Ovoce bude letos méně, z krajiny zmizel milion stromů a keřů

Černé scénáře pro vývoj tuzemského ovocnářství, před nimiž varovaly Agrární komora České republiky (AK) a Ovocnářská unie České republiky (OU), se naplňují. Kvůli nezájmu obchodních řetězců nabídnout zákazníkům kvalitní domácí jablka, broskve či višně se snížila plocha ovocných stromů a keřů meziročně o tisíc hektarů. Potvrdila to poslední data Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).

Výměra sadů činila v letošním roce podle údajů ÚKZÚZ 11 214 hektarů, což představuje meziroční snížení o 8,3 procenta. To znamená úbytek přibližně milionu ovocných stromů a keřů jen za poslední rok. Nejvíce se snížily plochy jabloní, broskvoní a višní. Vlivem toho bude například úroda jablek letos odhadem přibližně o 10 tisíc tun nižší.

Vývoj ploch produkčních ovocných sadů

 Ovocné sady (ha)Z toho jabloně (ha)
201913 9936828
202013 3446474
202113 0476348
202212 2255864
202311 2145236
Zdroj: ÚKZÚZ

Na hrozící pokles ploch upozornila OU již v polovině března letošního roku. Od té doby ale nedostali pěstitelé jediný jasný signál, že by se jejich ekonomická situace měla změnit k lepšímu a pokračují ve vyklučování sadů. »Ovocnáře dohnaly vysoké náklady a nízké výkupní ceny k likvidaci stovek hektarů sadů. Pro řadu z nich se přitom jedná o podnikání, které jejich rodina provozovala několik generací. Nyní tuto tradici museli přerušit a někteří dokonce zvažují opustit podnikání v zemědělství a dělat něco jiného, aby vůbec byli schopni uživit své rodiny,« říká prezident AK Jan Doležal.

ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay

Na vině jsou zahraniční obchodní řetězce, které si nechávají do ČR dovážet levnou produkci ze zahraničí. Využily situace, kdy se přebytky ovoce – především jablek – začaly hromadit v Evropě, protože kvůli válce na Ukrajině nemohly směřovat dál na východní trhy, pro něž byly původně určené. Například jen v loňském roce bylo podle údajů ministerstva zemědělství dovezeno do ČR 57 435 tun jablek, přičemž největším importérem je Polsko. Dovozové ceny předotované produkce jablek z této země jsou navíc nižší než té domácí.

Dovoz konzumních jablek do ČR v roce 2022

 Objem (t)Cena (Kč/kg)
Polsko24 32410,68
Itálie13 46918,67
Slovensko862416,11
Maďarsko487816,07
Zdroj: Ministerstvo zemědělství

V loňském roce si nechávali obchodníci dovážet polská jablka za cenu 10,68 korun za kilogram. Tím podráželi ceny domácích pěstitelů, kteří v loňském roce prodávali kilogram jablek za 13,08 korun, což zároveň znamená meziroční snížení o 10 procent. Taková cena za kvalitní česká jablka vypěstovaná v souladu s evropskými i mnohdy ještě přísnějšími českými standardy nepokryje pěstitelům ani náklady na produkci. OU odhaduje na každém kilogramu jablek ztrátu 4 koruny, což znamená v přepočtu celkovou ztrátu pěstitelů jablek za loňský rok ve výši 250 milionů korun. Zákazník ale tyto rozdíly ve své peněžence v loňském roce prakticky nepocítil, protože většinu z prodejní ceny tvoří náklady a přirážka velkých obchodů. Například kilogram jablek stál v loňském roce v obchodech podle dat Českého statistického úřadu 27,12 korun bez DPH, zatímco farmářská cena tvořila pouze polovinu této hodnoty.

»Zahraniční obchodní řetězce záměrně křiví trh. V reklamních letácích často hovoří o podpoře lokální produkce od malých farmářů, ale ve skutečnosti jim jde jenom o co největší obchodní přirážku a je jim lhostejné, jestli produkt pochází z ČR nebo ze zahraničí. Jejich marketingová politika navíc vede k tomu, že zákazník nemá přehled o tom, komu svým nákupem potravin vlastně platí. Na jejich neférově obchodní praktiky jsme opakovaně upozorňovali a zabývá se jimi Úřad pro ochranu hospodářské soutěže,« sdělil předseda OU Martin Ludvík, který je zároveň viceprezidentem AK.

ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay

Následkem toho zemědělci váhali se sklizní loňské úrody ovoce kvůli vysokým nákladům a nízkým výkupním cenám. Částečně pomohly samosběry, o kterých informovala veřejnost i AK. Nejedná se bohužel o ojedinělý případ, ale spíše dlouhodobý vývojový trend, který patrně bude pokračovat, protože výměra sadů v ČR setrvale klesá již od devadesátých let. K razantnímu snížení došlo již v roce 2014, kdy Rusko uvalilo embargo na dovoz některých potravin včetně ovoce ze zemí Evropské unie, a přebytky především polské produkce se začaly tlačit na evropský trh. To přispělo ke snížení plochy ovocných sadů v ČR z 17 558 hektarů v roce 2014 o 36 procent až na současné hodnoty. Klesá tím také soběstačnost ČR v produkci čerstvého ovoce, která se nyní pohybuje mezi 30 až 40 procenty v závislosti na objemu sklizně a spotřebě.

»Stoprocentní soběstačnost ČR v produkci potravin je samozřejmě mýtus. K uspokojení poptávky zákazníků je nezbytné ovoce dovážet, protože v ČR není většina druhů dostupná celoročně a pro jejich skladování chybí dostatečné kapacity. Na další snižování soběstačnosti v produkci ovoce ale nakonec doplatíme všichni. Tlak na dodávky ze zahraničí se zvýší, a to za cenu vyšší uhlíkové stopy a horší kvality. Prohloubení závislosti na produkci z dovozu bude zároveň znamenat i větší kolísání cen, než jaké zákazníci zažívají nyní. Současně se nenávratně změní charakteristický ráz české krajiny, kde jsou ovocné stromy a keře poměrně výrazným a nenahraditelným prvkem,« uzavřel Doležal.

ILUSTRAČNÍ FOTO – pixabay

(zmk)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy