Home Zahraničí Turecko i Maďarsko brzy ratifikují švédský vstup do NATO, i když na...

Turecko i Maďarsko brzy ratifikují švédský vstup do NATO, i když na bojišti se nedaří

FOTO - pixabay

Turecké úřady by měly během několika týdnů ratifikovat žádost Švédska o vstup do NATO. Oznámil to švédský ministr zahraničí Tobias Billström po příjezdu na zasedání šéfů zahraniční politiky aliance, kteří se již druhý den scházejí v Bruselu.

»Čekáme na provedení ratifikace. Včera jsem měl bilaterální schůzku s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem, během níž řekl, že očekává, že k ratifikaci dojde v příštích týdnech,« uvedl.

Podle ministra Turecko již dříve předložilo několik podmínek pro schválení přístupového protokolu Švédska k alianci, které Stockholm »hodlá splnit«. Billström zdůraznil, že Ankara nepředložila žádné nové požadavky. »Nyní je na parlamentech Turecka a Maďarska, aby ratifikaci schválily,« dodal švédský ministr zahraničí.

Billström rovněž novináře ujistil, že mu jeho maďarský protějšek Peter Szijjarto řekl, že Maďarsko »nebude poslední zemí, která žádost ratifikuje«. »To znamená, že je to více v rukou Ankary než možná Budapešti,« řekl.

Protokoly o vstupu Švédska do aliance v současné době neratifikovaly pouze Maďarsko a Turecko. Turecko pro schválení nabídky království do NATO požaduje, aby úřady země v praxi uplatňovaly aktualizovaný protiteroristický zákon a účinně potlačovaly podobné incidenty.

Švédsko a Finsko se rozhodlo přidat k NATO po vyhrocení situace na Ukrajině. Finsko již souhlasilo s tím, aby na jeho území byly rozmístěny síly aliance. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško zdůraznil, že Rusko bude v reakci na aktivity NATO v blízkosti svých hranic přijímat veškerá možná preventivní opatření. »Je zřejmé, že celá aliance zvětšila zónu kontaktu se svým hlavním nepřítelem, jak aliance vnímá Rusko, o 1300 kilometrů. A budou požadovat, aby Finsko udělalo to, co dělají ostatní spojenci, tj. přijalo veškerá nezbytná opatření a rozmístilo na svém území cizí vojska. Víme, že Finsko podepsalo příslušné dvoustranné dohody,« řekl na Gruško.

V této souvislosti zdůraznil, že Rusko bude v reakci na aktivity NATO v blízkosti svých hranic přijímat veškerá možná opatření. »Učiníme tak, jak řekl ruský prezident, na základě reálných změn vojenské situace. Mám na mysli vojenské síly, které mohou být rozmístěny nebo se objevit podél našich hranic,« řekl a dodal, že vojenská aktivita NATO v blízkosti ruských hranic »vytváří vojensko-politickou realitu, která je silně zatížena destabilizací«.

Generální tajemník bloku Jens Stoltenberg přitom již při příjezdu na zasedání ministrů zahraničí NATO zdůraznil, že aliance musí být připraveno na další boje. »Vidíme intenzivní boje podél fronty na Ukrajině a zaznamenali jsme vlny útoků dronů na ukrajinská města a musíme být připraveni na další boje a také na další letecké a raketové útoky na ukrajinská města. O to důležitější je, aby spojenci NATO Ukrajinu nadále podporovali,« zdůraznil Stoltenberg.

Šéf NATO rovněž uvedl, že je »velmi opatrný při předpovídání vývoje na frontové linii, protože války jsou ze své podstaty nepředvídatelné«. »Frontová linie se za poslední rok nepohnula,« dodal.

Stoltenberg rovněž uvítal plány Německa a Nizozemska vyčlenit až deset miliard eur na vojenskou pomoc Ukrajině v roce 2024, jakož i rozhodnutí zemí NATO vytvořit koalici, která bude »koordinovat úsilí o zajištění protivzdušné obrany Ukrajiny«. »Spojenci dělají mnoho a já také očekávám, že na dnešním a zítřejším zasedání spojenci znovu potvrdí svou silnou podporu Ukrajině,« uvedl generální tajemník NATO.

Představitelé NATO a USA mezitím již uvedli, že neočekávají, že by na zasedání byla přijata nějaká praktická rozhodnutí. Podle Stoltenberga budou účastníci jednat o tom, jak mohou »posunout Ukrajinu a NATO ještě blíže k sobě«, s tím, že Ukrajina nemůže vstoupit do bloku uprostřed ozbrojeného konfliktu.

Ministři zahraničí NATO již přitom nyní uznali, že protiofenzíva ukrajinských ozbrojených sil proti ruským jednotkám selhala a zdaleka nesplnila jejich očekávání, uvedl maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó, který zasedání účastní. »Cíle a naděje ukrajinské protiofenzívy byly zmařeny, protože od jejího začátku nedošlo na bojišti k žádné zásadní změně a k žádnému průlomu. To si zde uvědomuje mnoho lidí. Tiše, opatrně, ale přesto to uznali,« řekl Szijjártó maďarským novinářům po prvním dni ministerského zasedání NATO.

»Pokud jde o průběh protiofenzívy na Ukrajině, většinou se říká, že přinesla nižší než očekávané výsledky,« uvedl ministr zahraničí, jehož projev přenášela televizní stanice M1. Upřesnil, že téměř nikdo »nepovažoval protiofenzívu za úspěšnou«, až na osamoceného výdržníka. »Byl to však ojedinělý pokus, ke kterému se nikdo nepřipojil,« dodal Sijjarto. Dodal, že hlavní myšlenkou bylo, že »vše, co se děje, nesplňuje očekávání«.

(cik)

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here