Home Zahraničí Zvyšování životní úrovně jako boj proti terorismu

Zvyšování životní úrovně jako boj proti terorismu

FOTO - CRI

Jak se můžeme přesvědčit každou chvíli, terorismus je stále obrovskou hrozbou pro lidstvo. Bojují s ním země napříč planetou, je původcem mnoha krvavých konfliktů a má na svědomí bezpočet lidských životů a zmařených lidských osudů.

Proto již od 60. let mezinárodní společenství v čele s OSN formulovalo 13 globálních protiteroristických úmluv, které definují mezinárodní postoj k boji proti terorismu. Přesto je konkrétní řešení hrozby terorismu na každé jednotlivé zemi. Svůj postoj k terorismu, jeho předcházení, odhalování i trestání má i Čína, která jej představila v nové bílé knize pod názvem »Čínský právní rámec a opatření pro boj proti terorismu«.

Ačkoliv lidstvo vkročilo do jednadvacátého století na vlně pokroku, rozmachu internetu, informačních a sociálních sítí, přesto, nebo právě proto terorismus nezmizel, ale naopak v mnoha zemích nabývá na síle. Od počátku 21. století došlo po celém světě k sérii strašlivých teroristických útoků. V reakci na to mnoho zemí vytvořilo vlastní protiteroristické zákony nebo upravilo stávající zákony.

Nejinak je tomu i v Číně. Ta, jako mnoho jiných velkých zemí, na jejímž území se nachází mnoho národnostních, náboženských i kulturních skupin, dlouhodobě čelí reálné hrozbě. Proto vždy přikládala velký význam protiteroristickému úsilí založenému na zákonech. Ale také na zachování lidských práv.

Sin-ťiang v historickém kontextu

S protistátními útoky se Čína setkala mnohokrát. Síly terorismu, separatismu a extremismu v Číně i mimo ni prováděly násilné teroristické činy v Sin-ťiangu, Pekingu, Jün-nanu a na dalších místech.

Asi nejpalčivější oblastí, kde jsou teroristické tendence nejpatrnější, je čínská Ujgurská autonomní oblast. Oblast Sin-ťiangu byla odpradávna velmi důležitým územím nejen proto, že se zde setkávaly a utkávaly nejrůznější národy a kultury, ale také díky historické Hedvábné stezce, která procházela tímto územím z centrální Číny a dále pokračovala přes Pákistán či Afghánistán. Což jsou země, které s Čínou sousedí a jsou i v moderní historii středem pozornosti, pokud jde o problematiku současného boje proti terorismu.

Prvními historicky ověřitelnými obyvateli oblasti byli pravděpodobně turecky hovořící migranti z Mongolska, od kterých současní Ujguři odvozují svůj původ. Jejich příchod do podhorské oblasti se datuje do 9. století našeho letopočtu. O velké říši Uigurů se zmiňují i historické spisy z doby čínské dynastie Tchang. První významnější vliv měla Čína na oblast od 10. do století. Do 18. století ale nebyla její moc nad Sin-ťiangem nijak ustálená a byla velmi často přerušena. Až teprve roku 1884 se Sin-ťiang stal oficiální čínskou provincií. Historie tohoto území je tedy velmi nestálá, kdy opakovaně docházelo po staletí k mocenským a územním konfliktům, válkám, vzpourám a jejich potlačování.

Navíc život na tomto území není jednoduchý. Horské a podhorské oblasti jsou poměrně suché a neúrodné, s drsným podnebím, a proto byly také poměrně řídce osídlené. Lidé se zde často potýkali s nedostatkem a po dlouhá staletí šlo o velmi chudý region.

Během historie se na území také střídala různá náboženství, jako je buddhismus, křesťanství či animismus. Nejsilněji byl ale v posledních staletí zastoupený islám, který na tomto území plně zapustil své kořeny někdy na přelomu 15. a 16. století. Ujguři jsou především sunnité, případně vyznávají súfismus, který by se velmi zjednodušeně dal popsat jako mystická či spirituální forma islámu, celkově je však jejich forma islámu relativně tolerantní a otevřená, navíc poměrně značný vliv mají i místní zvyklosti a tradice.

Islámský radikalizmus

Tento poměrně mírumilovný přístup je ale ve zřejmém rozporu s extremistickými skupinami vyznávajícími klasicky přísný islám a usilujícími o zavedení islámského státu. Tyto tendence na toto území přišly se sousedních zemí, hlavně Afghánistánu a Pákistánu. A náboženští fanatici z těchto zemí jsou také na pozadí historických i moderních vzpour, či teroristických útoků.

Hlavní zlom nastal v okamžiku, kdy Čína převzala státní moc nad územím a postupně pozvedla státní a právní rámec nad světskou moc, která zde silně zasahovala do běžného života, například činností soudů podle práva Šaría. Zájem Číny ale byl zavést stejná pravidla a životní podmínky pro všechny své obyvatele na celém svém území stejně a spravedlivě. Což se ale zejména s některými zvláště radikálnějšími skupinami nesetkalo s pochopením. Postupně tak vzniklo několik skupin, jako například Islámské hnutí Východního Turkestánu – ETIM, které bylo uznáno jak OSN, tak i Spojenými státy za teroristickou organizaci.

Bohužel jak se začala Čína více otevírat světu po roce 1980, přineslo to i negativní zkušenosti, a to když se například řadě mladých Ujgurů dostalo náboženského vzdělání v Pákistánu. S jejich návratem pak začaly vznikat malé neoficiální náboženské organizace s radikálními tendencemi. Prakticky šlo ale o malé skupinky. V běžném životě je radikální islám u drtivé většiny Ujgurů víceméně neznámým a nevítaným fenoménem.

Bohužel i tyto malé náboženské radikální skupiny provedly mnoho nepřátelských akcí. Nebyly na to ale samy. Spekuluje se například o možnosti, že nepokoje ve městě Baren v roce 1990 byly uskutečněny s přímou podporou afghánských radikálů. Známá je i Organizace za osvobození Východního Turkestánu (East Turkestan Liberation Organization – ETLO). Její vůdce Mehmet Emin Hazret v rozhovoru pro rádio Svobodná Asie uvedl, že primárním cílem skupiny je samostatnost Ujgurů, a to i za cenu ozbrojeného boje proti čínské vládě. Tyto skupiny pak stojí za mnoha dřívějšími nepokoji a bombovými útoky.

Obrana i zvyšováním životní úrovně

Není proto divu, že boj proti terorismu byl a je pro Čínu důležitý. I vzhledem k tomu, že mnoho teroristických aktivit má své kořeny za hranicemi. Na stále zdokonalovaném právním základě Čína pokračuje ve zlepšování svých systémů řízení bezpečnosti v příslušných oblastech, včetně dopravy, logistiky a nebezpečného zboží. Bojem proti domácím teroristickým aktivitám, posílením kontroly hranic a přístavů a zastavením přeshraničního pohybu teroristů Čína účinně omezila šíření terorismu. Určité riziko s sebou přináší i pokrok a s ním spojené nové technologie a formy podnikání, umělá inteligence, šifrovaná komunikace a virtuální měny. I s tím ale Čína v nových protiteroristických zákonech a praktických postupech počítá.

Víc důležité ale než samotné potírání terorismu je pro Čínu předcházení separatistickým a teroristickým tendencím. Tyto tendence často vznikají tam, kde se lidem špatně žije, kde je chudoba, nízké vzdělání, složité zajišťování každodenních lidských potřeb. Proto se Čína zvláště v této oblasti zaměřila především na bezpečnost a zvyšování životní úrovně. Bezpečnost a stabilita umožňují rozvoj, který zase dále upevňuje bezpečnost a stabilitu.

V Sin-ťiangu se tak za poslední dekádu skutečně zvedla prosperita obyvatel. Disponibilní příjem městských obyvatel na hlavu se zvýšil z 19 019 RMB v roce 2012 na 38 410 RMB v roce 2022, zatímco disponibilní příjem venkovských obyvatel na hlavu vzrostl z 6876 RMB na 16 550 RMB. Do konce roku 2020 se všech 3,06 milionu jedinců žijících ve venkovských oblastech pod hranicí chudoby z ní vymanilo a životní úroveň se zvedla ve všech 3666 vesnicích a 35 okresech, které byly dříve zbídačené.

Svou velmi pozitivní roli zde hraje i otevření se turismu. V roce 2023 přijal region 265,44 milionu turistů, což představuje meziroční nárůst o 117 procent a vytvořil nový rekord v počtu návštěvníků. Celkový příjem Sin-ťiangu z cestovního ruchu v roce 2023 činil 296,7 miliardy RMB, což představuje nárůst o 227 procent oproti předchozímu roku. Autonomní region je nyní přední turistickou destinací, přičemž cestovní ruch funguje jako pilíř průmyslu, který zvyšuje pracovní příležitosti a obohacuje životy místních lidí.

Důležité je také vzdělání v regionu. Čínská vláda zavádí speciální vzdělávací programy v Sin-ťiangu, buduje nové školy, studenti mají možnost využít speciální stipendia na vysoké školy v celé Číně a vzdělání je zde podporování mnoha miliony juanů každý rok. Důležitá je také podpora kulturních a náboženských tradic, které pomáhají zachovat jedinečnou identitu i historický odkaz oblasti a to i pro budoucí generace.

Zvláštní důraz klade Čína i na lidská práva a to i v rámci vzdělávání a rehabilitaci obětí extremistického učení. Nabízí cílená intervenční opatření skrze příslušná vládní ministerstva, ženská sdružení a další společenské organizace, náboženské skupiny, školy a rodiny. V rámci myšlenky, že náboženský extremismus není náboženství, chrání svobodu náboženského vyznání občanů a zajišťuje normální provozování náboženských aktivit. Zároveň ale vyvíjí důsledné zákonné úsilí o deradikalizaci.

Nutno podotknout, že tyto snahy nesou své ovoce. V posledních letech již jsou informace o teroristických aktivitách v Sin-ťiangu minimální, ne-li žádné a problém se tak podle všeho daří zdárně řešit.

Cesta práva a rozvoje

Čínská vláda věří, že našla správnou cestu boje proti terorismu založenou na léty aplikovaných a ověřených zákonech, která odpovídá čínské realitě. Tak jako v mnoha dalších zemí je i tato cesta postavena na vytvoření zdravého právního rámce, podpoře cíleného a nestranného vymáhání práva založeného na zákonných postupech a zajištěním nestranného výkonu spravedlnosti a účinné ochrany lidských práv. Jejím cílem je nejen zajistit národní a veřejnou bezpečnost a chránit životy a majetek lidí. Tato cesta přispěla a bude i nadále přispívat nejen k regionální, ale také ke globální bezpečnosti a stabilitě.

V reakci na výzvu Číny mnohé země aktivně plnily své mezinárodní závazky tím, že vytvářely a prosazovaly domácí protiteroristické zákony a posilovaly mezinárodní spolupráci proti terorismu.

Bohužel ale jiné země často opomíjejí právo jiných zvolit si vlastní cestu boje proti terorismu v rámci právního státu. Tyto země vnucují ostatním svou vlastní vůli a vynášejí nad nimi soud. Navíc se vměšují do vnitřních záležitostí ostatních a narušují jejich národní suverenitu pod záminkou obrany právního státu a lidských práv. Tyto akce pak nejen narušují celosvětové úsilí o boj proti terorismu v rámci právního státu, ale také oslabují základy spolupráce a snižují mezinárodní operační účinnost.

Terorismus je společným nepřítelem lidstva, představuje vážnou hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost a představuje výzvu pro všechny země a celé lidstvo. Čína si je vědoma, že všichni členové mezinárodního společenství sdílejí odpovědnost za boj proti němu. Nejen utvářením a dodržováním zákonů, které jej pomohou potlačovat, ale také snahou o zlepšení životní úrovně všech obyvatel planety. Dobrý životní standard a prosperita přirozeně eliminuje nespokojenost a tedy i mnohé nepřátelské tendence mezi obyčejnými lidmi. Ovšem využívání terorismu k prosazování mocenských zájmů, to je jiný příběh s jinými aktéry…

Helena Kočová

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here