Velké očekávání vystřídalo rychlé vystřízlivění. Nevím, zda je na místě hovořit o zklamání, protože vše, co se zdá být snadné, bývá také snadno zkomplikované. Došlo k obrovskému kroku vpřed, kterým český lid srovnal krok se zbytkem Evropy. Šílená likvidační politika Evropské uhnije donutila i část našich zemědělců říci vládě, ale i evropské totalitní farmě, hlasité NE! To NE však nebylo tak hlasité, jak jsme očekávali…
Lidé, kteří si uvědomovali, že bez zásadní změny, která spočívá pouze a jen v odchodu prozápadních fialových probruselských lokajů, jimiž jinak budeme nahnáni do digitální ohrádky, kterou nám tak usilovně připravuje Evropská uhnije, byli nadšeni vlnou zemědělských protestů, která konečně dorazila i k nám. Praha měla zažít dopravní peklo, které by bylo tím správným odvetným signálem ulhanému Péťovi. Tisíce traktorů skutečně vyrazily na Prahu, ale naše hlavní město nezažilo žádné těžké chvíle, ba naopak průjezd Prahou byl na mnoha místech snadnější než kdy jindy.
Pojďme si shrnout ty nejčastější dotazy, které již během akce byly pokládány bez uspokojivých odpovědí a budou určitě předmětem dlouhých diskuzí během následujících dní. Proč nedošlo k tvrdé blokádě? Jak komplikoval systém příjezd traktorů do Prahy? Komu vadili demonstranti, kterým šlo o svržení vlády? Proč někteří zemědělci akci vzdali a opustili Prahu? Proč avizovaná blokáda netrvala několik dní a byla ukončena dříve? Došlo k nějaké dohodě? A ten nejdůležitější dotaz, budou se podobné akce opakovat?
Na většinu odpovědí si budeme muset asi počkat, ale jiné již známe. Některým zemědělcům, kteří chápali svoji účast jako hájení čistě jen svých zájmů, vadila účast politiků, a zjevně jim nešlo o odchod totalitní vlády. Možná si neuvědomili, že sami začali politikařit. Každý konzument jejich produktů, který je nespokojen s drahotou a kvalitou potravin, neřeší to, zda někomu vadí účast politiků, protože potřebuje zdravě a levně jíst. A možná se někteří naivně domnívali, že neškodný výlet otřese fialovými a stát jim ve všem vyhoví.
Bohužel, tak snadno to nepůjde. Pokud chceme docílit změny, nemůžeme koukat jen na svůj zájem, ale musí nám jít o naši zemi a náš národ. Za tímto účelem je nutné upřednostnit zájem celku, nikoli jen svůj. Nemyslím si, že vláda po (ne)blokádě cokoli změní, a pokud nevydržíme a nebudeme v podobných akcích pokračovat, budeme brzy nuceni jíst pouze a jen kontaminované ukrajinské potraviny. Národ ještě stále žije v iluzi, že vše vyřeší pár nadšenců a on bude jen přihlížet bez nasazení a obětování čehokoli.
Děkuji všem účastníkům protestů, které ale rozhodně Prahou neotřásly. Na Malostranském náměstí jsem viděl zejména ty, kteří bojují proti systému již několik let. Očekávání Prahy na nohou a začátku velkých změn se prozatím rozplynulo. Nezdávejme to ale, protože Západ se snaží ničit nejen nás, tedy v tom nejsme sami. Ať se to zdá být nereálné, stejně jsme to my, kdo si stále ještě určuje svoji vlastní cestu. Nebuďme otroky, zůstaňme svobodní!
Závěrem ještě připomínám, že vše co se děje, je produktem Evropské uhnije, a já rozhodně nedám svůj hlas nikomu, kdo se snaží opakovaně urvat hlasy pro svoje korýtko. Nic pro nás nevybojovali a tento stav je i odrazem jejich práce.
David Tygr Ploc, předseda strany DOMOV