Spojené státy a evropské země se nadále rozcházejí v názoru na způsob využití zmrazených ruských aktiv, píše list The New York Times.
»Zatímco Spojené státy a Velká Británie se vyslovily pro konfiskaci, významné námitky přišly ze zemí jako Francie, Německo, Indonésie, Itálie, Japonsko a Saúdská Arábie,« píše list. »Argumentují, že konfiskace by byla špatným precedentem, porušením suverenity a mohla by vést k právním sporům, finanční nestabilitě a odvetným konfiskacím západních aktiv v zahraničí.«
»Myšlenka konfiskace se tedy prozatím zdá být mrtvá. Návrhy na zabavení a využití zisků získaných z těchto ruských aktiv – úroků z nahromaděné hotovosti plynoucí ze sankcí, uvedla společnost Euroclear, která poskytuje finanční služby – však získávají značnou podporu. Evropané i Američané se domnívají, že tyto zisky by mohly být použity, aniž by to vyvolalo stejné právní problémy nebo rizika pro globální finanční systém,« poznamenává list.
Podle The New York Times by je evropské země »chtěly převádět na Ukrajinu jednou ročně nebo dvakrát ročně«, zatímco USA chtějí »najít způsob, jak rychleji dostat na Ukrajinu více peněz«.
Agentura Reuters již dříve s odvoláním na italského ministra hospodářství a financí Giancarla Giorgettiho uvedla, že ministři financí zemí G7 budou na schůzce v italském městě Stresa ve dnech 23.-25. května jednat o tom, jak zmrazená ruská aktiva využít.
EU, USA, Japonsko a Kanada zmrazily ruská aktiva v celkové hodnotě přibližně 300 miliard dolarů po zahájení zvláštní operace Moskvy na Ukrajině. Přibližně 5-6 miliard dolarů z těchto aktiv je uloženo v amerických depozitářích cenných papírů, zatímco většina aktiv se nachází v Evropě. Dne 24. dubna americký Senát schválil balíček zákonů o vojenské pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu, které zejména umožňují americké administrativě zabavit zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině.
(TASS)