Nová astronomická družice, kterou společně vyvinuli čínští a evropští vědci, byla vyslána do vesmíru, aby zkoumala záhadné explozivní jevy a studovala málo probádané stránky vesmíru.
Družice Einstein Probe (EP), která byla 9. ledna vypuštěna z kosmodromu v Si-čchangu v jihozápadní čínské provincii S‘-čchuan, je mezinárodní společnou misí vedenou Čínskou akademií věd (CAS) za účasti Evropské kosmické agentury (ESA), německého Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku (MPE) a francouzské kosmické agentury Centre National D’Etudes Spatiales (CNES).
Sonda je vybavena širokoúhlým rentgenovým dalekohledem (WXT), který se skládá z 12 modulů, a sadou dvou jednotek navazujícího rentgenového dalekohledu (FXT).
ESA a MPE přispěly klíčovými komponenty FXT. ESA poskytuje podporu při testování a kalibraci rentgenových detektorů a optiky WXT. Pozemní stanice ESA budou použity pro pomoc při stahování dat, zatímco francouzská kosmická agentura poskytla pozemní přijímací síť VHF (velmi vysoké frekvence) pro účely rychlého přenosu vědeckých dat v reálném čase, uvádí projektové konsorcium.
Na oplátku ESA a MPE získají přístup k 10 procentům vědeckých dat a CNES k pěti procentům. Čínská a evropská strana rovněž vytvořily společný tým vědců, který bude společně provádět analýzu dat a vědecký výzkum.
»Mezinárodní spolupráce poskytla všem zúčastněným stranám více příležitostí k výzkumu vesmíru a zároveň se jedná o proces vzájemného učení a lze dosáhnout vzájemných výhod,« uvedl Jüan Wej-min, hlavní vědecký pracovník programu EP.
»Ráda bych poblahopřála našim kolegům z CAS k úspěšnému startu této novátorské mise, která bude znamenat velký pokrok v oblasti rentgenové astronomie,« uvedla profesorka Carole Mundellová, vědecká ředitelka ESA. »V ESA si ceníme mezinárodní spolupráce, jejímž cílem je pokrok ve vědě a prohloubení našeho porozumění vesmíru. Přeji týmu sondy Einstein velmi úspěšnou misi.«
»Sonda EP dosáhne průlomových vědeckých výsledků díky výkonnému a novému přístrojovému vybavení, které vyžaduje kombinaci evropských a čínských odborných znalostí. Těšíme se na mnoho nových objevů, které tato úspěšná spolupráce umožňuje,« řekl Kirpal Nandra, ředitel MPE.
Spolupráce mezi čínskými a evropskými vědci zabývajícími se vesmírem trvá již téměř 20 let. Čínská vesmírná mise Double Star spolupracovala s misí ESA Cluster v roce 2005, aby poprvé v historii lidstva dosáhla šestibodového koordinovaného měření zemské magnetosféry. Společný mezinárodní tým získal v roce 2010 ocenění Laurels Team Achievement Award udělované Mezinárodní akademií astronautiky.
S neustálým rozvojem čínských vesmírných technologií a vědy se na čínském kosmickém programu podílí stále více zemí.
Mezinárodní spolupráce s vědci ze zemí, jako je Švýcarsko, Itálie, Rakousko, Velká Británie a Německo, se uskutečnila v rámci řady čínských vesmírných vědeckých misí, mezi něž patří výzkumný projekt pro částice temné hmoty, kvantové experimenty ve vesmírném prostoru, teleskop pro modulaci tvrdého rentgenového záření, čínská seismoelektromagnetická družice a pokročilá vesmírná sluneční observatoř.
Wang Čch‘, ředitel Národního střediska pro kosmické vědy (NSSC) při CAS, uvedl, že společná čínsko-evropská vesmírná mise Solar Wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer (SMILE) by měla vyrazit do vesmíru v roce 2025.
SMILE je společná vědecká operace CAS a ESA, jejímž cílem je hlubší pochopení spojení Slunce-Země prostřednictvím pozorování dynamické interakce mezi slunečním větrem a zemskou magnetosférou.
Mise SMILE je velmi ambiciózní program spolupráce realizovaný za rovnoměrného přispění obou subjektů. Ukazuje úzké vazby mezi ESA a NSSC/CAS, uvedl Karl Bergquist, správce evropských a vnějších vztahů ESA.
»Vesmírná věda v Číně se za posledních 10 let velmi rychle rozvíjela a nyní se vyrovná všem předním kosmickým velmocím,« řekl Bergquist.
»Spolupráce je sama o sobě velmi přínosná, a zejména pokud evropští a čínští vědci studují a pracují na stejných tématech, spolupráce na vývoji misí snižuje náklady a posouvá dále vědecké hranice,« dodal Bergquist.
(Xinhua)