Nový surikatí přírůstek bude hýčkán a rozmazlován. V dospělosti zažije drsný boj o život

V Safari Parku Dvůr Králové se po čtyřech letech rozrostla skupinka charizmatických šelem surikat vlnkovaných. Jediné mládě chovatelé poprvé spatřili minulou neděli a návštěvníci ho mohou obdivovat ve venkovní surikatí expozici. Mláďata se obecně těší nesmírné péči většiny členů klanu, kteří je doslova rozmazlují. V dospělosti však život surikat s nadsázkou připomíná příběhy ságy Hra o trůny, kde jde denně o život.

Expozice surikat v Safari Parku Dvůr Králové se řadí svou plochou mezi největší v Evropě a zdařile imituje jejich přirozené prostředí. Na výběh navazuje malá vnitřní expozice, která je rovněž přístupná návštěvníkům. Chovatelé mládě poprvé spatřili v neděli 19. listopadu.

»Mládě jsme poprvé spatřili v neděli a zatím můžeme s jistotou říci jen to, že s chutí přijímá pevnou potravu i mateřské mléko. Datum narození můžeme jen odhadovat. A zatím netušíme ani pohlaví,« řekla zooložka Gabriela Linhart. Podle vzhledu se dá předpokládat, že mláděti jsou nejméně tři týdny. Dříve mláďata obvykle nory neopouští. »Surikaty u nás žijí v rozlehlém výběhu, kde mají stejně jako v divočině spletitou síť podzemních nor. Tam nemáme žádný přístup. Pohlaví budeme znát zhruba v lednu, kdy předpokládáme, že budou surikaty trávit více času v teple domečku a budeme moci mládě prohlédnout,« vysvětlila zooložka.

Surikaty žijí v klanech menšího množství samic a více samců. Klanu pevně vládne dominantní samice, která má nad skupinou absolutní nadvládu a velmi tvrdě vystupuje zejména ve vztahu k ostatním samicím. Nedovolí jim zabřeznout, a pokud se tak stane, vytrvale na ně doráží, aby odchov znemožnila. Nezřídka potomky konkurující samice i sama zahubí.

Ačkoli jsou surikaty charismatické a mnozí návštěvníci zoologických zahrad je označují za roztomilé, realita jejich života ve skupině je docela jiná. S nadsázkou připomíná příběhy ságy Hra o trůny, kde jde denně o život. »Samozřejmostí je i to, že dominantní samice ostatním členům brání případné další matce pomáhat. Sama přitom právě takových a mnoha dalších výhod užívá,« vysvětlila Linhart.

Ani dominantní samice nežije ovšem v pohodě. »Ostatní samice na ni vyvíjejí neustálý tlak ve snaze převzít nadvládu. I vlivem takřka neutuchajícího boje samců o samice se surikaty nedožívají moc vysokého věku. Život dominantní samice obvykle končí v momentu, kdy jiná členka klanu nabere dost sil, aby ji vyhnala a zabila její mladé, pokud nějaké zrovna má. Pak dominantní samici vyžene, a ta po nedlouhé době v osamění často padne za oběť zkušeným predátorům, protože osamocená je mnohem zranitelnější,« popsala Linhart.

Nové skupiny surikat často vznikají právě tak, že se podřízené samice rozhodnou domácí území opustit a odvedou s sebou některé ze samců. »I hledání nového domova je ale provázeno drsnými a často smrtelnými souboji se sousedními klany,« doplnila zooložka.

Složité sociální chování surikat vlnkovaných se projevuje i při lovu. Surikaty jsou organizované a vedle brouků a dalšího hmyzu si dovedou poradit třeba i s jedovatými štíry nebo hady. Vedle velké odolnosti proti jedu těchto živočichů hrají v lovu velkou roli i vlohy a zkušenosti. »Lovit takovou kořist nezvládne každá surikata. Talentovaní lovci mají ale v klanu obvykle velmi dobré postavení a předávají svoje dovednosti mladým,« uzavřela Linhart. Mláďata se obecně těší nesmírné péči většiny členů klanu, kteří je doslova rozmazlují.

I když nejčerstvější královédvorský přírůstek ve skupině pravidelně vylézá na povrch, v případě ohrožení rychle prchá s dospělými do bezpečí nory. Typické držení stráže, při němž jeden z členů klanu panáčkuje na vyvýšeném místě a ostatním hlásí blížící se nebezpečí, si surikaty zachovávají i v lidské péči. Úprk tak obvykle nastane dříve, než se hrozba stačí přiblížit.

Tak nízký počet mláďat u surikat není obvyklý. Je možné, že ostatní mláďata byla slabá a uhynula, případně je zabila druhá samice ve skupině. To je i v přírodě obvyklé. Matkou je osmiletá dominantní samice, která se narodila ve Dvoře Králové. Otec je neznámý, protože pářit se s vládkyní klanu může více samců. V safari parku nyní žije pět dospělých surikat.

Surikaty v přírodě obývají výhradně pouštní oblasti Kalahari. Ačkoli denní teploty tam hravě překonávají 50 stupňů Celsia, přes noc klesají v některých obdobích roku i celkem hluboko pod nulu. Před chladem je chrání především konstantní klima hlubokých nor. I v safari parku jsou surikaty proto k vidění po celý rok i ve venkovní expozici, kde mají na povrchu připravené infra zářiče. V případě silných zim mohou využívat i rozlehlý vytápěný domek, kam mohou lidé nahlédnout. Veškerá veterinární péče se standardně koná právě v době, kdy se skupina uchýlí do tepla a je možné jednotlivé členy odchytit.

Surikaty vlnkované jsou březí asi 11 týdnů. Mládata se rodí slepá, vidět začíná asi ve dvou týdnech. Zpočátku se živí mlékem matky i dalších samic, které jsou mláďata povinny krmit. Z nory vylézají mladé surikaty poprvé zhruba ve 4 týdnech života a velmi brzy poté vyrážejí se skupinou na první lov. Pokud se rozmnoží i jiná než dominantní samice, je okamžitě ze skupiny buď vyhnána, nebo dominantní samice její potomky zabije. Potomky není obvykle schopná sama odchovat a většinou je raději opustí, než aby riskovala život v osamocení. Jen bez mladých se může do skupiny vrátit.

Surikata je drobná promykovitá šelma, která má silné končetiny a na každé noze má čtyři prsty se silnými drápky, jimiž si vyhrabává doupata a loví potravu. Na rozdíl od ostatních promyk má pouze 36 zubů. Surikaty jsou velmi obratné, umí také šplhat po skalách, ale i po keřích a menších stromech. Dokážou dokonce vyskočit až do výšky 80 centimetrů. Při běhu i jiné činnosti se často ozývají tichým kníkáním, jímž mezi sebou udržují zvukový kontakt. Surikaty dobře vidí do dálky, ale hůře už na blízko. Ve volné přírodě obývají skalnaté i písčité pouště, polopouště a stepní oblasti jihozápadní Afriky. Žijí v rodinných koloniích čítajících 10-30 členů. Potrava volných surikat je převážně živočišná (bezobratlí, drobní obratlovci, ale i jedovatí hadi a štíří, vůči jejich jedu jsou částečně imunní). Žerou ale i cibulky, hlízky a šťavnaté kořeny pouštních rostlin a podzemní houby. V zajetí si rády rády pochutnají i na ovoci a zelenině.

(mac)

FOTO – Safari Park Dvůr Králové/Helena Hubáčková, commons.wikimedia.org/CC BY 3.0 DEED/Simon Samtleben

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy