Macron podle europoslankyně připravuje veřejné mínění na válku v Evropě

Italská europoslankyně Francesca Donatová označila francouzského prezidenta Emmanuela Macrona za nejnebezpečnější osobu v Evropě v současné době v souvislosti s jeho prohlášením o možnosti vyslání vojsk západních zemí na Ukrajinu. Jak podotkla v rozhovoru pro agenturu TASS, existují obavy, že tato slova nejsou náhodná a je za nimi celý scénář »připravující veřejné mínění na nevyhnutelnost války«.

Ještě větší obavy a podezření by podle ní měl vzbudit poslední projev předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové v Evropském parlamentu, během něhož upozornila, že »bychom měli být připraveni na rizika války«. »Zdá se, že Macron je nejnebezpečnější osobou v EU, i když bohužel věci, které řekl, jsou zinscenované, protože není náhodou, že bezprostředně poté následovala další varování o přípravě na válku,« uvedla Donatová s odkazem na projev šéfky EK.

»Z toho, o čem von der Leyenová mluvila v Evropském parlamentu, mi naskakuje husí kůže,« pokračovala Donatová. »Dříve si nebylo možné ani představit prohlášení, že jsme v EU dosud žili v iluzi míru. Toto prohlášení jde proti samotné myšlence EU, vždy se říkalo, že nejlepším důvodem, proč být v EU, je mít záruky míru, a teď se to všechno stalo iluzí. Což znamená, že mír již není nutný, protože válka není nemožná? Válka však nezačíná sama od sebe, je vždy důsledkem rozhodování.«

Zdůraznila také, že veškeré výdaje po celé příští volební období Evropského parlamentu se navrhují vynaložit na bezpečnost a obranu. »A to znamená jediné – investovat do válečných příprav,« upozornila europoslankyně. Připomněla, že EU chce zrušit princip jednomyslnosti a odstranit právo veta, aby mohla rozhodovat prostá většina a nebránily jí v tom námitky jednotlivých zemí, jako je Maďarsko.

»Taková komunikace slouží k tomu, aby se věci, které byly dříve tabu, považované za nepřijatelné, staly tématem veřejné diskuse. Klíčové je otevřít diskusi, která přestane být tabu a veřejnost si na tuto myšlenku zvykne. Tak se vytváří veřejné mínění,« uzavřel Donatová.

Von der Leyenová vystoupila 28. února na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku před hlasováním o usnesení o pokračující podpoře Kyjeva a nových sankcích proti Rusku. Když hovořila mimo jiné o potřebě »posílit schopnosti obranného průmyslu«, což vyžaduje investice a vytvoření společné bezpečnostní architektury, šéfka EK zdůraznila, že »musíme být připraveni na rizika války« a že »mnohé evropské iluze byly zničeny«.

Francouzský prezident 26. února uvedl, že na schůzce v Paříži, kde zástupci asi 20 západních zemí jednali o další podpoře Ukrajiny v konfliktu s Ruskem, bylo nadneseno téma možného vyslání pozemních jednotek do válečné zóny. Podle něj účastníci nedosáhli na toto téma konsenzu, ale takový scénář nelze v budoucnu vyloučit.

Po skončení konference zástupci většiny zúčastněných států uvedli, že neplánují vyslání vojáků na Ukrajinu, a ještě více se vyslovili proti jejich účasti v bojových akcích proti Rusku. Následující den francouzský ministr zahraničí Stephane Sejournet upřesnil, že přítomnost západních vojáků na ukrajinském území může být nezbytná pro poskytnutí některých druhů pomoci, včetně odminování a výcviku místních vojáků a důstojníků, ale neznamená to jejich účast v konfliktu.

(cik, TASS)