Home Kalendárium Zapomenutý Bedřich Schnirch

Zapomenutý Bedřich Schnirch

Jaroslav Kojzar

Už jednou jsem se zamýšlel nad tím, že lépe známe, zvláště mladá generace, v jakých filmech hrál Brad Pitt či jak se jmenuje bubeník skupiny xy ze zámoří, než své vlastní velikány. Nebývalo tomu jinak v minulosti, i když namísto Pitta šlo třeba o Allana Delona a kytaristu Harrisona. Dnes to jen nabralo kosmické dimense. Víme, kdo sice namaloval Slovanskou epopej, protože se o ní často dozvídáme z televize, a že David Černý provokuje svými výtvory, nevíme však, že slavnou fotografie kosmonautů Remka a Gubareva před vzletem do Vesmíru nafotografoval Karel Mevald a kdo vlastně namaloval slavnou Josefinu. Co však už vůbec neznáme, že jsou mnohá velká díla našich předků, která, ještě dříve než vznikla naše republika, jméno ‚Čech‘ vyzvedla vysoko a nemyslím teď Komenského, Jana Evangelistu Purkyně, profesory Janské, Absolona či Laurina s Klementem.

Před sto padesáti pěti lety zemřel stavitel, který si první v Evropě dovolil postavit řetězový most. Byl to český inženýr Bedřich Schnirch, podepisující se navzdory rakouské moci dokonce i Šnirch. Byl strýcem stavitele Josefa Schnircha a prastrýcem sochaře Bohuslava Schnircha. Ty mosty známe, mnohé stojí dosud. Nedávno jsem přes jeden z nich přejel z jedné strany Lužnice na druhou. Stával na Vltavě, jako významná technická památka byl za minulého režimu přenesen na Lužnici.

Ten slavnější, který mu vlastně otevřel dveře do ‚mostního světa‘, první řetězový most v Evropě však stál ve Strážnici a spojoval oba břehy řeky Moravy. Jak si lze přečíst v encyklopediích, byl postaven v roce 1824, délka 29,7 m, šířka 4 m. Chodilo se přes něj, jezdilo dokonce i s těžkými povozy.

Další z jeho řetězových mostů stál v Žatci nad řekou Ohře. Vznikl v roce 1827 a byl dlouhý 64 m a široký devět metrů.

Na starých Eckertových snímcích stojí ještě jiný Schnirchův most. Byl postaven v letech 1839 až 1841 a jmenoval se ‚císaře Františka I.‘. Šlo po Karlově mostě o druhý most přes Vltavu a vlastně třetí v pořadí. Tím prvým byl most Juditin. Spojoval Nové Město pražské přes Střelecký ostrov s malostranským Újezdem. Byl nejdelší z jeho mostů. Po něm kráčely stovky dělníků, které nám popisoval Jan Neruda, v roce 1890 na svůj 1. máj. Měřil 413 m a široký byl devět metrů. Dnes na jeho místě stojí most Legií. Jeden čas ovšem nesl jméno 1. máje. To bylo na počest a připomínku Nerudou zmíněné demonstrace.

Zmiňme ještě Schnirchem postavené další mosty, které čas odsunul do nenávratna, ale bez nichž by nestály ty dnešní postavené podle novějších technických možností a stavebních poznatků. Jde o řetězové mosty ve Strakonicích (Otava), v Poděbradech (Labe), u Jaroměře (Labe).

Společně se svým synovcem začal v roce 1826 řešit také řetězové střechy budov. Jednalo se o nahrazení dřevěných stále často požárem ohrožených střech řetězovou kovovou konstrukcí. Šlo o tzv. visuté nebo zavěšené střechy. I tady uspěl. Dnes se z jeho práce zachovaly jen střechy v historické části Bánské Bystrice.

Bedřich Schnirch byl v Rakousku náležitě ohodnocen. Byl vyznamenán nejvyššími tehdejšími vyznamenáními. Stal se hlavním inženýrem na vídeňském ředitelství železnic, byl zároveň jedním ze zakládajících členů Rakouského svazu inženýrů a architektů a od roku 1861 dokonce hlavním inspektorem staveb na železničních tratích.

Nikdy nezapomněl na to, že svou národností byl Čech, proto ostatně své hlavní úsilí namířil do českých zemí.

To hlavní, proč bychom si ho měli vážit, si znovu zopakujme: Bedřich Schnirch (Šnirch) byl prvním evropským stavitelem, který na kontinentu postavil řetězový most, a jeho metoda je užívána dodnes, i když na místo řetězů jsou používána kovová lana.

Co myslíte? Neměli bychom si jeho jméno také zapamatovat a být na jeho odkaz pyšní?

Jaroslav Kojzar

1 KOMENTÁŘ

  1. Skutečně zajímavý článek. Dnes ,kdy se bourá mnoho mostů a staveb postavených v době socialismu ,alespoň něco se podaří zachránit před žraločí dnešní dobou.

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here