Zalesňování mangrovovými porosty v Brazílii se ukázalo jako klíčové pro životní prostředí

V části znečištěného zálivu Guanabara v Riu de Janeiru se na dříve odlesněné ploše tyčí tisíce mangrovových porostů vysokých až čtyři metry. Třicet tisíc stromů, které vysadila během čtyř let nezisková organizace Instituto Mar Urbano v oblasti ochrany životního prostředí Guapimirim, stojí jako příklad pro města, která hledají přírodní prostředky ke zlepšení odolnosti vůči klimatickým změnám, upozornil server Fox News s odvoláním na agenturu AP.

Takové ekosystémy mají podle serveru zásadní význam pro ochranu před povodněmi, které jsou na celém světě stále častější. Jižní stát Brazílie Rio Grande do Sul se stále vzpamatovává z ničivé povodně ze začátku tohoto měsíce, která zničila a vzala životy, přičemž vody zdaleka ještě neustoupily na normální úroveň.

Mangrovové porosty zpomalují postup mořské vody během bouřkových přívalů tím, že ji nasávají, a chrání zemi tím, že stabilizují půdu, která by jinak mohla být vyplavena. Fungují také jako úložiště uhlíku. Zalesnění zálivu v Riu zlepšilo čistotu vody, která je živnou půdou pro mnohé mořské druhy. Vrátili se sem krabi, což místním sběračům krabů, kteří pomáhali stromy vysazovat, zajišťuje další příjem.

»Zasadit strom v tomto mangrovovém porostu je aktem obnovy životního prostředí a také aktem v boji proti změně klimatu,« řekl agentuře AP Ricardo Gomes, ředitel neziskové organizace. »Dnes můžeme být smutní kvůli tomu, co všechno bylo (na jihu Brazílie) ztraceno, co všechno bylo zničeno. Ale nikdy jsme neměli tolik znalostí, tolik technologií a zdrojů, abychom mohli obnovit naše životní prostředí.«

Nedostatek mangrovníků ale nebyl příčinou záplav v okolí města Porto Alegre, které leží u laguny. Záplavy z velké části způsobila voda, která se do oblasti dostala po řekách.

Mapa pobřežních rizik vytvořená neziskovou vědeckovýzkumnou skupinou Climate Central předpovídá, že oblasti západně a severně od Porto Alegre budou do roku 2100 pod vodou. V Riu ukazuje, že dvě velké oblasti v části jeho zálivu budou do roku 2050 pod vodou. To podtrhuje potřebu přijmout opatření ke zmírnění pronikání mořské vody.

Přírodní vegetace, jako je ta v Guapimirimu, »je jako opravdová houba«, která zabraňuje záplavám nebo je zmírňuje tím, že snižuje energii vody, řekl Mauricio Barbosa Muniz, správce rezervace v brazilské federální agentuře Chico Mendes Institute for Biodiversity Conservation. Vegetace v oblasti chrání jeden milion obyvatel města Sao Goncalo v metropolitní oblasti Ria a dalších.

Podle zprávy Světové meteorologické organizace z roku 2021 se od roku 2000 zvýšil počet katastrof souvisejících s povodněmi na celé planetě o 134 % oproti předchozím dvěma desetiletím.

Ekologové tvrdí, že úbytek přirozené vegetace v důsledku zemědělství a chovu dobytka ve státě Rio Grande do Sul umocnil záplavy. Nedávná studie sítě MapBiomas, která zahrnuje neziskové organizace, univerzity a začínající podniky, uvádí, že brazilský stát přišel v letech 1985-2022 o 22 % své původní vegetace.

Zdá se, že federální, státní a městské úřady se od tragédie shodují na tom, že v Rio Grande do Sul bude nutné vyvinout masivní úsilí na obnovu lesů, ale rozsah investic a konkrétní iniciativy zatím nebyly oznámeny.

(cik)