Český statistický úřad dnes ve svém zpřesněném odhadu vývoje ekonomiky v prvním letošním čtvrtletí ještě ubral z jejího i tak mírného růstu, jaký odhadoval na konci dubna. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj zvýšil mezičtvrtletně o 0,3 procenta a meziročně stoupl o 0,2 %. Ve svém předběžném odhadu před měsícem přitom ČSÚ uváděl mezikvartální růst o 0,5 % a meziroční navýšení o 0,4 %. Srovnávací základna byla navíc po útlumu trvajícím půl druhého roku na značně nízké úrovni.
Připomeňme, že loni tuzemská ekonomika klesla o 0,2 % a předloni se ve druhém pololetí dokonce ocitla v recesi, definované jako dva mezičtvrtletní poklesy za sebou.
Hrubá přidaná hodnota klesla mezičtvrtletně i meziročně
Hrubá přidaná hodnota (HPH) v letošním 1. kvartálu klesla podle statistiků mezičtvrtletně o 0,1 % a meziročně o 0,7 %, přičemž v mezičtvrtletním srovnání převážil negativní efekt především zpracovatelského průmyslu (pokles o 2,1 %) a činností v oblasti nemovitostí (-2 %). Naopak pozitivně na vývoj HPH působila zejména skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (růst o 1,9 %).
Stejně tak meziroční vývoj HPH negativně ovlivnil hlavně průmysl (pokles o 1,5 %), ale i stavebnictví (-4 %). Dařilo se při tom peněžnictví a pojišťovnictví (+4,9 %).
Výdaje domácností po dlouhodobém útlumu mírně vzrostly
Hlavními faktory mezičtvrtletního růstu HDP byly na straně poptávky rostoucí výdaje na konečnou spotřebu domácností, výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a změna stavu zásob. Negativně působila tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka, uvedl ČSÚ.
Meziroční růst pak pozitivně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností, výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a zahraniční poptávka. Negativní vliv naopak měla tvorba hrubého kapitálu.
Výdaje na konečnou spotřebu vzrostly mezičtvrtletně o 0,9 % a meziročně o 2,5 %, z toho výdaje na konečnou spotřebu domácností se po dlouhodobém útlumu způsobeném inflací a propadem reálných mezd mezičtvrtletně zvýšily o jedno procento a meziročně stouply o 2,1 %. Růst nastal zejména u výdajů za nákup předmětů krátkodobé spotřeby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí pak mezičtvrtletně vzrostly o jedno procento a meziročně se zvýšily o 3,5 %.
Výrazně klesla tvorba kapitálu
Tvorba hrubého fixního kapitálu klesla mezičtvrtletně o 7,9 % a meziročně o 2,7 %. Proti stejnému období minulého roku se snížily investice do obydlí, ostatních budov a staveb a zejména investice do ICT a ostatních strojů a zařízení. Naopak rostly investice do dopravních prostředků. Změna stavu zásob činila +5,9 miliardy korun, což ale bylo o 51,1 mld. Kč méně než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.
Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 131,6 mld. Kč, což bylo o 69 mld. více než ve stejném období předchozího roku. Vývoz vzrostl mezičtvrtletně o 2,2 % a proti stejnému období minulého roku o 2,5 % (meziroční vývoj přitom nejvíce ovlivnil růst vývozu motorových vozidel). Dovoz se zvýšil mezikvartálně o 2,7 %, přičemž meziročně klesl o 1,1 %.
Celková zaměstnanost se podle statistiků v porovnání s předchozím čtvrtletím nezměnila. Meziročně pak vzrostla o 0,3 %.
Ivan Cinka