Nad oligocéními oceánskými vodami se možná, před asi 32 miliony let, udála tragédie. Prudká bouře strhla do svého vzdušného víru malého ptáčka, a když vír pominul, mrtvý ptáček padl do mořských vln a ty ho pohltily. Či spíše se celá ta tragédie udála nad pevninou, která nebyla tak příliš od moře vzdálena, a vodní příval či možná říční proud uhynulého ptáčka odnesl do moře. V každém případě jeho tělíčko kleslo až na dno a bylo milosrdně rychle překryto jemnou usazeninou, do které se nejen otisklo, ale ta usazenina zachovala nejen otisky, ale kostičky tělíčka drobného ptáčka.
Jeho nález současnými paleontology je nález významný a dalo by se i říci výjimečný, neboť kolik takových tragédií se mohlo asi odehrát, ale hlavně kolikrát se mohly i v té daleké minulosti (byť je dlouhá) mohly vzniknout příznivé podmínky pro vznik zkameněliny suchozemského drobného ptáčka v rozsáhlém vodním, oceánském, prostředí. Ale stalo se! Nyní před námi leží jeho zkamenělé pozůstatky a paleontologové v nich čtou, jako v knize. A co vyčetli ze zachované kostřičky a otisků per? Inu to, že jde o zbytky ptáka blízkého dnešním datlíčkům, což jsou šplhavci z čeledi datlovitých, čili že nalezená zkamenělina je dávným příbuzným našich dnešních datlů a strakapoudů, kteří dnes tvoří samostatnou podčeleď čeledi datlovitých z řádu šplhavců. A ptáčka pojmenovali Picavus litencicensis. Bezpečně zjistili, že ptáček byl zygodaktylní, tj., že měl u nohy dva prsty obrácené dopředu a dva dozadu, což jeb typický znak šplhavců.
Datlíčci jsou malí (9–13 cm) krátkoocasí ptáci. Vyskytují se v tropech, většina druhů v Jižní Americe, tři žijí v Asii a jeden v Africe. Je jich dnes známo 30 druhů.
Skutečně to nebyl velký pták. Délka jeho křídla činí pouhých 5,6 cm, což je jen o málo více než u současného datlíčka trpasličího, který je považován za nejmenšího z datlíčků. A jak vypadal? To ukazuje náš obrázek.
Kromě datlíčka byly ještě na lokalitě Litenčice nalezeny pozůstatky dalšího ptáka, tentokráte z rodu Rupelornis. Je to pták, který patří do řádu mořských ptáků, kam patří albatrosi, buřňáci a buřňáčci. Rupelornis je nejblíže příbuzný albatrosům, skupině, která zahrnuje jedny z největších ptáků schopných letu. Avšak i jejich zachování je velmi vzácné.
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora