Labe desetkrát jinak. Co možná nevíte o naší nejznámější řece?

Jeden z nejdůležitějších vodních toků v České republice, ale i v celé střední, resp. západní Evropě není jen tak ledajakou řekou. Labe v sobě skrývá řadu zeměpisných, ale i historických zajímavostí. Vybrali jsme desatero z nich. Snad vás bude dnešní »vodní« putování bavit…

Labe není žena

První zajímavost ocení především lingvisté. Asi jste si to neuvědomili, ale Labe je prakticky jedinou českou řekou, jež nemá svůj název v ženském rodě. Koneckonců, i jeho přítoky jsou samé ženské: Vltava, Úpa, Metuje, Ohře, Bílina, Kamenice, Orlice, Jizera, Ploučnice či Cidlina. A je třeba dodat i to, že voda jako jeden z živlů je rovněž rodu ženského. A nemusíte být ani znalci cizích jazyků, abyste nevěděli, že se Labi v Německu říká »Elbe«.

Elb jako Velká řeka

A ještě jednou lingvistika, konkrétně etymologie. To je obor lingvistiky, který zkoumá původ a vývoj slov. A co vyzkoumal ohledně řeky Labe? Její jméno pochází ze starověku, kdy povodí obývali Keltové. Původní keltské slovo »elb« znamenalo »velká řeka«. V antických pramenech je řeka zmiňována jako Albis (ve významu bílý, světlý, čistý). Český název je s velkou pravděpodobností odvozen z germánského Alba pomocí přesmyčky.

Pramen

Na rozdíl od prvních dvou bodů pravděpodobně tento nebude pro nikoho žádným překvapením. Kde tedy Labe pramení? Ano, v Krkonoších v rašeliništi na Labské louce. Člověk by neřekl, jak se takhle malý pramínek může změnit v Kolos. Labe je dlouhé 1154 kilometrů, z toho 358,3 km řeky teče v České republice. Rozloha povodí Labe činí 144 055 km². Z Čech teče do Německa a ústí do Severního moře.

Doprava jako tradice

Velice dlouhou tradici na Labi má vodní doprava. Voroplavba pro přepravu dřeva a dalších nákladů, příležitostně i osob, se na Labi provozovala minimálně od středověku. Po délce řeky má velký význam zejména nákladní doprava. Pro vodní dopravu se využívá 950 km řeky. Na dolním toku Labe od Hamburku, největšího přístavního města Německa, je řeka splavná i pro námořní lodě. V České republice platí za nejdelší splavnou řeku v délce 160 km – v úseku od Chvaletic po státní hranici s Německem v Hřensku. Na trase z Pardubic do Hamburku jsou problematické jen dva několikakilometrové úseky a oba jsou v České republice. Jeden je mezi Ústím nad Labem a státní hranicí, druhý pak u Přelouče.

Osobní doprava a turistické plavby

Léto je ještě daleko, přesto není marné si připomenout, že v letním období vozí turisty výletní loď z Ústí nad Labem do Litoměřic a zpět (linka číslo 901) nebo do Hřenska a zpět (linka číslo 902). Linka číslo 901 vyplouvá z přístavu Ústí nad Labem Vaňov v 10.05. V krajském městě a okolí lze v letní sezoně, většinou od června do září, využít linkovou dopravu lodí Marie. Plavby s touto lodí jsou určené zejména pro rodiny s dětmi a seniory.

Rezervace a chráněná území

Podél toku Labe se nalézá řada jedinečných přírodních rezervací a chráněných území, počínaje u pramene Krkonošským národním parkem, dále pak následují CHKO České středohoří, Libický luh, CHKO Labské pískovce, Národní park České pískovce. Také na německém území jsou na řece zachovány cenné přírodní oblasti spolu se vzácnými živočišnými a rostlinnými druhy – například biosférické rezervace pod ochranou UNESCO povodí Labe-Braniborsko.

Živočichové v hlavní roli

Kaňonovité údolí Labe a překrásné panorama Českého středohoří včetně vinic na březích poskytuje překrásný pohled pro všechny milovníky přírody i pro bytostné romantiky. Na své si přijdou i zoologové. V Labi žije vydra říční i bobr evropský. V údolí této majestátní řeky najdete kormorána velkého, ale také ledňáčka říčního. A tak bychom mohli směle pokračovat…

Přítok Vltavy?

Labe má na soutoku s Vltavou má nižší průtok a je od svého pramene kratší, přesto se však nepovažuje za její přítok. Tento soutok je výraznou dominantou středočeského města Mělník a nejvíce si můžete pohled na tuto přírodní krásu užít z terasy u mělnického zámku. Turisté často hádají, která z řek je Vltava a která Labe. Vysvětlení toho, proč není Labe přítokem Vltavy, neznají ani odborníci. Většinou se uvádí, že v dávné době, kdy se vytvářely názvy, bylo Polabí známo jako úrodná oblast, zatímco Povltaví, málo přístupné i díky kaňonům této řeky, nevstoupilo tolik ve známost, a to ani navzdory tomu, že právě při Vltavě vzniklo nejslavnější české město…

Hladové kameny

Pravděpodobně jste nevěděli, že u pravého břehu Labe nedaleko Těchlovic je pod hladinou ukryt hladový kámen. Ten se objevuje pouze za snížené hladiny signalizující dříve velké sucho – špatnou úrodu. Další hladový kámen je u levého břehu pod Tyršovým mostem v Děčíně. Obsahuje řadu historických nápisů, jež při nízkých vodních stavech vystupují nad hladinu řeky. Jeden z nápisů je výstižný: »Uvidíš-li mě, zaplač.«

Průplav jako český sen od 17. století

Labe je součástí idejí, jež počítaly s vybudováním průplavu, který by spojil Dunaj s povodím Severního moře. Jedná se o český sen už od 17. století. Konkrétnější podobu však získaly tyto úmysly až na přelomu 19. a 20. století, jenže do projektu »hodila vidle« první světová válka. Po vzniku Československa se o vybudování tohoto vodního spojení zasazoval zejména Tomáš Baťa a v době České republiky na něj navázal především její třetí prezident Miloš Zeman. Ostatně o tomto záměru hovořil i v exkluzivním rozhovoru pro iportaL24.cz (čtěte zde).

Marcela Špičková

FOTO – commons.wikimedia.org/CC BY-SA 3.0 DEED/GNU FDL/cs:ŠJů, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 3.0 DEED/GNU FDL/Antoni Pawłowski, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 3.0 DEED/GNU FDL/Ondrej.konicek, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 4.0 DEED/Vlach Pavel, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 3.0 DE DEED/Norbert Kaiser, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 3.0 DE DEED/Dr. Bernd, Gross commons.wikimedia.org/CC BY 2.0 DEED/Charlie Marshall, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 3.0 DEED/Klaudiusz Muchowski, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 3.0 DEED Franta Křivan