Někdejší okresní město a významný dopravní uzel Přerov si na nedostatek problémů v komunální politice stěžovat rozhodně nemůže. Na některé je vidět i z Prahy.
Nedávno byla dokončena investice zvaná rekonstrukce železničního uzlu Přerov II, tzv. severní část uzlu. Na vlastní investici jsem stížnosti nezachytil. Těžko pochopitelná je pro mě skutečnost, že na severu Přerova – části Předmostí s asi sedmi tisíci obyvateli nebyla postavena chybějící železniční vlaková zastávka. Kolem Předmostí hučí jeden vlak za druhým, ale zastávka chybí a bude i nadále chybět. Zlí jazykové tvrdí, že se občané Předmostí poněkud chytli mezi sebou – někteří byli pro tuto zastávku, jiní proti, těžko říci proč. Ty vlaky tam budou jezdit tak jako tak. Zastupitelstvo Přerova následně zaujalo neutrální postoj. Investor – Správa železnic – usoudila, že do vosího hnízda není dobré šťouchat, a tak investice za více než dvě miliardy korun proběhla bez výstavby chybějící vlakové zastávky. Smutné. Dopravě ve městě se mohlo trochu ulevit.
Boj o trasu dálnice D1 v Prosenicích u Přerova pokračuje. Podle dálničářů i přerovských radních je jen jedna myslitelná trasa asi 100 metrů od obce Dluhonice. Ta se ale nepřekvapivě ani trochu nelíbí obyvatelům Dluhonic. S podporou ekologických aktivistů se obec všemi prostředky brání. Následkem toho poslední úsek dálnice D1, charakteru obchvatu Přerova, stále není a město trpí intenzivní silniční dopravou. Rebelující Dluhonice nechtějí mnoho – jen posunout dálnici asi o 200 metrů dál od obce. Platný územní plán takové řešení umožňuje. Po konzultaci s pražskými radními, neúspěšně prosazujícími velmi bezohlednou trasu vnějšího okruhu Prahy přes Suchdol a později pod ním již 32 let, se dálničáři i přerovští radní rozhodli rebelům neustupovat. Pořádek prý musí být a údajné třináctileté zpoždění výstavby této dálnice nestojí za řeč. A hlavně, mohou za něj rebelové, ne něčí neomalenost.
Na rozpacích jsem i z rekonstrukce jezu na Bečvě v Přerově. Nebojte, vynechám ryby otrávené v září 2020, jejichž výskyt tam někde končil. Na Bečvě je v Přerově velmi vysoký jez, asi devět metrů. Od mého sjíždění této řeky v roce 1995 se na tom mnoho nezměnilo, a to ani po velké povodni v červenci 1997. Jez má pro mě nepochopitelné parametry – asi jeden metr je vytahovací, zbylých osm metrů je pevných. V rámci nedávné rekonstrukce byla pohyblivá část zvýšena na 2,5 m a pevná snížena na 6,5 metru. Je pravda, že to znamená dílčí zvýšení protipovodňové ochrany města, protože odstřelovat nebezpečné pevné vysoké jezy za povodně není povoleno, i kdyby měl celý Přerov plavat. Je též pravda, že rekonstrukce mohla být taková, že by celá výška devíti metrů byla rekonstruována na pohyblivý, resp. vytahovací jez a pak by při opakování velké povodně byly v Přerově podstatně nižší povodňové škody. Potřetí říkám: »Škoda!«
Jan Zeman