Evropští biologové zjistili, že bakterie druhu Akkermansia muciniphila, přítomné v lidské mikroflóře, produkují enzymy, které lze využít k přeměně jakékoliv formy krve na univerzální krev. Výsledky vědců byly zveřejněny v článku ve vědeckém časopise Nature Microbiology.
»Každý rok dárci na celém světě darují více než 118 milionů standardizovaných dávek krve všech krevních skupin. Použití této sady enzymů k přeměně dárcovské krve na univerzální krevní skupinu I by výrazně zjednodušilo logistiku a snížilo pravděpodobnost, že se do těla pacienta při operacích nebo jiných lékařských zákrocích dostane nesprávný typ krve,« uvádí se ve studii.
Objev učinil tým evropských biologů pod vedením Mahera Hashema, profesora Dánské technické univerzity (DTU), při studiu enzymů bakterie druhu Akkermansia muciniphila žijící v lidském trávicím systému. Tito mikrobi mají schopnost rozkládat mucin, klíčovou složku hlenu v trávicích orgánech, který má podobnou strukturu jako antigeny, jež určují krevní skupinu člověka.
Tato vlastnost těchto mikrobů přivedla vědce na myšlenku, že enzymy této bakterie lze využít k přeměně vzorků krve dárců druhé, třetí a čtvrté krevní skupiny na krev první krevní skupiny tím, že je očistí od antigenů. Vedeni touto myšlenkou vědci izolovali geny zodpovědné za produkci 23 různých forem enzymu glykosylhydrolázy rozkládajícího mucin a sledovali jeho působení na krevní antigeny A a B.
Tyto experimenty ukázaly, že soubor šesti glykosylhydroláz produkovaných buňkami Akkermansia muciniphila je schopen zničit prakticky všechny známé i neznámé podtypy antigenů A a B a zcela očistit vzorky krve dárců od těchto molekul. Celý proces trvá přibližně 30 minut a nevyžaduje zahřívání zpracovávaného biomateriálu, což tento soubor mikrobiálních enzymů příznivě odlišuje od jiných metod transformace krve.
Jak vědci doufají, využití této kombinace enzymů Akkermansia muciniphila při odběru dárcovské krve a její přípravě pro transfuzi umožní všem zdravotníkům na celém světě výrazně zjednodušit logistiku a také snížit nutnost odběru univerzální dárcovské krve první skupiny, jejíž počet a objem zdrojů je přirozeně omezen.
Lidská krev obsahuje mnoho biomarkerů, které buňky imunitního systému používají jako identifikátory a jako systém »přítel nebo nepřítel«. Neshoda těchto markerů vede k rozvoji reakcí, při nichž imunitní systém začne ničit »cizí« krevní buňky, což vede k řadě negativních důsledků.
Existují čtyři obecně uznávané soubory těchto znaků, tzv. krevní skupiny. U nositelů první z nich chybí na povrchu erytrocytů, červených krvinek, díky čemuž je lze transfundovat zástupcům ostatních tří skupin. Naopak lidé se čtvrtou krevní skupinou mají hned dvě sady znaků, díky nimž lze jejich krev transfundovat pouze stejným pacientům.
(cik, TASS)