Američtí molekulární biologové zjistili, že těžké formy mozkové mrtvice lze s 93% pravděpodobností včas odhalit podle přítomnosti dvou bílkovinných biomarkerů, molekul GFAP a D-dimerů, v krvi pacientů. Uvedlo to tiskové oddělení americké nemocnice Brigham and Women’s Hospital (BWH).
»Pokud se ve velkých mozkových tepnách vytvoří sraženina, lze ji rychle odstranit a obnovit normální průtok krve pomocí mechanické trombektomie. Čím dříve se tato léčba použije, tím větší má pacient šanci na přežití a uzdravení. Námi vytvořený přístup urychlí dostupnost této léčby pro velké množství pacientů po celém světě,« uvedl výzkumný pracovník BWH Joshua Burnstock.
Vědci vyvinuli přístup, který umožňuje levně, spolehlivě a zároveň rychle odhalit tzv. okluzivní mrtvice, při jejichž vzniku se ve velkých tepnách mozku pacienta tvoří sraženiny. Tyto mrtvice jsou obzvláště životu nebezpečné, protože způsobují odumírání mozkových buněk v prvních minutách po zastavení průtoku krve.
V mnoha případech lze zpravidla život pacienta zachránit, pokud je sraženina identifikována ihned po hospitalizaci pacienta a chirurgicky odstraněna v rámci mechanické trombektomie. Až dosud lékaři postrádali levné metody, které by takovou sraženinu identifikovaly bez použití CT vyšetření a dalších drahých a časově náročných postupů.
Američtí molekulární biologové nedávno zjistili, že vznik okluzivní mrtvice je doprovázen zvýšením koncentrace dvou proteinů, peptidu GFAP a D-dimeru, ve vzorcích krve získaných z kapilárních cév. To umožňuje rychlou detekci krevních sraženin ve velkých tepnách pomocí relativně jednoduchých krevních testů v kombinaci s testem FAST-ED, jehož cílem je odhalit charakteristické tělesné poruchy spojené s mrtvicí.
Vědci testovali účinnost tohoto přístupu na 323 pacientech, kteří byli přijati do floridských nemocnic s různě závažnou cévní mozkovou příhodou. Tato pozorování ukázala, že technika vyvinutá biology byla schopna odhalit okluzivní mrtvici s 93% pravděpodobností a přijmout optimální opatření v prvních šesti hodinách po nástupu příznaků. To dává naději, že tento přístup výrazně zlepší míru přežití pacientů, shrnuli vědci.
(cik, TASS)