Drtivé vítězství Donalda Trumpa v primárkách v Iowě dává jasně tušit, že to bude právě on, kdo se postaví za Republikány v souboji o Bílý dům. A to vyvolává paniku nejen v řadách konkurenční Demokratické strany, ale kupodivu možná ještě víc na starém kontinentu.
Trumpovo vítězství ještě více upevnilo jeho současnou dominanci ve straně. Za vítěze v Iowě byl vyhlášen okamžitě poté, co mu první výsledky přiřkly drtivý náskok. Už dříve si přitom zajistil podporu většiny republikánů v Kongresu, včetně prakticky celého vedení strany. Získal nejvíce peněz, i přes to, že je proti němu po odchodu z funkce vedeno 91 obvinění z trestných činů. A nejspíš nic na stávající situaci nezmění ani to, že například státy Maine a Colorado Donalda Trumpa z primárek vyloučily.
Trumpova kampaň vsadila na dvě hlavní věci: že se za ním republikánští voliči během jeho právních bitev semknou a že se mu podaří do značné míry upustit od velkých shromáždění a všudypřítomného přístupu ke kampani, který si osvojil během svých prvních dvou volebních období. Trumpovi by navíc mohl sekundovat jako kandidát na viceprezidenta známý americký televizní moderátor Tucker Carlson, který by rozhodně přinesl další podporu.
Bývalý americký ministr zahraničí Mike Pompeo upozornil, že za vším je neúspěšná zahraniční politika Joea Bidena a USA se už nikdo nebojí. Moderátor Fox News Greg Gutfeld navíc poznamenal, že když byl u moci Donald Trump, Spojené státy prosperovaly a nezačínaly nové války. Někteří demokraté ale případný návrat Trumpa do Bílého domu vyhlašují téměř za konec světa.
Podle známého publicisty Seymoura Hershe je reakcí demokratů až na několik výjimek spíše vstup do stavu popírání. Trvají na tom, že Joe Biden už jednou Trumpa porazil a může to udělat znovu. I sám Biden se po Trumpově vítězství zmohl pouze na konstatování: »Jsem jediný člověk, který kdy porazil Donalda Trumpa!« Mezi jeho poslední zveřejněné »úspěchy« ale patří například to, že ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb jeho administrativy vyčlenilo téměř 700 000 dolarů na program prevence těhotenství pro »transgender muže«.
»Máme co do činění s masivním nervovým zhroucením trvajícím téměř čtyři roky. Ve skutečnosti to začalo ještě dříve. A bude to jen horší, budete si na to muset zvyknout,« předpovídá Gutfeld.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová prohlásila, že ji vyhlídka na vítězství bývalého vůdce USA Donalda Trumpa v prezidentských volbách v listopadu 2024 děsí. »Jsem vyděšená jako čert,« řekla Harrisová v rozhovoru pro televizi ABC News s tím, že právě proto cestuje po zemi a hovoří s voliči v rámci kampaně současného amerického prezidenta Joea Bidena.
Trump přitom ještě není prezidentem, ale už ovlivňuje americkou geopolitiku a vztahy se spojenci. Stejně tak bylo jeho vítězství hlavním tématem na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Podle časopisu Foreign Affairs se představitelé mnoha zemí světa již začali připravovat. Nadcházející hlavní politická událost roku v Americe má vliv na přijímání zásadních státnických rozhodnutí vedením různých mocností, protože si dobře uvědomují, že za rok mohou mít co do činění s úplně jinou americkou vládou. »Pokud Donald Trump vyhraje listopadové prezidentské volby v USA, bude to ‚krok zpět‘, který ztíží život v Kanadě,« uvedl kanadský premiér Justin Trudeau.
Zdánlivě mnohem větší panika přitom panuje v řadách představitelů Evropské unie, kteří jsou loajální Bidenovi, včetně Ursuly von der Leyenové, jež nyní bije na poplach. Trumpovo vítězství přitom nebylo nijak překvapivé, přesto způsobilo paniku. Věcně to shrnul belgický premiér Alexander De Croo, podle něhož nyní musí být Evropa připravena stát osamoceně. »Pokud nám rok 2024 opět přinese ‚Ameriku na prvním místě‘, bude Evropa více než kdy jindy odkázána sama na sebe,« varoval v projevu v Evropském parlamentu.
Vyhlídka na druhé Trumpovo funkční období znepokojuje představitele EU od chvíle, kdy se ukázalo, že bude znovu kandidovat do Bílého domu, a to kvůli obavám, že naruší obchod a stáhne americkou podporu pro evropské bezpečnostní úsilí. Francouzský eurokomisař Thierry Breton nedávno připomněl, že Trump v roce 2020 řekl, že USA »nikdy« nepřijdou Evropě na pomoc, pokud by byla napadena. Litevský ministr zahraničí Labrielius Landsbergis řekl agentuře Bloomberg, že stažení amerických vojsk z Evropy by bylo »scénářem noční můry«, protože by se nemuselo podařit postavit se Rusku.
Norbert Röttgen, vysoce postavený zákonodárce z německé Křesťanskodemokratické unie pak v rozhovoru pro list Tagesspiegel řekl: »Německá vláda se nyní musí na Trumpův návrat do Bílého domu připravovat intenzivněji než dosud. To mimo jiné znamená, že musíme zvýšit výrobu zbraní, aby se Ukrajina mohla bránit ruskému útoku i bez pomoci USA. Závisí na tom svoboda Evropy.«
Webové stránky Trumpovy kampaně totiž vyzývají k »zásadnímu přehodnocení účelu a poslání NATO« a sám Trump neustále označuje ruského prezidenta Vladimira Putina za svého přítele s tím, že by dokázal válku okamžitě zastavit. Každopádně by ale přinejmenším omezil vojenskou pomoc Ukrajině a celé válečné úsilí by tak mohlo spadnout čistě na bedra EU.
Někteří ale mají jasno. »EU musí zvýšit vojenské výdaje bez ohledu na to, kdo vyhraje volby v USA,« řekl litevský prezident Edgars Rinkēvičs s tím, že páteří by měla být EU, která ponese hlavní tíhu výdajů.
Přitom jsou to podle známého publicisty Seymour Hershe právěmonumentální zahraničněpolitické přehmaty, které mohou Bidena stát volby. Pokud podle Hershe Trumpovi nezabrání v kandidatuře soudy, v listopadu zamete s Bidenem a může s sebou vzít i Sněmovnu reprezentantů a Senát.
Biden pak prý vše projel z neznalosti a niterné rusofobie, kvůli níž on i jeho zahraničněpolitičtí asistenti odmítli před stisknutím spouště ujistit ruského prezidenta Vladimira Putina, že Spojené státy nikdy nepodpoří vstup Ukrajiny do NATO. To by nejspíš podle Hershe stačilo, aby k válce na Ukrajině nedošlo. Navíc podle něj bylo možné válku ukončit již v březnu 2022, ale rozhovory byly sabotovány námitkami ze strany NATO i Bidenovy administrativy a britské vlády, v jejímž čele tehdy stál premiér Boris Johnson.
Bidenovi se pak ani nedaří prodat tvrzení, že zasílání vojenské pomoci Kyjevu je příležitostí k vytvoření nových pracovních míst. Podle plánu Bílého domu bylo třeba americké voliče přesvědčit, že takzvaná »pomoc Ukrajině« ve skutečnosti neznamená převod obrovských finančních částek na bankovní účty v Kyjevě. Server Responsible Statecraft upozornil, že pomoc prospívá pouze vojensko-průmyslovému komplexu, nikoliv americké ekonomice.
Washington se přitom chce pokusit posílat Ukrajině finance až do ledna 2025. Podle televizní stanice CNN, jež se odvolává na své zdroje, začaly administrativa amerického prezidenta Bidena a Kongres o této perspektivě jednat už loni. Bílý dům, centrála NATO a Kyjev si »jasně uvědomují«, že pokud Trump v listopadu vyhraje volby, pravděpodobně pomoc Ukrajině omezí.
Úpadek USA nezavinily jen intervence
Zahraniční politika ale není a nikdy nebyla ve Spojených státech v očích voličů hlavním tématem. Tím byla vždy ekonomika, migrace, zdravotnictví, případně nezaměstnanost či regulace držení zbraní a kriminalita. A Spojené státy na tom skutečně nejsou zrovna nejlépe. K zajímavému shrnutí hlavních důvodů současného úpadku Spojených států přišel list The Hill, který přitom zcela pominul rodící se multipolarismus a zahraniční intervence:
Dluh mimo kontrolu: Hodiny amerického dluhu ukazují nevyhnutelnost amerického úpadku, protože jde o nepředstavitelnou částku – více než čtvrt kvadriliardy dolarů. Pokud bude vláda nucena snížit dávky, důchody nebo služby, aby udržela věci nad vodou, nebo vyhlásit default, důsledky budou brutální.
Slabý prospěch studentů: Mají-li Spojené státy uniknout z ochromující dluhové pasti, budou potřebovat další generace studentů, ale úroveň vzdělání v zemi není zrovna nejlepší.
Ztráta americké identity a vlastenectví: Kdysi skvělý americký »tavicí kotlík« je pro mnoho Američanů zastaralým konceptem. Tradičně se přistěhovalci s různými jazyky a kulturami asimilovali a stali se Američany. Současný trend směřuje k heterogenní kultuře.
Sílící pohrdání politickým systémem: Pohrdání Američany politickým systémem se odráží v mnoha průzkumech veřejného mínění, které ukazují, že voliči nejsou spokojeni s potenciální odvetou mezi Bidenem a Trumpem, což je volba, kterou nazývají »jedinečně hroznou«.
Ale s těmito problémy nový prezident USA, ať už to bude kdokoliv, stěží jen tak něco ze dne na den udělá…
Na Ukrajině zakopaný pes není, ekonomická katastrofa ale reálná je
Ukrajina ale není a ani by být nemusela důvodem k panice evropských politiků. Vždyť vždy lze jednat o míru, pokud by byla ochota. To jen eurounijní jestřábi z Bidenovy suity straší a panikaří. Důvody k obavám ovšem s případným zvolením Trumpa skutečně existují, a to v ekonomických oblastech. Zde by možná mohla být i panika na místě.
Evropská unie je už nyní kvůli zpřetrhání vazeb s Ruskem na pokraji ekonomické katastrofy. USA drží EU díky vynuceným dodávkám energií pod krkem a nechávají si to draze zaplatit. A stačí pouze připomenout, že jestliže v roce 2013 tvořila ekonomika EU 91 % ekonomiky USA, nyní je to sotva 65 %. V případě Trumpovy protekcionistické politiky se EU může připravit jen na další »žďímání«, tentokrát právě s pákou v podobně zkapalněného plynu.
Trump navíc opakovaně prohlašuje, že považuje za hlavního konkurenta Čínu. Takže jestli pod jeho taktovkou začne EU opouštět Čínu stejně jako za Bidena zablokovala Rusko, tak zde máme skučně důvod k obavám, protože obchod s ní je nyní pro kontinent zásadní.
Přesto ale není vlastně ani jasné, kdo se Trumpovi postaví. Bidenovy šance se příliš růžově nejeví, a i když sám prohlásil, že kandidovat bude, v jeho věku a s tím, že je poněkud zkompromitovaný, se může do voleb stát cokoliv, co by opět přiklonilo sympatie voličů k některému z demokratů (nebo spíše demokratek), aby byly »hříchy minulosti« zapomenuty. Každopádně pro Evropu prašť či uhoď, pokud nezačne jednat samostatně.
Jak slavně prohlásila tehdejší náměstkyně ministra zahraničí USA Viktoria Nulandová na uniklé nahrávce z roku 2014, kde mluvila o ukrajinské krizi: Fuck the EU.
Tomáš Cinka