Agentura pro výzkum veřejného mínění STEM/MARK zpracovala v závěru července průzkum, který se zabývá několika oblastmi. Především investicemi státu, respektive, jak vidí priority v této oblasti občané? Dále, jaká je míra podpory investic v dílčích oblastech.
V písemné zprávě, kterou STEM/MARK vydal, se konstatuje, že »lidé jsou k (prvnímu) vládnímu úspornému balíčku po dvou měsících méně skeptičtí«. Podle komentáře poklesl o 11 procentních bodů podíl těch, kteří nesouhlasí se všemi představenými vládními škrty a návrhy na další příjmy státu.
Je to opravdu kulatá formulace. Zejména STEM/MARK by měl alespoň v písemné zprávě sdělit, kolik procent lidí je vlastně proti úspornému balíčku jako celku. A kolik lidí je proti kterým opatřením úsporného balíčku? Říci z voleje, že jsem proti všem zhruba šedesáti úsporným opatřením, to opravdu lze u běžného občana jen těžko očekávat. Zajímavé by bylo také zjistit, kolik lidí si vlastně úsporný balíček, respektive všechna opatření v něm obsažená, přečetlo. Myslím, že to byla jen drtivá menšina.
Také odhady dopadů úsporného balíčku v rodinných financích, které podle všeho STEM/MARK rovněž zjišťoval, jsou spíše z dílny Jaroslava Haška. Ani lidé s kvalitním ekonomickým vzděláním, troufnu si tvrdit, nedokážou plně odhadnout dopady těchto opatření do rozpočtu domácností. Prostě, toto je zřejmé nejkontroverznější část analýzy STEM/MARK.
Vnucuje se dojem, že STEM/MARK prostě nechce ukázat všechny karty na stůl, tedy nechce ukázat zjištěná tvrdá, absolutní data.
Mnohem cennější částí analýzy STEM/MARK je oblast potenciálních vládních investic.
Lidé ne právě překvapivě dávají přednost investicím, které mají pozitivní dopad pro budoucí rozvoj země. A pro budoucí růst životní úrovně občanů. Takže lidé se ve zdrcující většině přiklánějí ke zvýšení investic do oblasti zdravotnictví, vzdělávání, dopravní infrastruktury (dálničních sítí a vysokorychlostních železnic). U těchto tří priorit je to prakticky devět deseti nebo i více respondentů.
Jako vysokou prioritu v investicích vidí zejména mladí lidé oblast bydlení a životního prostředí. Vynikající čísla v průzkumech mají rovněž rozvoj vědy výzkumu a inovací a také energetika.
Naopak jako nepříliš produktivní – v porovnání se všemi výše uvedenými investičními prioritami – vidí respondenti průzkumu oblast armádních investic. 74 % dotazovaných je proti investicím do stíhaček 5. generace, dovybavení pozemního vojska tanky či bojovými vozidly a dále do modernizace leteckých základen.
V komentáři k analýze STEM/MARK je poněkud zpochybňována kompetence lidí tyto věci posuzovat. Ale lidé nejsou hloupí. Chápou, že pokud se budou zvyšovat armádní výdaje o desítky miliard korun, na investiční priority, kterým dávají přednost běžní občané, nebude tolik peněz.
Je škoda, že z celého jistě podrobného průzkumu se stovkami zajímavých statistických údajů jsou ze zprávy STEM/MARK vypreparovány jen některé informace. Sice, podle mého názoru cenné, ale celá zpráva působí na nezaujatého pozorovatele spíše jako torzo, do kterého se řada jistě zajímavých a podnětných informací prostě nedostala. Je jen otázka, proč?
Jiří Paroubek