Bohatství pěti nejbohatších mužů se od roku 2020 více než zdvojnásobilo, zatímco pět miliard lidí zchudlo. Mimo jiné to uvedla organizace Oxfam ve své zprávě zveřejněné při příležitosti Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Organizace předpovídá, že svět by mohl mít svého historicky prvního bilionáře již za deset let, zatímco k odstranění chudoby by bylo zapotřebí více než dvou století. Oxfam v té souvislosti vyzývá k nové éře veřejných opatření, například rozbití monopolů, uzákonění trvalých daní z bohatství a nadměrných zisků a vlastnictví podniků zaměstnanci.
Organizace konstatuje, že 148 největších korporací dosáhlo zisku 1,8 bilionu dolarů, což je o 52 % více, než je tříletý průměr, a rozdělilo obrovské odměny pro bohaté akcionáře, zatímco stovky milionů lidí se potýkaly se snížením reálných mezd.
Pět nejbohatších mužů světa od roku 2020 více než zdvojnásobilo svůj majetek z 405 mld. na 869 mld. USD, a to tempem 14 mld. USD za hodinu, zatímco téměř pět miliard lidí zchudlo.
Podle publikace »Inequality Inc.« má sedm z deseti největších světových korporací miliardáře jako generálního ředitele nebo hlavního akcionáře. Hodnota těchto korporací činí 10,2 bil. USD, což je více než souhrnný hrubý domácí produkt všech zemí Afriky a Latinské Ameriky.
»Jsme svědky počátku desetiletí rozdělení, kdy miliardy lidí nesou na svých bedrech ekonomické otřesy pandemií, inflace a válek, zatímco jmění miliardářů vzkvétá. Tato nerovnost není náhodná; třída miliardářů zajišťuje, aby jim korporace přinášely více bohatství na úkor všech ostatních,« uvedl prozatímní výkonný ředitel Oxfam International Amitabh Behar.
»Rostoucí moc korporací a monopolů je strojem na vytváření nerovnosti: prostřednictvím ždímání zaměstnanců, vyhýbání se daním, privatizace státu a podněcování klimatického kolapsu přivádějí korporace nekonečné bohatství svým ultrabohatým majitelům. Ale také přelévají moc a podkopávají naše demokracie a naše práva. Žádná korporace ani jednotlivec by neměli mít takovou moc nad našimi ekonomikami a našimi životy – aby bylo jasno, nikdo by neměl mít miliardu dolarů,« řekl dále Behar
Bohatství miliardářů roste třikrát rychleji než míra inflace
Během posledních tří let se podle Oxfamu supernárůst extrémního bohatství upevnil, zatímco globální chudoba zůstává na předpandemické úrovni. Miliardáři jsou o 3,3 bil. USD bohatší než v roce 2020 a jejich bohatství roste třikrát rychleji než míra inflace.
Přestože bohaté země globálního Severu představují pouze 21 % světové populace, vlastní 69 % světového bohatství a je v nich 74 % světových miliardářů, uvádí dále Oxfam.
Z vlastnictví akcií v drtivé většině profitují ti nejbohatší. Jedno procento nejbohatších vlastní 43 % všech globálních finančních aktiv. Na Blízkém východě vlastní 48 % finančního majetku, v Asii 50 % a v Evropě 47 %.
Zrcadlově odrážejí majetek superbohatých i velké firmy, které v roce 2023 překonají své roční ziskové rekordy. Celkem 148 největších světových korporací shráblo v minulém roce jen do června 1,8 bil. USD čistého zisku, což představuje 52procentní skok oproti průměrnému čistému zisku v letech 2018-21. Jejich neočekávané zisky se vyšplhaly na téměř 700 mld. USD.
Zpráva Oxfamu uvádí, že na každých 100 USD zisku 96 největších korporací v období od července 2022 do června 2023 připadlo 82 USD vyplacených bohatým akcionářům.
»Svět nezapomněl, jak farmaceutické monopoly připravily miliony lidí o vakcíny COVID-19, čímž vytvořily rasistický očkovací apartheid, a přitom z nich vytěžily nový klub miliardářů,« řekl v té souvislosti Behar.
Většina lidí musí pracovat stále víc a déle
Lidé na celém světě pracují stále více a déle, často za chudinskou mzdu v nejistých a nebezpečných zaměstnáních. Mzdy téměř 800 milionů pracovníků nedokázaly držet krok s inflací a za poslední dva roky přišly o 1,5 bil. USD, což odpovídá téměř měsíční (25denní) ztrátě mzdy každého pracovníka.
Analýza Oxfamu na základě údajů World Benchmarking Alliance o více než 1600 největších korporacích na světě ukazuje, že jen 0,4 % z nich se veřejně zavázalo vyplácet pracovníkům mzdu odpovídající životnímu minimu a podporovat mzdu odpovídající životnímu minimu ve svých hodnotových řetězcích. Ženě pracující ve zdravotnictví a sociální oblasti by trvalo 1200 let, než by si vydělala tolik, na kolik si v průměru přijde generální ředitel ve stovce největších společností žebříčku Fortune za rok.
Oxfam také poukazuje na to, že díky »válce proti zdanění« ze strany korporací klesla v posledních desetiletích efektivní sazba daně z příjmu právnických osob zhruba o třetinu, zatímco korporace neúnavně privatizovaly veřejný sektor a segregovaly služby, jako je vzdělávání a zásobování vodou.
Daň z bohatství by mohla přinést 1,8 bil. USD ročně
Oxfam proto vyzývá vlády, aby rychle a radikálně snížily rozdíly mezi superbohatými a zbytkem společnosti. Cestu k tomu vidí v revitalizaci státu. »Dynamický a efektivní stát je nejlepší ochranou proti extrémní moci korporací. Vlády by měly zajistit všeobecné poskytování zdravotní péče a vzdělání a prozkoumat veřejně poskytované zboží a veřejné možnosti v odvětvích od energetiky po dopravu,« uvádí se ve zprávě.
Podle Oxfamu je pak nutné omezit moc podniků, a to mimo jiné zrušením monopolů a demokratizací patentových pravidel. Dále přijmout zákony o mzdách pokrývajících životní náklady, omezit odměny generálních ředitelů a zavést nové daně pro superbohaté a korporace, včetně trvalého zdanění majetku a nadměrných zisků. Oxfam odhaduje, že daň z bohatství pro světové milionáře a miliardáře by mohla přinést 1,8 bil. USD ročně.
Konkurenceschopné a ziskové podniky pak podle Oxfamu »nemusí být spoutány chamtivostí akcionářů«. »Demokraticky vlastněné podniky lépe vyrovnávají výnosy z podnikání. Kdyby jen 10 % amerických podniků vlastnili zaměstnanci, mohlo by to zdvojnásobit podíl bohatství nejchudší poloviny obyvatel USA, včetně zdvojnásobení průměrného bohatství černošských domácností,« uzavírá svá doporučení Oxfam.
(ici)
Velmi progresivní daně!