Home Analýzy Analýza: Otazníky nad COP28

Analýza: Otazníky nad COP28

FOTO - pixabay

Ve čtvrtek 30. listopadu 2023 začala v Dubaji již 28. světová konference o klimatických změnách COP28. Prý co od ní lze čekat. Já od ní nečekám nic podstatného. Problémy, které by měla řešit, totiž nejsou na jejím programu. Ke kořenům problémů se nemá jít.

Mezery u klimatické teorie

Klima na planetě by mělo být relativně stabilní, byť paleoklimatologie zná i velké výkyvy. Klima na Zemi zásadně oteplují tzv. skleníkové plyny (GHG), tj. vodní pára, oxid uhličitý (CO2), metan (CH4), oxid dusný (N2O), ozon (O3), freony, halony a některé další skleníkové plyny. Jinak by planeta Země na povrchu zamrzla.

Vývoj klimatu zejména po roce 1970 přináší stále rychlejší změny, v úhrnu se rychle otepluje. Základní vysvětlení panelu světových klimatologů IPCC, pracujících na základě objednávky Organizace spojených národů, říká, že to způsobují rostoucí masivní emise antropogenních GHG. Z GHG musíme vyloučit vodní páru a ozon, které nemají emise a tudíž ani emise antropogenní.

Jednotlivé GHG se v ovzduší vyskytují ve velmi rozdílném množství a s velmi rozdílným oteplovacím efektem. Vodní pára a oblaka se na oteplovacím efektu GHG podílí 66-85 %. Podle IPCC před rokem 2021 v úhrnu příspěvek jednotlivých GHG ke skleníkovému efektu na Zemi činil: vodní pára = 36-72 %, CO2 = 9-26 %, CH4 = 4-9 %, ozón = 3-7 %. Horní hranice rozpětí je účinek samostatně působícího GHG, dolní hranice rozpětí je příspěvek skleníkového plynu působícího ve směsi GHG, tj. obvyklý stav v ovzduší na Zemi. Problém je, že součet horních čtyř hranic nejvýznamnějších GHG významně překračuje 100 %, zatímco součet jejich dolních hranic se k 100 % nepřibližuje. Ostatní GHG v úhrnu mají jen malý vliv na klima.

ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay

V srpnu 2021 IPCC v 1. části své 6. zprávy shledal, že na základě dlouhodobého družicového měření není pravda, že průměrný obsah vodních par v ovzduší se nemění (průměrná životnost vodních par v ovzduší je devět dní, resp. není těžké ji změřit na konkrétním místě, těžké je ji změřit současně na celé Zemi), jak se dosud domnívali, resp. vodní pára byla v klimatických modelech jako konstanta, ale že se v letech 1990-2020 zvýšily průměrné koncentrace vodních par v ovzduší o 7 %. To není zanedbatelné! Pokud je základní teorie klimatických změn správná, při zvýšení podílu vodních par na oteplování se musí přiměřeně snížit podíl ostatních GHG na globálním oteplování.

Z výše uvedeného je zřejmé, že podle expertů IPCC člověk ovlivňuje klima zejména antropogenními emisemi oxidu uhličitého a metanu, tj v rozsahu ne o mnoho vyšším než 13 %. To není mnoho. Hlavním zdrojem antropogenních emisí CO2 je spalování fosilních paliv, hlavním zdrojem antropogenních emisí metanu je těžba fosilních paliv, zejména zemního plynu a ropy, byť existují i další zdroje emisí CO2 a metanu.

Zatímco antropogenní emise CO2 a jejich koncentrace v ovzduší rostou jen mírně, koncentrace metanu v ovzduší dle expertů z USA rostou mnohem rychleji, viz graf.

Vývoj průměrných koncentrací metanu v ovzduší Země

Globální průměr ročních koncentrací metanu od 80. let, zdroj: gml.noaa.gov

Příčin rychlého růstu koncentrací metanu v ovzduší je více. Jde o nahrazování spalování uhlí spalováním zemního plynu, rozvoj zkapalňování zemního plynu za účelem jeho přepravy, neodpovědná těžba břidlicového plynu v USA ad. Ano, ekologicky se tvářící EU investovala po roce 2010 stovky miliard eur do výstavby infrastruktury zkapalněného zemního plynu (LNG), přestože měrné emise GHG má LNG zdaleka nejvyšší. Stalo se tak pod praporem ochrany životního prostředí, stability klimatu a úsilí o energetickou nezávislost na Rusku.

Zdrojem metanu v ovzduší se stává i metan, uvolňující se ve stále větším množství v důsledku probíhajícího oteplování z věčně zmrzlé půdy na Sibiři a v Kanadě a také z mělkých arktických moří.

Proto někteří na Sibiři, v Kanadě a na pouštích čekají zlepšení klimatu vlivem globálního oteplování. Nejspíš neoprávněně. Jak se ale bude klima reálně měnit, pořádně neví nikdo, resp. hysterické výkřiky typu: »Tak už s tím klimatem něco dělejte!«, nic neřeší. Naopak za soudné považuji upozornění klimaskeptika Miroslava Winklera, že současná vysoká kladná teplotní anomálie na Zemi od června 2023 není vysvětlitelná ani podle teorie IPCC, ani podle základních teorií klimaskeptiků. Ne vše o této složité problematice víme. Může existovat mechanismus, který buď vůbec neznáme, nebo jeho roli na vývoji klimatu špatně chápeme.

ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay

Existují přitom i příčiny oteplování mimo emise GHG. Jde o pokračující odlesňování (dnes se opět týká i vyspělých států, obří požáry kromě masivních emisí CO2 znamenají také odlesňování), pokračující odvodňování řady regionů, růst tepelných ostrovů vlivem růstu počtu a velikosti velkých měst, atd. atp. Klima na Zemi citelně ovlivňují také sluneční a další kosmické cykly, velké sopečné výbuchy atd. atp.

Zredukovat emise CO2 a metanu!

Základní očekávání je, že COP 28 zavelí k rozhodným opatřením k redukci antropogenních emisí CO2 a metanu. Slovně jistě (EU přichází s návrhem zastavit využívání fosilních paliv k výrobě elektřiny do roku 2030 a jakékoliv využívání fosilních paliv do roku 2050), také papír snese hodně. Praxi to ale příliš neovlivní. Jak řekl kapitán jedné vojenské lidi, když mu ekolog spílal, že to svinstvo přece nemůže vypustit do moře: »Nemám jinou možnost!«. Embargo na levná ruská fosilní paliva končí jejich masivním dovozem v »derusifikované« podobě za dvojnásobné ceny a s vyšším negativním dopadem na stabilitu klimatu.

Vedení EU si myslí, že kráčí v čele boje proti globálnímu oteplování. Reálně EU kráčí v čele idiotského boje proti jaderným elektrárnám, které vyrábí elektřinu bez emisí GHG, přitom i nepřímé emise jaderných elektráren jsou nízké. Její čeští poturčenci navíc bojují i proti spalovnám komunálních odpadů, přestože mají v úhrnu asi jen pětiprocentní měrné emise GHG proti skládkám komunálního odpadu.

EU podporuje využívání paliv a energie z obnovitelných zdrojů za každou cenu. Že prosazováním pálení potravin coby biopaliv prohlubuje hlad ve světě a tím i plundrování přírody, zvláště pak orné půdy a lesů, je prý jen malá vada na kráse. Že podporou výstavby vodních elektráren podporuje další plundrování vodních poměrů, prý nestojí za řeč. Že se dodnes neví, zda jsou větrné elektrárny klimaticky efektivní, se neřeší. Asi jak kde. Jinak to vypadá na německém pobřeží Severního moře s průměrnou 80procentní větrností, jinak v Česku s dominující větrností 15-20 %. Že se údajně rentabilní fotovoltaické elektrárny dotují jednak investičně, jednak se dotuje výkupní cena jejich elektřiny a jednak se dotují náklady na elektrizační síť, které fotovoltaické a větrné elektrárny způsobují, nevadí. Jsou prý ziskové a basta. Ekonoma jímají mdloby, ale to je prý jeho problém. Že tzv. obchod s emisními povolenkami na emise CO2 je spekulační nástroj k destrukci velké energetiky a k vyvolání energetické krize, je prý jen pomluva. Že si četní nezápadní politici nad tím ťukají na čelo, prý svědčí jen o jejich neschopnosti pochopit genialitu vedení EU. Protože se EU stala vazalem USA a na pokyny z Washingtonu ničí svěřené členské státy, přestává ji svět brát vážně.

Na zbrojení se prý sahat nesmí

Slyšíte to dnes a denně. S odkazem na rozpočtovou odpovědnost, prosazovanou zvláště Mezinárodním měnovým fondem, Světovou bankou a Světovou obchodní organizací, nejsou peníze na školství, na zdravotnictví, na sociální péči, na kulturu, na ochranu životního prostředí, na klimatickou politiku a nevím na co ještě, což ale státům, především Západu a Číně, nebránilo v roce 2020 utratit za zbrojení na dva biliony dolarů, o škodách způsobených vícero tehdy Západem vedenými válkami nemluvě. Od té doby se náklady na zbrojení dále citelně zvýšily. Útěkem amerických okupantů a jejich poskoků sice skončila válka v Afghánistánu, ale přibyla válka ruská na Ukrajině, znovu se rozhořela válka v Gaze… Odpůrcům válek vládnoucí čeští váleční štváči nadávají »chcimírů«. Prý to Rusko musíme porazit, i kdyby to neměl přežít žádný Ukrajinec (ti jsou poměrně rozumní, asi polovina jich již emigrovala a zachránila aspoň své životy před různými bachmutskými mlýnky na ukrajinské maso), i kdyby Ukrajina měla přestat existovat a i kdyby měla EU zbankrotovat. To jsou ale prý jen pomluvy.

ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay

Přitom mír a bezpečnost jsou nedělitelné. Pokud si Západ myslí, že si může vůči druhým státům dovolit cokoliv, tak se plete. Vrabci si cvrlikají, že kromě Ukrajiny odchází z války poražená také EU a že se na tom podílí i její Zelená dohoda pro Evropu. Dosud nebyl obviněn ruský prezident V. V. Putin, že by ji vedení EU propašoval.

Není ale pravda, že ČR dává na klimatickou politiku málo. Obří, převážně fotovoltaický tunel v úhrnné výši asi 600 mld. Kč z dob Topolánkovi pravicové vlády nebyl, není a nebude podporou boje za stabilitu klimatu, ale podporou různých solárních baronů, proti kterému se neodvážila zasáhnout ani vláda Petra Nečase, ani vláda Bohumila Sobotky, ani vláda Adreje Babiše, ani současná pětidemoliční vláda Petr Fialy. Fialova vláda naopak prosazuje další obří finanční tunely v rámci rozvíjení tzv. Zelené dohody pro Evropu a v rámci obřích nákupů drahých a pro potřeby obrany ČR nepotřebných zbraní.

Co dělat?

  1. Odpověď je jednoduchá a složitá zároveň.
  2. Na místo politiky militarizace, válek a konfrontace přejít k politice míru, spolupráce a omezování zbrojních arzenálů. Útisk, zvláště pak velmocenský, národnostní, nábožensky a sociální, nemá v civilizované společnosti místo.
  3. Odstranit bídu v rozvojových a vyspělých státech. Bezdomovectví, hlad, nepřístupnost lékařské péče a vzdělání pro část občanů a další jsou nepřijatelné.
  4. Rozvíjet bezpečně provozované jaderné elektrárny a spalovny odpadu.
  5. Zrušit mezinárodní mnohostranné dohody o osvobození mezinárodní veřejné dopravy od placení daně z přidané hodnoty, včetně paliv a energií jí spotřebovaných, a mezinárodní námořní, námořně rybářské, vnitrozemské vodní a letecké dopravy od placení spotřební daně za pohonné hmoty a zrušit zákaz snižování danění jak paliv a energií, tak dopravy. Jen ČR tak v letech 2013-20 podpořila hypertrofii mezinárodní dopravy částkami ve výši 35-50 mld. Kč/rok. Na místo politiky maximalizace přepravních výkonů uplatňovat politiku jejich minimalizace. Razantně preferovat šetrnou a úspornou kolejovou dopravu. Zastavit výstavbu dálnic, protože jsou extrémně devastační nejen pro klima.
  6. Prosazovat razantní, ale únosné úspory paliv a energie.
  7. Urychlit rozvoj solární energetiky tak, aby byla ekonomicky efektivní.

Lidožravé hostiny hrubého domácího produktu…

Odpůrci klimatické politiky EU se nemusí obávat. Také usnesení 28. COP bude (pokud si odmyslíme četné fráze) ve stylu »Příští konference se bude za rok konat (možná ve skafandrech) na jednom z korálových ostrovů mizícím pod mořskou hladinou a pít se bude…« – doplňte podle svých představ. Že se mezitím dál zvýší rozvrat klimatu, bude jen malá vada na kráse. Šéfové Mezinárodního měnového fondu možná lidem vysvětlí, proč asociální politika a žádná jiná a proč lidožravé hostiny hrubého domácího produktu, šéfové Světové banky řeknou, proč přednostně rozvíjet silniční dopravu, byť její vysoká úroveň je k nepřežití, šéfové Světové obchodní organizace zdůvodní, proč je nutno maximalizovat přepravní toky, šéfové západních zbrojařských firem vysvětlí, že zbrojit se musí, i kdyby to mělo skončit světovou jadernou válkou, šéfové farmaceutického průmyslu snad řeknou, proč se musí očkovat nevyzkoušenými vakcínami proti viru, který vznikl v laboratoři a nedopatřením z ní unikl…

Jan Zeman

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here