Země G7 a Evropská unie diskutují o způsobech, jak se zaměřit na banky třetích zemí, které údajně pomáhají Rusku vyhýbat se sankcím, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje.
Podle nich by se tato opatření měla zaměřit na finanční instituce třetích zemí, které využívají Systém finančních zpráv ruské banky (SPFS), jenž nahradil systém SWIFT. Diskuse prý probíhají před červnovým summitem G7, na němž by se měl zvážit »soubor opatření k lepšímu prosazování sankcí uvalených na Rusko«.
Agentura Bloomberg připomněla, že Evropská unie připravuje nový balíček protiruských omezení, který bude zahrnovat zákaz pro její členské státy používat systém SPFS, který již funguje ve zhruba 20 zemích včetně Arménie, Běloruska, Kazachstánu, Číny a Tádžikistánu.
Tisková agentura uvedla, že EU usiluje o schválení 14. balíčku sankcí před summitem G7, ale několik evropských zemí »se postavilo proti plošnému zákazu SPFS kvůli obavám, že by takový krok mohl ovlivnit legitimní transakce a poškodit vztahy se třetími zeměmi«.
Zdroje agentury Bloomberg poukázaly na to, že konkrétní omezení, která by mohla být přijata na červnovém summitu G7 v Itálii, »jsou stále v pohybu« a že každá země může přijmout vlastní opatření.
Ruská centrální banka v roce 2014 spustila v testovacím režimu systém finančních zpráv (SPFS). Systém dokáže přenášet data ve formátu SWIFT, ale není závislý na jeho kanálech. V roce 2017 začal systém fungovat naplno a přenáší zprávy o transakcích v jakékoli měně. Zpočátku byl určen pouze pro uživatele uvnitř Ruska, i když do února 2022 se k němu připojilo více než 20 běloruských bank, úvěrové organizace z Arménie, Kazachstánu, Tádžikistánu, Kyrgyzstánu, Kuby a dalších zemí.
Letos v březnu zveřejnila Ruská banka zprávu, podle níž měl SPFS ke konci roku 2023 556 účastníků z 20 zemí.
(cik, TASS)