě rodinných farem. Dodal, že v současnosti u nás chybí selský rozum, kterým se sedláci vyznačovali po staletí, co hospodaří a obdělávají půdu. Z jeho vystoupení vyplynulo, že tímto směrem by se měla ubírat zemědělská politika České republiky.

Zemědělství, z ekonomických důvodů, směřuje ke koncentraci

Třetím řečníkem za nevládní zemědělské organizace byl předseda Zemědělského svazu ČR (ZS) Martin Pýcha, který velmi názorně a logicky přiblížil skutečné problémy českého zemědělství, kdy poukázal na negativní dopady současné Společné zemědělské politiky EU. ZS, stejně jako AK, v této souvislosti již od jejího schválení v orgánech EU poukazuje na to, že tato politika vede evropské zemědělství k snížení zemědělské produkce a následně i výroby potravin, ať již o prosazování ekologického zemědělství, které má o 50 % nižší produkci, či snižování výměry zemědělské půdy jejím převodem do úhoru apod. To se přirozeně úzce dotýká i českého zemědělství.

Pýcha musel logicky reagovat i na předchozí Šebkovo vystoupení. Řekl k tomu, že na Západě, z ekonomických důvodů, rovněž nastává trend postupné koncentrace v zemědělství. Prostě malá hospodářství, na rozdíl od těch velkých, nevydrží ekonomický tlak, a slučují se do větších celků. Konstatoval, že třeba v USA, existují zemědělské podniky, které mají rozlohu o velikosti Belgie. S nimi se velké české zemědělské společnosti nemohou ani rovnat. Zdůraznil však, že ZS, spolu s AK, nerozlišuje mezi velkými a středními zemědělci a malými zemědělci, tedy rodinnými farmami, jak argumentuje ASZ. Podle Pýchy všichni zemědělci jsou sedláci a mají své místo v našem zemědělství.

Pokud jde o další vývoj českého zemědělství, poukázal rovněž na to, že produkční zemědělci postrádají ucelenou koncepci, jak by se mělo naše zemědělství dále rozvíjet.

V diskusi zazněla otevřená výměna názorů

Poté následovala diskuse, do níž se skutečně přihlásila řada účastníků konference, což ukázalo, jak palčivé otázky naše zemědělce trápí. Logicky se v prvních diskusních příspěvcích projevily různé náhledy na mezi členy ZS a ASZ na to, kterým směrem by se mělo české zemědělství dále ubírat.

Členové ASZ v podstatě opakovali slova svého předsedy Šebka o tom, že vzorem je sousední Rakousko či Polsko, což, podle nich, podtrhlo i vystoupení zástupkyně polských zemědělců. Zatímco členové Zemědělského svazu ČR přirozeně poukazovali na to, že všichni zemědělci jsou sedláci. Ostatně to v diskusi připomněl i syn Jaroslava Láda, předsedy ZD Ostaš na Královéhradecku, který organizuje projednání petice »Diskriminační podpora v zemědělství – nerovné podmínky pro sdružené vlastníky«, a to v Senáru 29. ledna 2024. Tato petice vznikla především proto, že všichni jsou zemědělci, sedláci, kteří se však, z ekonomických důvodů, sdružili do větších hospodářských celků, na rozdíl od rodinných farem.

Zajímavou poznámku na adresu těchto soukromých zemědělců pronesl v rámci diskuse i ministr Výborný, když k problematice rodinných farem podotkl, že nevidí davy či fronty těch mladých sedláků, kteří by přebírali rodinné farmy. Čímž jim připomněl, že nedostatek nových pracovních sil trápí dnes všechny, to je velké a střední zemědělské podniky, ale i tyto rodinné farmy.

Při závěrečném zhodnocení průběhu a významu konference organizátoři konstatovali, že by se tato vzájemná výměna názorů mezi politiky, v tomto případě senátory, a zemědělskou veřejností měla konat každoročně s tím, že v lednu 2025 by se měl uskutečnit druhý ročník takto zorganizované konference.

Miroslav Svoboda

1 KOMENTÁŘ

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here