Já budu volit naději!

V estonském Tallinnu se před pár dny jednalo o podpoře války. Záměrně nepíši o podpoře Ukrajiny, neboť byla-li by ve hře skutečná podpora Ukrajiny, zkoumala a navrhovala by se mírová řešení. Však také novinky.cz opentlily komentář k tomu patřičným titulkem: Aby vítězství bylo už letos. Devět států včetně Česka se zavázalo k bezprecedentní pomoci Ukrajině. Další budoucí mrtvé podepsalo kompletní Pobaltí, tzn. Estonsko, Lotyšsko a Litva, samozřejmě Velká Británie, Polsko, Slovensko a Česko a mezi válečné štváče se ještě zařadily Dánsko a Nizozemsko.

A v čem že spočívá bezprecedentnost oné podpory? Je toho hodně! »Tallinský závazek počítá s poskytnutím tanků, protiletadlové a protiraketové obrany a s další hloubkovou přesnou palbou umožňující zaměřování ruských logistických a velitelských uzlů na okupovaném území. Cílem je zajistit vítězství na bojišti už letos,« informují novinky.cz.

Zajímavé, že zástupci Německa a Španělska, kteří se tallinského řinčení zbraní také účastnili, závěrečné komuniké nepodepsali. Zvláště postoj Německa by mohl být na první pohled zarážející, nicméně vzhledem k závislosti německé ekonomiky na ruském plynu je racionální. Na rozdíl od všech ostatních.

Více jasno přináší německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, který zveřejnil minulý pátek výbušný článek pocházející z interního materiálu německého ministerstva obrany a z okruhu kancléře Olafa Scholze, podle kterého probíhají intenzivní a utajená jednání mezi Berlínem a Prahou společně s Bratislavou o tom, že by obě země darovaly Ukrajině dokonce i v Německu dříve objednané tanky Leopard 2 určené původně pro AČR a ASR jako náhrady za Ukrajině odevzdané tanky T-72M.

»Minulý rok odevzdaly ČR a Slovensko Ukrajině své tanky, a to na základě slibu Německa, že na oplátku obě armády dostanou od Německa tanky Leopard 2, aby obě země prostě nezůstaly úplně bez tankové výzbroje. Česká republika zatím obdržela jediný demonstrační exemplář Leopardu 2, který převzala ministryně obrany Jana Černochová s obrovským klíčem, který se jí asi do kabelky nevejde, leda že by ho nosila na provázku na krku jako zvonec. Jenže, novináři německého deníku se dozvěděli, že Berlín teď naléhá na Prahu a Bratislavu, aby se vzdaly svých slíbených německých Leopardů a rovněž je darovaly a odevzdaly do černé díry zvané Ukrajina. Jednání probíhá v naprostém utajení z důvodu prezidentských voleb v ČR a Berlín nechtěl, aby se informace dostala ven, protože by mohla poškodit vládního kandidáta Petra Pavla. Vláda Petra Fialy totiž podle německého deníku s návrhem Berlína souhlasí, což znamená, že česká armáda zůstane úplně bez tanků. Nebude mít ani ty původní T-72M, které už jsou na Ukrajině, ani slíbené Leopardy. Všechno skončí na Ukrajině,« komentuje aeronet.news s odkazem na prestižní německé periodikum (viz. zde: https://www.faz.net/aktuell/politik/ausland/leopard-2-panzer-angebot-von-slowakei-und-tschechischer-republik-18616392.html.).

V této souvislosti stojí ještě za zmínku alibistický postoj Německa, které v konfliktu lavíruje od samého počátku. Být přímým, otevřeným podporovatelem Ukrajiny se zdráhá, na druhou stranu je zase v kleštích stran Bílého domu a Pentagonu.

I tato zákulisní praktika skýtá odpověď na otázku, proč se na všechny možné způsoby děje tolik masivní podpory prezidentského kandidáta Petra Pavla. Euroatlantisté potřebují mít na Hradě někoho, kdo tato svinstva bezvýhradně podpoří a náležitě odůvodní veřejnosti, bude-li toho zapotřebí. U nevyzpytatelného solitéra Babiše taková záruka, která musí být stoprocentní, prostě neexistuje. Bývalého »vyškováka« si NATO zodpovědně vycvičilo, zatímco zjednodušeně řečeno – Babiš kašle na tanky, Babiše zajímavá vlastní byznys.

Máme v podstatě identickou situaci s tou, jakou známe z listopadu 1989. Tehdy také byla dvě základní centra moci, která se nasazovala do akce dle potřeby – předurčené figurky z Charty 77 a z Prognostického ústavu. Dnes se sice jedná o Hrad, nicméně ona dvě centra jsou rovněž – euroatlantické, protiunijní, proamerické Pavlovo a více méně euroasijské, prounijní = svým způsobem i protiválečné Babišovo.

Jak již kolega Votruba psal v jednom z minulých komentářů: »Babiš nemá prsty namočené ve vojenském průmyslu, a pokud bude prezidentem, ani si je tam nenamočí. Proti válce je ochoten bojovat minimálně jako Macron. Zájmy neunijní struktury, kde nejsilnější podporovatel USA, Velká Británie, bude vždy tlačit na válku, protože jim přináší gigantické zisky, nesdílí, jdou mimo jeho politické zakotvení.«

Rozhodnutí, před kterým česká společnost nyní stojí, je zásadní: válka nebo mír. S prezidentem Pavlem je přímé zavlečené České republiky do války jisté, s prezidentem Babišem máme naději, že čeští vojáci nebudou zbytečně umírat… Pokud se Babiš nenechá zlomit jako Zeman po 24. únoru. Pavel už zlomený dávno je. A my nemáme na výběr, než volit aspoň tu naději…

Já ji volit budu!

Martin Kalous