Home Domácí Příspěvek zahraničního obchodu s výrobky průmyslu k tvorbě HDP klesá

Příspěvek zahraničního obchodu s výrobky průmyslu k tvorbě HDP klesá

ILUSTRAČNÍ FOTO - pixabay

»Covidová krize« a poté válka na Ukrajině se bezesporu projevily i ve vývoji zahraničního obchodu s výrobky zpracovatelského průmyslu. Celkové trendy se ale během tohoto období nezměnily, konstatuje v úvodu svého článku »Kladná bilance zahraničního obchodu v průmyslu se snižuje«, zveřejněném v prosincovém dvojčísle časopisu Statistika&My, Filip Zíka z oddělení obchodní bilance Českého statistického úřadu.

Celkový vývoz i dovoz výrobků zpracovatelského průmyslu v běžných cenách během let 2020–22 rostl, dovoz ale znatelně rychleji než vývoz. Zatímco vývoz průmyslových výrobků se v roce 2021 meziročně zvýšil o 11,6 procenta a v roce 2022 o 11,9 %, dovoz se v meziročním srovnání zvedl v roce 2021 o 17 % a v roce následujícím o 13,8 %, uvádí Zíka s tím, že bilance byla v tomto segmentu zahraničního obchodu stále mírně kladná, nicméně v roce 2022 již jen nepatrně (o 26 miliardy korun).

Dodejme, že do hrubého domácího produktu (HDP) se započítává nikoliv samotný vývoz, ale rozdíl mezi vývozem a dovozem, tedy přebytek nebo deficit zahraničního obchodu.

Vývoz výrobků zpracovatelského průmyslu (v mld. Kč)

GRAF – Filip Zíka/ČSÚ

Dovoz výrobků zpracovatelského průmyslu (v mld. Kč)

GRAF – Filip Zíka/ČSÚ

Vývozu i dovozu vévodí auta

Struktura dovozu a vývozu se podle Zíky během posledních let příliš nezměnila. V případě vývozu dál výrazně dominují motorová vozidla (kromě motocyklů), přívěsy a návěsy. Na dalších místech jsou stroje a zařízení, počítače, elektronické a optické přístroje a zařízení, elektrická zařízení a kovodělné výrobky.

Na straně dovozu je situace velmi podobná, což podle Zíky vypovídá o silné vzájemné vazbě mezi oběma směry zahraničního obchodu. Opět jsou na prvním místě motorová vozidla. »V roce 2020 jejich náskok před dalšími položkami vzhledem k četným uzavírkám automobilek během pandemie nebyl příliš výrazný, poté se však znovu zvýšil,« upozorňuje statistik. Také na dalších místech ovšem podobně jako u vývozu setrvávají výrobky strojírenského průmyslu – počítače, elektronické a optické přístroje a zařízení, stroje a zařízení a elektrická zařízení.

Vývoz nejobchodovanějších skupin výrobků (v mld. Kč)

GRAF – Filip Zíka/ČSÚ

Dovoz nejobchodovanějších výrobků (v mld. Kč)

GRAF – Filip Zíka/ČSÚ, ZDROJ – ČRDM

Výrazná orientace na sousedy

Také struktura hlavních obchodních partnerů zůstala podle Zíky v letech 2020–22 téměř neměnná. »U vývozu výrobků zpracovatelského průmyslu má trvale dominantní roli Německo, druhé a třetí místo drží Slovensko a Polsko. Čtvrté pořadí obsadila Francie, kam směřoval vývoz zejména strojů a dopravních prostředků. Pátou pozici zaujímalo v letech 2020 a 2021 Spojené království, o rok později ji převzala Itálie. Do obou států se opět nejvíce vyvážely stroje a dopravní prostředky. Také další příčky obsazovaly země EU jako Rakousko, Nizozemsko, Maďarsko či Španělsko,« rekapituluje pořadí dovozců průmyslových produktů z Česka Zíka.

Podobný obrázek podle něj vidíme i v případě dovozu výrobků zpracovatelského průmyslu. »Také zde dlouhodobě náleží zásadní role Německu. Na druhém místě se nachází, též již trvale, Čína, jejímž hlavním vývozním artiklem jsou stroje a zařízení, ale značný podíl zaujímají i průmyslové výrobky, které se v Evropě vyrábějí už pouze v omezené míře jako např. produkty textilního průmyslu či hračky. Třetí a čtvrtou pozici drží sousední země: Polsko a Slovensko. To je pochopitelné z geografického hlediska. Na páté pozici najdeme Itálii, která vyváží převážně stroje a zařízení či železo a ocel. Další místa obsadily podobně jako u vývozu ostatní státy EU jako Rakousko, Španělsko či Maďarsko, z mimoevropských zemí se nejvíce dováželo ze Spojených států, Korejské republiky nebo Japonska,« shrnuje pořadí dovozců do ČR Zíka.

Všímá si i vývoje zahraničního obchodu s Ruskou federací. Zatímco v roce 2020 se vývoz průmyslových výrobků do Ruska podílel na celkovém exportu 2,6 %, o rok později 2,2 %, loni se propadl již jen na 0,7 %. Podíl dovozu se pak snižoval mnohem mírněji, a to z 0,8 % v roce 2020 na 0,7 % v roce 2022. »Nutno poznamenat, že zásadní položka dovozu z Ruské federace – zemní plyn – nepatří mezi průmyslové výrobky,« doplnil Zíka. Při zakomponování energií by byl samozřejmě podíl ruského dovozu na tuzemském trhu výrazně vyšší.

Vývoz výrobků zpracovatelského průmyslu do vybraných zemí (v mld. Kč)

GRAF – Filip Zíka/ČSÚ

Dovoz výrobků zpracovatelského průmyslu z vybraných zemí (v mld. Kč)

GRAF – Filip Zíka/ČSÚ

Budoucnost s řadou otazníků

Poslední kapitolu uvádí Zíka mezititulkem »Nejistá budoucnost«. Zamýšlí se v ní nad perspektivami nejen zahraničního obchodu s průmyslovými produkty, ale i celé ekonomiky. »Jak je všeobecně známo, Česko je velmi proexportně zaměřená země s otevřenou ekonomikou. Zásadní váhu v ní již dlouhodobě má strojírenský, zejména automobilový průmysl a další na něj přímo navázaná odvětví. Automobilový průmysl je velmi citlivý na průběh ekonomického cyklu a změny, které v něm nastanou, mají tedy značný vliv i na celý zahraniční obchod. V souvislosti s odklonem od spalovacích motorů a přechodem na elektromobilitu je nutno počítat s těžko predikovatelnými zvraty a výkyvy, které se mohou citelně projevit i v zahraničním obchodu a celé ekonomice. V souvislosti s globálním ekonomickým vývojem lze také očekávat zvyšování podílu mimoevropských partnerů na celkovém objemu obchodních výměn s Českem. Dlouhodobě diskutovanou otázkou je též přechod ekonomiky od odvětví s nízkou přidanou hodnotou k odvětvím s vyššími nároky na vzdělanost a kvalifikaci,« uzavírá Zíka.

(ici)

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here