Dvě po sobě jdoucí ekonomické zprávy varovaly před přetrvávající inflací v eurozóně, a to i přes nepatrný listopadový pokles oproti předchozímu měsíci.
Podle předběžného odhadu, který ve čtvrtek zveřejnil statistický úřad Evropské unie Eurostat, se očekává, že meziroční inflace v eurozóně v listopadu klesne z říjnových 2,9 % na 2,4 %.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve svém ekonomickém výhledu zveřejněném ve středu uvedla, že ke snížení inflace v eurozóně je zapotřebí makroekonomických opatření.
V kapitole věnované eurozóně uvedla, že investice musí být spojeny se zlepšením energetické bezpečnosti a politikou dekarbonizace a že je zapotřebí obezřetná fiskální politika, která podpoří pokračující zpřísňování měnové politiky a bude dále obnovovat rozpočtový růst.
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová v pondělí v Evropském parlamentu uvedla, že ačkoli očekává pokračování oslabování inflačních tlaků, »střednědobý výhled inflace zůstává obklopen značnou nejistotou«. Lagardeová připustila, že mzdy budou i nadále hrát klíčovou roli při určování domácí inflace.
Pokud jde o měnovou politiku, Lagardeová potvrdila, že budoucí úrokové sazby ECB budou nastaveny na »dostatečně restriktivní úrovni tak dlouho, jak bude nutné«, aby byl splněn cíl banky snížit inflaci na 2 %.
Prognózy pomalejšího globálního růstu
OECD se sídlem v Paříži ve své prognóze uvedla, že v roce 2024 očekává mírné zpomalení globální ekonomiky v důsledku zpřísnění měnové politiky, slabého obchodu a nižší podnikatelské a spotřebitelské důvěry.
Pro rok 2023 OECD předpokládá růst globálního hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 2,9 %, následovaný mírným zpomalením na 2,7 % v roce 2024 a mírným zlepšením na 3 % v roce 2025. Očekává se, že Asie bude i v letech 2024 až 2025, stejně jako v letošním roce, tvořit většinu celosvětového hospodářského růstu.
Organizace uvedla, že do roku 2025 očekává ve většině ekonomik postupné zmírňování růstu spotřebitelských cen směrem k cílům centrálních bank. Inflace spotřebitelských cen v zemích OECD by měla klesnout ze 7 % v roce 2023 na 5,2 % v roce 2024 a 3,8 % v roce 2025.
Podle zprávy, kterou ve čtvrtek vydala společnost Oxford Economics, se očekává zpomalení globální ekonomiky – v roce 2024 poroste o 2 % oproti 2,6 % v roce 2023. Zpráva uvádí, že globální postpandemický posun poptávky od zboží ke službám by se měl normalizovat, což by mělo poskytnout strukturální podporu asijskému vývozu.
»Globální ekonomika se nadále potýká s problémy nízkého růstu i zvýšené inflace, přičemž v příštím roce dojde k mírnému zpomalení, především v důsledku nezbytného zpřísnění měnové politiky v posledních dvou letech. Inflace se oproti loňským maximům snížila. Očekáváme, že do roku 2025 se inflace ve většině ekonomik vrátí na úroveň cílů centrálních bank,« uvedl generální tajemník OECD Mathias Cormann v poznámce zveřejněné spolu s výhledem.
»Abychom zajistili silnější růst, musíme posílit hospodářskou soutěž, investice a dovednosti a zlepšit mnohostrannou spolupráci při řešení společných výzev, jako je oživení globálních obchodních toků a realizace transformačních opatření v oblasti změny klimatu,« dodal.
Výhled uvádí řadu politických doporučení a zdůrazňuje potřebu pokračovat v opatřeních zaměřených na snížení inflace, oživení světového obchodu a přizpůsobení fiskální politiky dlouhodobým výzvám.
»Vlády musí skutečně začít čelit rostoucím výzvám, kterým čelí veřejné finance, zejména v důsledku stárnutí populace a změny klimatu,« uvedla hlavní ekonomka OECD Clare Lombardelliová.
»Globální ekonomika se potýká s inflací, zpomalujícím se růstem a rostoucími fiskálními tlaky. Tvůrci politik musí upřednostnit makroekonomickou stabilitu, strukturální reformy, inteligentní fiskální politiku a mezinárodní spolupráci, aby podpořili dlouhodobě udržitelný růst,« dodala.
(Xinhua)