Vládě se daří stavět proti sobě určité skupiny lidí, kritizuje místopředseda ČSSD Gawlas

Na únorovém sjezdu ČSSD – České suverenity sociální demokracie padala kolem účasti strany v červnových volbách do Evropského parlamentu poměrně nejasná stanoviska. Nový předseda Jiří Paroubek i na následné tiskové konferenci po svém zvolení prohlásil, že vše je ve stádiu jednání. Čas ale pokročil a ČSSD se rozhodla, navzdory krátké době pro sestavení kandidátky, evropských voleb zúčastnit. Jedním z lídrů by měl být exsenátor a stávající místopředseda stany Petr Gawlas. Potvrdil to i v rozhovoru pro iportaL24.cz.

Pane místopředsedo, když jsme spolu natáčeli rozhovor naposledy, nebyl jste ještě členem ČSSD. Co pro vás bylo motivací do strany vstoupit a ucházet se o čelní post?

Motivací ke vstupu do strany byla pozitivní zkušenost se starou dobrou ČSSD, kdy jsme zastupovali velké masy lidí, kteří nás zvolili a věřili nám. Byla to slušná ČSSD za vedení Miloše Zemana a Jirky Paroubka. Věděl jsem, že s novou Českou suverenitou sociální demokracií bude spolupracovat právě Jiří Paroubek. A jednou z motivací bylo pracovat s ním.

Další motivací bylo využít svých zkušeností aktivního senátora, poradce několika ministrů, krajského zastupitele a místostarosty města. To vše bych chtěl dát ve prospěch ČSSD a veškeré zkušenosti předat pro dobrý chod a fungování strany.

Bývalá ČSSD, dnes Sociální demokracie (SOCDEM), tvrdí, že jste jí, tedy konkrétně statutární místopředsedkyně Jana Volfová, ukradli značku. Co vy na to? Jak budete oponovat?

Je to pro mě pořád úsměvné a zároveň smutné. Úsměvné v tom smyslu, co stávající vedení SOCDEM udělalo se jménem strany a ještě si k tomu na sjezdu v Plzni zatleskalo, že se zbavilo koule u nohy. Janě Volfové jsem vděčný, že tu značku zase pozvedla. Přirovnal bych to k situaci, kdy někdo odloží pejska nebo kočičku v lese a jiný se toho nebohého zvířátka ujme a zachrání ho. Tak, jak to udělala Jana Volfová. My jsme vlastně zachránili živého, skomírajícího tvorečka. Někomu to možná přijde jako blbé přirovnání, ale já ho vnímám jako trefné. Navíc jsem sám pejskař, tak si můžu dovolit v tomhle směru přirovnávat. A především jsem rád, že můžeme pokračovat jako stará dobrá ČSSD.

Hodně tiskových zpráv vaší strany se zabývá právě Moravskoslezským krajem, tedy vaší osobní domovinou. Podle nich se vám daří vytvářet velmi dobrou krajskou základnu ve všech okresech. Je to tím, že ten region znáte skrz naskrz?

Kupodivu to postupuje skoro samo, protože lidi se nám ozývají na náš krajský web, telefonují a chtějí zpátky do ČSSD, zvláště po našem sjezdu. Jsou to denně desítky telefonátů a mailů. Vytváříme postupně starou strukturu v okresech a jednotlivých okresních městech. Je radost v tomto složení spolupracovat. Lidé chtějí navazovat na to dobré, co bylo, a my chceme postupovat tak, abychom byli opravdu starou dobrou ČSSD. Pracovat pro lidi, nepomlouvat a držet si pořád tu svoji klidnou sílu.

Důležité to bude především v krajských volbách. Plánujete na podzim sestavit společnou kandidátku s dalšími levicovými silami, jak to ČSSD v mnoha regionech plánuje – například s KSČM nebo stranou DOMOV – nebo s ohledem na váš personální boom v Moravskoslezském kraji hodláte oslovit voliče samostatně?

Žádnou koalici nevytváříme, hodláme utvořit vlastní kandidátku. Máme dostatečnou sílu a už teď bychom bez problémů mohli kandidovat pouze za ČSSD. Možná přizveme nějaké nezávislé, ale ta značka je pro nás klíčová. Vím, že se koalice utvářejí v krajích, kde kolegové z ČSSD zatím nemají tak silnou pozici. Tam to má logiku, u nás ne.

Čím to, že právě v Moravskoslezském kraji má levice tradičně tak plodné podhoubí?

Je to dané tak trošku i historií. ČSSD jako nejstarší strana u nás vznikla de facto v Moravskoslezském kraji na podporu horníků v souvislosti s jejich tehdejšími těžkými podmínkami v dolech, i když oficiální založení samozřejmě proběhlo v Praze.

Ale ČSSD se dlouhodobě zastávala těžkých profesí, ať je to v hutnictví, nebo v hornictví, a očividně to zůstalo u nás na severní Moravě zachováno. A věřím, že v krajských volbách uspějeme opět.

Bude v nich hrát důležitou roli i otázka sportu, k němuž jako celoživotní aktivní i pasivní sportovec máte blízko? Navíc ve vašem kraji je řada úspěšných jmen ze světa branek, bodů a vteřin, ať už v kolektivních či individuálních disciplínách…

ČSSD by určitě v případě zvolení do krajského zastupitelstva podporovala sport jako jednu z priorit, vždyť celý náš region je sportovně velmi dobrý. Jsme hrdí na naše týmy, ať už fotbalové nebo hokejové, ale zvláště v juniorských soutěžích jsme velice úspěšní. A já bych, pokud budeme úspěšní v krajských volbách a předpokládám, že budeme mít svoje krajské zastupitele, využil své zkušenosti ze šesti let, kdy jsem dělal v Senátu místopředsedu výboru pro mládež, sport a tělovýchovu. Rád bych je přenesl i na krajskou úroveň a v prvé řadě se zaměřil na mládež, protože z ní nám pak vyrostou špičkoví sportovci, na něž bude Česká republika hrdá a s ní i celý kraj a my všichni!

Takže se budeme věnovat mládežnickému sportu na všech úrovních, ale samozřejmě i vrcholovému. Vím, že kraje k tomu můžou významným způsobem přispět.

Jedním ze žhavých témat ve vašem kraji je situace v hutní společnosti Liberty Ostrava, kde hrozí konec výroby oceli…

Je to velice smutné. Sám jsem se zúčastnil únorové akce u hlavní brány Liberty. Sleduji ten vývoj. Víme, že před časem Liberty zastavily nebo uvedly vysokou pec do teplého útlumu. Teď se občas podaří zprovoznit nějaký menší provoz, kde je třeba 50-60 zaměstnanců. Naposledy to byly válcovny, kde získali nějaké zakázky. Ale ty jsou bohužel dílčí a krátkodobé a de facto má smysl, aby celý závod pokračoval v uzavřeném cyklu, to znamená od výroby surového železa ve vysoké peci, následně v ocelárnách a nejlepší je ten postup, kdy se zakončí s ušlechtěním oceli na té nejlepší úrovni. Tak, jak to je například v Třineckých železárnách.

Takže kdo podle vás zavinil vzniklou situaci?

Určitě to zavinil indický majitel Sandžív Gupta, ale bohužel svoji roli hraje i současná vláda, která rozhodně měla pomoci lidem v Moravskoslezském kraji. Nejvíc mě v poslední době zaráží, a je mi z toho smutno, že už i mezi Ostraváky vznikají takové nálady, že někteří říkají: »neinvestujme do toho«. Slýchám argumenty, že je tam momentálně čistší ovzduší a méně hluku. Lidé, kteří nejsou živi prací v Liberty, už zkrátka k celé záležitosti mají takový přístup. A to je bohužel něco, co se daří současné vládě – stavět proti sobě určité skupiny lidí.

Tou skupinou, která momentálně vyjadřuje obří nespokojenost, jsou zemědělci. Narážím na to z toho důvodu, že třeba vaše bývalá strana SOCDEM v minulém týdnu na tiskové konferenci prohlásila, že zemědělce podporuje, ale kdyby se stavěli proti Green Dealu, byl by to pro ni problém. Jaký je postoj České suverenity sociální demokracie?

Zemědělce podporuji opravdu velmi významně a myslím si, že si tu podporu zaslouží. Mají skutečně tvrdý chlebíček, a pokud jim v jejich těžké práci nikdo nepomůže například dotacemi, neuživí se. A bude to problém pro celou naši zemi.

Vím, že to část obyvatel kritizuje, ale my zemědělce skutečně podporujeme. Znám konkrétní případy i u nás v Beskydech. Vím, jak je byrokracie, která pochází z Evropské unie, zatěžuje. Kolik to přináší úsilí, než vyjedou se stroji na pole. Když chtějí například chemicky ošetřit svoje pole, mají to extrémně těžké. Já za zemědělci stojím dlouhodobě, sám jsem je osobně podpořil na protestech na Malostranském náměstí v Praze, ale i na mezinárodní akci na česko-polském pohraničí v obci Chotěbuz na Těšínsku.

Tak nějak jsme při našem povídání přeskočili eurovolby. Na sjezdu ČSSD 17. února v Praze bylo řečeno, že se ještě neví, zda se jich nově strukturovaná strana zúčastní. Nyní už se to ví?

Ano, už se to ví. My jsme sice tvrdili, že nevíme, ale všichni jsme tušili, že do eurovoleb půjdeme a musíme jít. Takže to teď můžu oficiálně potvrdit. Jsou to významné volby a rozhodně nechceme nechat amatéry v Evropském parlamentu dál vládnout a život v České republice ovládat takovým způsobem, jako to hodlá už zmiňovaný Green Deal. Půjdeme do voleb a předpokládám, že budeme úspěšní. To znamená získat minimálně jednoho europoslance.

A vy sám budete kandidovat?

Ano a budu v popředí kandidátky, protože samotného mě to velice zajímá. A říkám si, že vlastně sám žiju v takové malé Evropské unii, protože bydlím v Jablunkově v Moravskoslezském kraji, na pomezí česko-polsko-slovenském. Tam můžu pozorovat, jak dokáže spolupracovat Česká republika se Slovenskem nebo s Polskem.

Je čím dále více subjektů, které jdou do voleb do Evropského parlamentu a přitom říkají, že je potřeba z EU vystoupit, což je samo o sobě zvláštní a paradoxní. Je to i váš případ?

Já bych z Evropské unie nevystupoval. Myslím si, že na to nemáme sílu. Česká republika je malá země a nedisponujeme takovým zázemím jako třeba Velká Británie. Na druhou stranu si nesmíme nechat diktovat úplně všechno. Což se bohužel pod současnou vládnoucí garniturou momentálně děje.

S tím souvisí otázka přijetí eura, která je v tomto roce neustále na talíři, alespoň mediálně. Jak se k tomu ČSSD staví?

Jsme zásadně proti přijetí eura a mě osobně velice mrzí současná pětikoalice, která už o tom začíná úplně seriózně mluvit a přemýšlet, a navíc činí i první kroky. Já naproti tomu odpovídám: Buďme hrdi na českou korunu!

Stávající vláda zároveň prosazuje korespondenční volbu pro občany žijící v zahraničí, a to už s ohledem na parlamentní volby v roce 2025. Co o tomto úmyslu soudíte? Ptám se i s ohledem na to, že váš předseda Jiří Paroubek na sjezdu v Praze prohlásil, že právě tyto volby jsou pro vás klíčovým cílem…

Nejprve bych vám odpověděl na druhou část vaší otázky. Ano, chystáme se na volby v roce 2025 a je to náš nejvýznamnější cíl. Letošní volby do Evropského parlamentu jsou tak trošku lakmusovým papírkem, ale naše úsilí směřujeme jednoznačně především k volbám v roce 2025.

A korespondenční volba? To je naprostý nesmysl, jehož realizací se chce současná pětikoalice zase udržet u moci. O situaci v zemi mají rozhodnout lidé, kteří nebyli v České republice třeba deset, patnáct nebo dvacet let. K tomu není třeba cokoli dodávat…

Petr Kojzar

FOTO – iportaL24.cz/Marcela Špičková a archiv Petra Gawlase