Vědecké technologie umožňují zachování tisíciletých jeskyní Mo-kao

Na začátku Čínského lunárního Nového roku se tisícileté jeskyně Mo-kao, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO, v Tun-chuangu v severozápadní čínské provincii Kan-su setkaly s nekonečným proudem turistů.

Jeskynní chrámový komplex, jehož vznik se datuje do 4. století, byl vyhlouben v průběhu deseti dynastií. V místě, kde bylo objeveno více než 60 000 kulturních památek, se nachází 735 jeskyní vytesaných do skály a v současné době se zde nachází 45 000 metrů čtverečních nástěnných maleb.

Jelikož jsou jeskyně Mo-kao obklopeny rozsáhlou pouští, byly před téměř sto lety vážně poškozeny větrem a pískem. Čínští vědci proto vyvíjejí neustálé úsilí v boji proti písečným bouřím, zmírňují následky katastrof a digitálně uchovávají nástěnné malby, přičemž využívají vědecké a technologické metody, aby zajistili, že jeskyně zůstanou i nadále svěží a dobře zachovalé.

Na samém počátku museli pracovníci ročně odklidit 3000 až 4000 metrů krychlových písku, jinak by nástěnné malby a barevné sochy znečistil a zničil vítr a písek. Počáteční manuální práce zahrnovala stavbu zdí a plotů a kopání příkopů pro přepravu písku.

Koncem 80. let 20. století byly k řízení větru a písku použity vědecké techniky, které zahrnovaly výstavbu automatických meteorologických stanic na vrcholu jeskyní. Tyto stanice měly za úkol provádět nepřetržité monitorování místního prostředí, zejména se zaměřením na větrné podmínky, a to určením zdroje a způsobu pohybu písku.

V roce 2011 byl dokončen projekt prevence a kontroly působení větru a písku v jeskyních Mogao, do něhož bylo investováno téměř 14 milionů jüanů (asi 1,95 milionu amerických dolarů). V rámci tohoto projektu byly instalovány zábrany proti písku z travnaté mřížky o rozloze 1,14 milionu metrů čtverečních a nylonové síťové ploty o délce 6000 metrů.

Údaje z monitorování ukázaly, že projekt účinně snížil roční přísun písku do jeskyní o 85 procent.

Kromě toho bylo v jeskyních nainstalováno více než 600 čidel, která monitorují informace, jako je teplota, vlhkost, koncentrace oxidu uhličitého a proudění cestujících, za účelem prevence katastrof.

»Pokud monitorovací údaje překročí hodnotu předběžného varování, zastavíme přístup do ohrožených jeskyní a zavedeme opatření přirozené ventilace, abychom je maximálně zabezpečili,« uvedl Čchaj Pcheng-fej, pracovník Akademie v Tun-chuangu.

Odborníci na kulturní památky z Akademie v Tun-chuangu při dosahování plodných výsledků při ochraně jeskyní Mo-kao také vyvinuli metody pro vytvoření digitální repliky, která zajistí trvalé zachování těchto neocenitelných barevných soch a nástěnných maleb.

Od konce 80. let 20. století začali nástěnné malby fotografovat a následně tyto fotografie pomocí počítačů skládali do ucelených digitálních reprezentací nástěnných maleb.

»Pro nástěnnou malbu o ploše přibližně 10 metrů čtverečních musíme pořídit tisíce fotografií. Digitalizovaný produkt je čtyřikrát větší a na obrazovce vypadá mnohem jasněji než v jeskyni,« řekl Jü Tchien-siou, ředitel institutu pro digitalizaci kulturních památek při Akademii v Tun-chuangu.

Pracovníci se však potýkali s problémy při volném manévrování, aby mohli pořizovat fotografie ve stísněných prostorách úzkých jeskyní a zároveň zajistit zachování kulturních památek. V důsledku toho trval proces digitalizace od počátečního nápadu přibližně 20 let.

S nástupem technologie 3D laserového skenování se v posledních letech výrazně zvýšila efektivita získávání dat v jeskyních Mo-kao, přičemž přesnost snímků se zvýšila ze 75 bodů na palec (DPI) na 300 DPI. Odborníci nyní mohou ročně pořídit snímky 20 až 30 jeskyní, zatímco dříve to byla jen jedna nebo dvě jeskyně ročně.

Do konce roku 2022 Akademie v Tun-chuangu dokončila digitální fotografickou sbírku 289 jeskyní spolu s 3D rekonstrukcí 45 barevných soch a 140 jeskyní.

Tato vzácná digitální díla byla rozšířena po celém světě. V roce 2022 byla spuštěna oficiální platforma založená na blockchainu, která veřejnosti zpřístupnila více než 6500 digitálních archiválií ve vysokém rozlišení.

»V minulosti museli pracovníci kulturních památek v Tun-chuangu používat žebříky a při pozorování nástěnných maleb se spoléhat na baterky a někdy dokonce na dalekohled. Dnes však mohou vědci a kulturní nadšenci po celém světě k těmto obrazům přistupovat ze svých domovů pouhým kliknutím myši,« řekl Jü.

(Xinhua)

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy