Home Názory ROZUMNÉ PONDĚLÍ PETRA HANNIGA: Jak vystoupit z diktátu bank nad vysokými školami?

ROZUMNÉ PONDĚLÍ PETRA HANNIGA: Jak vystoupit z diktátu bank nad vysokými školami?

Dočetl jsem se, že Česká spořitelna, dcera rakouské banky Die Erste, se rozhodla, že bude podporovat Vysokou školu ekonomickou pouze tehdy, když bude docent Ševčík odvolán ze své funkce děkana.

Jedná se o nestoudný zásah do akademické svobody vysokých škol a univerzit. Je mi jasné, že vysoké školy se u nás potýkají s nedostatkem financí a za této situace jsou peníze od sponzorů téměř nevyhnutelným řešením, jak provoz škol umožnit na určité profesionální výši.

Vím však, že jakýkoliv sponzorský dar instituci, která je svým způsobem kontrolována státem, ať už to jsou školy, či politické strany, nesmí být vázán na jakoukoliv protislužbu. Třeba v darovací smlouvě, kterou dárce věnuje politické straně, je podle zákona zcela závazný tento článek: »Dárce prohlašuje, že dar je bez vad a že tento dar poskytuje dobrovolně a s tímto nespojuje žádnou protislužbu ze strany obdarovaného«. Jsem přesvědčen, že něco podobného existuje v darovacích smlouvách pro další instituce kontrolované státem, včetně vysokých škol.

Česká spořitelna však hrubým způsoben tuto zásadu porušila, když podmiňuje svůj dar odvoláním docenta Ševčíka z funkce děkana Národohospodářské fakulty VŠE. To je, dle mého názoru, naprosto nepřípustné. Takže našim vysokým školám vládnou sponzoři, v případě VŠE zahraniční banka? Jak z toho diktátu ven?

Myslím si, že jedinou cestou, jak zajistit financování vysokého školství, je zavedení toho, co je obvyklé v mnoha státech, které jsou pro studenty těchto vysokých škol vzorem. A to jest zpoplatnění studia i na státních vysokých školách a univerzitách. Nakonec, v případu Vysoké školy ekonomické to byli někteří její studenti, kteří demonstrovali za odvolání docenta Ševčíka z funkce děkana národohospodářské fakulty.

Také filosofické fakulty se potýkají s nedostatkem financí. To způsobuje až nestoudně malé platy odborníků, působících na těchto fakultách. I ze studujících těchto fakult se rekrutují zastánci zemí, které jsou našimi současnými vzory. A tam všude se platí na univerzitách i jiných vysokých školách školné. Doufám si tvrdit, že málokdo z těchto studentů i profesorů volil nějakou levicovou stranu, která zásadně placené vysoké školství odmítá.

V případě placeného vysokého školství se vyřeší spousta problémů. Například nedostatek lékařů, zvláště pediatrů, dentistů a dalších oborů, kterých se nám zoufale nedostává, hlavně ve venkovských oblastech. Jednotlivé kraje či města by mohly platit studia někomu, kdo bude své studium splácet tím, že bude po určitou dobu v těch dárcovských krajích či městech po studiu působit.

Odstraní se tím několik nezdravých věcí, které si studenti u nás osvojili. Studují postupně několik oborů. A proč by tak nečinili, když je studium zadarmo.

Možná, že se na mne snese za tento článek vlna kritiky, že to je příliš pravicové. Není. Vždyť tak to fungovalo za minulého režimu, tedy ne na vysokoškolské úrovni, ale v učebních oborech. Já vím, že jsem musel ze závazku pracovat v podniku Triola vyvázat tehdy mladou zpěvačku Lucii Bílou, která se chtěla už profesionálně věnovat zpěvu a měla povinnost, jako bývalá učnice, pracovat určitou dobu v tomto podniku po vyučení.

Uvědomuji si, že to v podstatě fungovalo i v případě vysokých škol. Existovaly přece umístěnky, které posílaly lékaře a absolventy dalších potřebných studijních oborů tam, kde tito absolventi byli třeba.

A další praktická věc. Nenastal by úprk odborníků do zahraničí, zvláště lékařů. V tom případě by půjčku museli splatit okamžitě. A byl bych skutečně zvědav, která ze zahraničních klinik bude ochotná takovému svému budoucímu zaměstnanci zaplatit najednou celé vysokoškolské studium. Svým způsobem za peníze našich daňových poplatníků vychováváme zahraničním institucím odborníky, kterých se nám u nás kriticky nedostává.

Mgr. Petr Hannig, předseda Rozumných a bývalý prezidentský kandidát

33 KOMENTÁŘE

  1. Postupně dochází dosti lidem, že v tom zavrhovaném socializmu nebylo všechno špatné a přichází se na to, že ty jistoty , třeba v bydlení , v právu na práci, na bezplatnou zdravotní péči , nebo na důchod už tento režim nikdy nezajistí a že nebezpečí exekutorů a bezdomovectví nezanikne . Stejně tak ukončení nájmu bytu a vyhození na ulici tu zůstane . No a že bohatí budou chtít stále více a budou brát chudým ( viz např. snížení nároková části důchodů ) má historii tak dlouhou, jak je dlouho a světě kapitalizmus !!!

  2. Ve školství je nadbytek peněz. Je moc vysokých škol, tím klesá jejich úroveň, studium někdy trvá moc dlouho, vymýšlejí se různé inkluze a asistenti a podobné drahé nesmysly.

    Školné by vedlo ke znevýhodnění studentů z chudších rodin, to je nepřijatelné.

    Za socialismu existovaly umístěnky v poválečné době, byla to nutnost, později byly zrušeny.
    Možnost zavázat se nějakému podniku byla spojena se stipendiem, šlo to nejen na učilištích, ale i na jiných středních školách nebo na VŠ. Nejednalo se o školné.

    • A koho asi volili i ti studenti z chudších rodin. KSČM? ČSSD? nebo alespoň ANO?
      Asi sotva. Každému to, co si přeje. Všichni mladí se vidí v USA, GB atd. Tam je školné na vysokých školách naprostou samozřejmostí.

      • Znám studenty, kteří volí komunisty. Sám jsem jako student v devadesátkách také volíval komunisty. Naopak znám např. sanitáře, uklízečky, vrátné, pomocné dělníky, nadšené ze Slepence.

  3. Absolutně nesouhlasím. Tady vidíme, odkud vítr vane. Toto je vyděračství rakouské banky.
    I já jsem měl od 2. ročníku VŠ podnikově stipendium. Asi bych jinak studoval těžko. I dnes je řada mladých studentů s nouzovém příjmem. souhlasím ale se závazkem a stipendiem podniků, krajů a měst. Takže žádné školné. Navrhnul bych ale platbu desátek všem absolventům našich VŠ od druhého roku pracujících v zahraničí.
    Vysvětlování je na dlouho.

    • Karle. oni si toho, že mají zadarmo vysoké školy absolutně neváží. Téměř všichni, včetně těch naříkajících profesorů z Filozofické fakulty volili SPOLU. Takže se vidí v USA GB atd. Tak ať to mají jako u svých vzorů.

    • Ta Rakouská banka si to dovolí právě jen v ČR, protože jsme nekrytičtí kývači a vlezdozadkové EU a US, vláda tomu říká prestiž ve světě, ale je to právě naopak

      • Pane Kratochvíle, naprosto souhlasím. Klienti by měli na protest proti tomuto bezprecedentu vybírat vklady a rušit je.

  4. Petře
    Absolutně nesouhlasím. Tady vidíme, odkud vítr vane. Toto je vyděračství rakouské banky.
    I já jsem měl od 2. ročníku VŠ podnikově stipendium. Asi bych jinak studoval těžko. I dnes je řada mladých studentů s nouzovém příjmem. souhlasím ale se závazkem a stipendiem podniků, krajů a měst. Takže žádné školné. Navrhnul bych ale platbu desátek všem absolventům našich VŠ od druhého roku pracujících v zahraničí.
    Vysvětlování je na dlouho.

  5. Mnozí studenti u nás studují postupně několik oborů. A proč by tak nečinili, když je studium zadarmo. Ale to pak také znamená, že jeden obor nestudují a nezabývají se jím do hloubky, ale povrchně.
    Dnes je situace jiná než za socialismu. Už delší dobu jsem pro finanční spoluúčast studentů vysokých škol na svém studiu. Ostatně to také bylo u některých oborů za socialismu a všichni s tím souhlasili. Vždyť spoluúčast může být i formou umístěnky tam, kam potřebuje stát.

  6. Protestoval pan docent Ševčík, když se prodávali strategické státní podniky, jako například státní podnik Gasprom, Rafinerie a chemičky, doly a elektrárny, vodárny a železniční osobní a nákladní doprava, státní banky a rozprodávala se státní zemědělská půda? Proč veřejně neprotestoval? V důsledku velkého státního dluhu budou rozprodány v blízké budoucnosti i státní lesy a na velké jejích ploše se budou po jejich vykácení pěstovat rychle rostoucí dřeviny, jako například topoly, vrby a olše a ty budou využity převážně pro energetické účely jako obnovitelné zdroje energie.

    • Pane Emanueli. Já nehodnotím v tomto článku práci pana Ševčíka, o kterém jsem také slyšel nejednu nepěknou věc, ale to, že sponzoři, v tomto článku Česká spořitelna a ještě více se mi nelíbí zahraniční sponzoři, protože Česká spořitelna patří rakouské Die Erste, diktují českým státním vysokým školám,, kdo má být jejich funkcionářem, v tomto případě děkanem.

  7. Studující by měl mít volbu,buďto studovat za své,nebo sponzora,pak po studiu může jít kamkoliv,třeba pracovat do ciziny,nebo studovat za státní peníze a pak po studiu musí respektovat třeba na deset – patnáct let (dle ceny studia) umístěnku dle potřeby státu.

  8. Placené VŠ? Jen první nápad:
    Nejsnáze tak, že by stát zajistil půjčku studentovi, který by pak měl po opuštění školy povinnost splácet. Ovšem jak se nedostudovanými studenty, jak s cizinci z EU – zřejmě platí sám, anebo povinnost jeho státu v EU zaplatit?
    I kdyby někteří vystudovaní nespláceli, přesto by systém byl pro stát levnější.

    • Nedostudovaní by stejně museli odvést svůj díl zaplacení na méně kvalifikovaných a tudíž méně placených místech, jinak dluh vůči státu a exekuce. Každý, který nemá IQ na vysokou školu by si předem měl rozmyslet, zda se pustit do takového rizika.

      • Přesně tak, dnes se vyžaduje titul i na řízení tramvaje a honba za tituly školství devalvuje. Já si tři ze svých čtyř titulů zaplatil a ten první odpracoval a uráží mne současná úroveň některých studijních oborů a lidí, co je studují. Chce-li být někdo pedagog správních činností nebo politolog, ať si splní svůj sen, ale za své.

    • Ještě něco. Úroveň současných vysokoškoláků, kdy je vysokých škol jako much, dosahuje úrovně středoškoláků za minulého režimu.

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here