Jak se Číně podařilo uskutečnit megaprojekty, proč by měl člověk usilovat o sebezdokonalování, jaká technika obohatila včelaře či jak vědci zbavují Čínu závislosti na dovozu sóji? Nebo jak dokonce kultura pomáhá k popularizaci zákonů v pekingských hutongách (malých postarších sídlištích uprostřed města). To a mnoho dalšího můžete zhlédnout na videích níže.
Jak se Číně podařilo uskutečnit megaprojekt odklonu vody z jihu na sever?
Přes území Číny vede 1432 kilometrů dlouhá »umělá řeka« proud čisté vody na sever. Jedná se o projekt odklonu vody z jihu na sever (střední trasa), který se táhne od nádrže Tan-ťiang-kchou na řece Chan-ťiang, přítoku řeky Jang-c‘-ťiang, až do hlavního města země Pekingu.
Pomáhá zásobovat vodou 24 velkých měst a více než 200 oblastí, z čehož má přímý prospěch 85 milionů obyvatel podél trasy. Velkolepý projekt byl navržen v 50. letech 20. století. Po půl století plánování, dvanácti letech výstavby a více než osmi letech provozu pociťují jeho výhody stovky milionů lidí. Jak se Číně podařilo tento megaprojekt uskutečnit?
Zde se můžete podívat na video a odhalit tajemství projektu odklonu vody z jihu na sever
Proč by měl člověk usilovat o neustálé sebezdokonalování?
»Nebe je v neustálém pohybu. Stejně tak by měl pravý gentleman neúnavně usilovat o dosažení svého lepšího já.« Tato věta ztělesňuje tradiční ctnosti čínského národa, který od pradávna usiluje o dokonalost. Šen-čen se díky tvrdé práci a inovacím nesčetných budovatelů rychle proměnil z malé rybářské vesnice v mezinárodní metropoli. Jeden mladý podnikatel v Šen-čenu praktikoval tuto hlubokou myšlenku a změnil svůj život díky rychlému pokroku, který ve městě nastartovala politika reforem a otevírání.
Jaký příběh stojí za jeho úspěchem? Pojďme to společně zjistit
Jak nová technika obohatila včelaře v pekingském Mi-jünu?
Před dvanácti lety měl pekingský okres Mi-jünu navzdory dlouhé historii včelařství pouze 600 rodinných včelařů a 40 000 včelstev. Dnes se počet včelařských domácností zvýšil na 2144 se 123 500 včelstvy, což představuje 51,5 % celkové populace včel v Pekingu a činí z této oblasti největší včelařskou oblast ve městě. Tuto proměnu podnítilo inovativní využití včelaření ve více boxech, což je technika vyvinutá Ústavem včelařského výzkumu při Čínské akademii zemědělských věd.
Jak lze čínskou civilizaci zachovat a předávat dál?
Čína je starobylý a velkolepý národ na světě, jehož civilizace je stará více než 5000 let. Je to jediná civilizace na světě, která nebyla od starověku nikdy zcela vyvrácena. Přinesla světu nesmírně bohaté materiální a duchovní bohatství. Čínský lid se vždy zasazoval o ochranu kulturních památek majících tisíciletou historii. V evidenci je 108,15 milionu předmětů nebo souborů movitých kulturních památek ve vlastnictví státu, celkem 56 památek světového dědictví a 6565 muzeí, z nichž 91 % je přístupných zdarma. Ochraně kulturních památek zasvětili svůj život odborníci. Jak chrání kulturní památky a předávají jejich hodnotu?
Podívejte se na příběh restaurování mečů dynastie Han
Odhalení čínského »zeleného zázraku« Saj-chan-pa
Podle čínského přísloví »všechny věci vznikají, když jsou prvky v rovnováze pro jejich přežití, a vzkvétají, když jsou správně vyživovány«. Čínská civilizace vždy zdůrazňovala význam úcty k přírodě. Mechanizovaná lesní farma Saj-chan-pa, největší umělá plantáž na světě v severočínské provincii Che-pej, je jedním z takových příkladů.
Během šesti desetiletí tři generace lesníků pečlivě proměňovaly rozsáhlé neúrodné pozemky v dechberoucí krajinu plnou stromů. Zřízení systému protipožární ochrany umožnilo také nepřetržitý dohled nad celou zalesněnou oblastí.
Jak se vědci zbavují závislosti Číny na dovozu sóji?
»Tempo rozvoje světa buď roste, nebo upadá; stav světa se buď vyvíjí, nebo degraduje.« Snaha o dokonalost a připravenost na možná rizika byla v Číně vždy tradicí. Protože potraviny jsou životně důležité pro všechny lidi, je přístup země k potravinové bezpečnosti důležitým ukázkovým příkladem. V roce 2021 představoval dovoz sójových bobů do Číny 85,5 % z celkové poptávky země. Vzhledem k vysoké závislosti na dovozu se sója stala jedním z klíčových zemědělských produktů, které ovlivňují zajištění potravinové bezpečnosti země.
Co se stane, když se arabské aromatické přísady smíchají s tradiční čínskou vonnou kulturou?
Přestože je okres Jung-čchun v jižní Číně malý, stal se jedním ze čtyř hlavních center výroby vonných tyčinek v zemi. Již za dynastií Sung a Jüan se arabské vonné přísady dostaly do Jung-čchu-nu po starobylé námořní hedvábné stezce a setkaly se s tradiční čínskou kulturou výroby vonných tyčinek. Na počátku dynastie Čching vznikla jedinečná vůně a výsledné vonné tyčinky se dnes prodávají po celém světě.
Jak se pekingský Pej-lang-čung stal proslulou průmyslovou osadou?
»Člověk nemusí jít vyšlapanou cestou, pokud chce být prospěšný lidem, a nemusí dodržovat staré konvence, pokud chce něco dokázat.« Již před tisíci lety si staří Číňané uvědomovali význam reforem pro společenský rozvoj a zlepšení životních podmínek lidí a tento koncept se v současné Číně dále rozvíjí. Obec Pej-lang-čung se nachází na okraji Pekingu. V minulosti byl její rozvoj omezen jednoodvětvovou strukturou. Díky odhodlání věnovat se reformám a inovacím je však dnes vesnice vyhlášeným centrem různých typů podniků.
Jaká jsou tajemství její proměny?
Jak se správně řeší požadavky občanů v megapoli?
Staří Číňané přirovnávali masy k vodě a vládce k lodi, čímž zdůrazňovali moc lidu nad vládci a potřebu, aby vládci respektovali podmínky a pocity lidí, kterým vládnou. Peking je megaměsto s více než 20 miliony obyvatel, kteří se přirozeně potýkají s různými problémy, jež se vláda snaží řešit. Od roku 2019 Peking integroval do platformy horké linky 12345 16 obvodů, 343 městských částí, 65 městských oddělení a 49 podniků a veřejných institucí, které poskytují veřejné služby. V čínském hlavním městě byl plně zaveden mechanismus rychlého »vyřízení stížnosti po jejím obdržení«.
Jak systém funguje a jak slouží veřejnosti? Zde se dozvíte vše o horké lince veřejných služeb
Jak se opera využívá k popularizaci práva v pekingských sídlištích?
»Žádná země není silná ani slabá navždy. Když jsou silní ti, kdo dodržují zákon, je země silná; když jsou slabí, je země slabá.« Tato teorie, která vznikla před více než 2000 lety, vyjadřuje zásadní spojení mezi právem a státem. Čínský občanský zákoník, který vstoupil v platnost v roce 2021, obsahuje 1260 ustanovení a předpisů. Zahrnuje všechny aspekty života Číňanů. Jak lze lidem pomoci porozumět zákonům, aby mohli řešit problémy a chránit svá práva a zájmy? Soudní úřad v Ta-š‘-laru, rodišti pekingské opery, využil tradiční uměleckou formu k šíření základních právních znalostí.
(pr)