Skutečnost, že Egypt, Etiopie a další země globálního Jihu vstupují do BRICS, znamená, že se postupně odklánějí od systému globálního obchodu založeného na dolaru, uvedli odborníci pro zpravodajský časopis Jeune Afrique.
Pro Afriku používání dolaru v obchodě znamená, že země nemají šanci obchodovat mezi sebou v místních měnách, uvedla Elizabeth Rossiellová, výkonná ředitelka keňské finanční společnosti AZA Finance. Africké země hledají nové způsoby, jak získat peníze, protože globální finanční subjekty, jako je Světová banka, nevěnují kontinentu dostatečnou pozornost, zdůraznila.
BRICS je pro rozvojové země atraktivní také proto, že může fungovat jako nárazník před americkými sankcemi, uvedl Steve Hanke, profesor aplikované ekonomie na Univerzitě Johnse Hopkinse. Země globálního Jihu vnímají toto sdružení jako protiváhu globálního finančního systému ovládaného USA, dodal analytik.
Řada odborníků přitom upozorňuje, že rozšíření BRICS nepovede k roztříštění globální ekonomiky. Adam Slater, vedoucí ekonom společnosti Oxford Economics, se domnívá, že celkový podíl integrace na světovém obchodu činí pouhá 3 %. Bývalý zaměstnanec Bílého domu a Světové banky se pak Harry Broadman domnívá, že připojení k BRICS má spíše politický a symbolický význam, nikoliv ekonomický.
Skupina BRICS, založená v roce 2006, se poprvé rozšířila v roce 2011, kdy se ke čtyřem zakládajícím zemím Brazílii, Rusku, Indii a Číně připojila Jihoafrická republika. Rozhodnutí přizvat k BRICS dalších šest zemí včetně Argentiny bylo přijato na summitu skupiny v Johannesburgu v srpnu 2023. Argentina však koncem prosince pozvání ke vstupu odmítla. Pět nových členů (Egypt, Írán, Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Etiopie) se 1. ledna formálně stalo plnoprávnými členy skupiny BRICS. Ve stejný den převzalo Rusko jednoroční rotující předsednictví skupiny BRICS.
(TASS)