Home Domácí Zvýšení minimální mzdy jen o 1600 Kč – další důkaz asociální a protilidové politiky...

Zvýšení minimální mzdy jen o 1600 Kč – další důkaz asociální a protilidové politiky současné vlády

ILUSTRAČNÍ FOTO - pixabay

Minimální mzda by měla od ledna vzrůst o 1600 korun na 18 900 Kč. Novinářům to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nevyhověl tak požadavku odborů, které navrhovaly zvýšení o 2200 Kč, ani zaměstnavatelů, kteří chtěli navýšení o tisícovku. Konečné slovo bude mít vláda, která o návrhu rozhodne příští týden.

Meziročně jde o navýšení o 9,1 procenta a podle Jurečky to je v nominální hodnotě nejvyšší navýšení minimální mzdy v historii.

Ministr připomněl, že do meziresortního připomínkového řízení předložil navýšení minimální mzdy ve dvou variantách, o 1600 a 2100 Kč. Většina připomínkových míst se podle něj klonila k nižší částce. »Je to maximum možného, co jsme schopni dojednat, na čem se můžeme dohodnout,« řekl dnes ministr ke svému návrhu.

Podle opozičního hnutí SPD je předložené navýšení nedostatečné. »Minimální mzda by měla vzrůst o 2100 Kč, což by bylo 45 procent průměrné mzdy,« řekla pro iportaL24.cz místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Lucie Šafránková (SPD). Hnutí navíc požaduje zavedení valorizačního mechanismu tak, aby navyšování minimální mzdy bylo předvídatelné pro zaměstnavatele i zaměstnance. Navíc by se tím ukončily pravidelně se opakující rozepře mezi zaměstnavatelskými svazy a odbory. »Naší představou je, že v dalším roce by měla minimální mzda vzrůst na 47,5 % průměrné mzdy a v tom následujícím roce na 50 procent průměrné mzdy,« dodala Šafránková. Hnutí také podle ní trvá na zachování zaručené mzdy.

Navrhované navýšení není dostatečné ani podle předsedy spolku Nespokojení Jiřího Paroubka. Osobně se přiklání k navýšení, které navrhovaly odbory, tedy růst minimální mzdy o 2200 korun. »Argumentace odborů, že minimální mzda v sousedním Polsku je podstatně vyšší, byla dobrá. Pokud se s někým chceme srovnávat, tak asi ne s Německem, ale s Polskem by to mohlo být možné,« řekl Paroubek pro iportaL24.cz. Z nízkého nárůstu minimální mzdy bude podle něj těžit šedá ekonomika. Za minimální mzdu totiž už dnes pracuje jen velmi málo zaměstnanců. »Snahou zaměstnavatelů bude i nadále platit svým zaměstnancům v hotovosti a obcházet tak platby státu, ať už na sociální či zdravotní pojištění, a také daně, takže v konečném důsledku na to doplatí stát,« uvedl Paroubek.

Výsměch všem, kteří musí za tuto hladovou almužnu pracovat

Návrh ministra Jurečky na »růst« minimální mzdy je podle místopředsedy KSČM Milana Krajči »hanebným výsměchem všem, kteří musí za tuto hladovou almužnu pracovat«. Takových lidí je dnes oficiálně 118 tisíc, mnoho dalších pak musí podle něj živořit se mzdou jen o málo vyšší. »Nejen v souvislosti s obrovskou inflací, všeobecnou drahotou a nárůstem chudoby je takový návrh dalším důkazem asociální a protilidové politiky současné vlády,« řekl Krajča pro iportaL24.cz. Připomněl, že KSČM již před rokem navrhovala nárůst minimální mzdy na 20 tisíc korun. »I podle aktuálních propočtů odborů by navíc měla být minimální mzda, která by pouze zohlednila inflaci, v příštím roce přes 21 tisíc. I tak se ale pořád jedná o pouhou polovinu z minimální důstojné mzdy, která je aktuálně odhadována na 41 tisíc. Komunisté proto rozhodně prosazují nárůst reálných mezd a konec levné práce v České republice. I zde platí naše heslo: Fialo, stačilo!« dodal Krajča.

»Minimální mzda roste rychleji než inflace. Opravdu roste slušným tempem. Jsme na určité hranici toho, co jsou firmy schopny v tomto tempu zvládnout, abychom nespustili v určitých regionech případné propouštění,« řekl dnes ministr. Podle něj se od roku 2015 minimální mzda zvýšila o 105 procent a inflace o 53 procent.

Výpočet minimální mzdy upraví zákoník práce

Minimální mzda se zvedla letos v lednu o 1100 korun na 17 300 Kč. Podle podkladů k chystanému vládnímu nařízení za nejnižší částku loni pracovalo asi 118 000 lidí. Českomoravská konfederace odborových svazů pro příští rok požaduje přidání o 2200 korun. Zaměstnavatelé navrhovali stejné tempo růstu jako u ostatních výdělků, tedy o šest procent a 1000 korun. Poukazují na to, že se s minimální mzdou zvyšují i zaručené mzdy. Ty představují nejnižší výdělky podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce a vyplácejí se v osmi stupních. Pohybují se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Pro letošek se upravil jen nejnižší a nejvyšší stupeň.

Jurečka navrhuje pro příští rok zvýšit čtyři z osmi stupňů zaručených mezd. To má podle něj zajistit »pomoc a podporu« hůř placeným profesím. Jako příklad uvedl kuchařky, školníky či pracovníky sociálních služeb. Upřesnil, že v prvních třech kategoriích pracuje celkem asi 1,4 milionu lidí, ne všichni ale mají jen zaručený výdělek. Počet stupňů zaručené mzdy by se měl snížit na čtyři či na pět. Zachovat by se měly podle Jurečky nižší stupně.

Jde zřejmě o poslední navýšení minimální mzdy, o němž rozhoduje vláda. Ministerstvo práce chce podle Jurečky dospět k tomu, aby ČR měla transparentní, předvídatelný systém jejího zvyšování. Od roku 2025 by se měla začít zvedat podle vzorce, který upraví zákoník práce. Ten chce ministerstvo legislativně měnit během prvního pololetí příštího roku. »Budeme mít trvalý, dlouhodobý, předvídatelný mechanismus, jak se bude upravovat minimální mzda v ČR. Do pěti let by se měla ustálit na 45 procentech průměrné mzdy,« řekl Jurečka.

Přiměřené minimální mzdy na území Evropské unie upravuje směrnice, kterou sedmadvacítka přijala loni. Předpis doporučuje jako vodítko pro stanovení částky 60 procent mediánu hrubé mzdy či 50 procent průměrné hrubé mzdy. Členské státy mají na uvedení unijních pravidel do praxe dva roky.

(jad)

1 KOMENTÁŘ

  1. Je nutno přidat na platech doktorům, kteří chudáci umírají hlady se svými vysokými platy.
    Teď po zvýšení platu doktoři dokonce řvou, že chtějí doživotní renty, podle pravidla podej bližnímu prst a utrhne ti celou ruku.

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here