Růžové hejno plameňáků v Zoo Jihlava má v těchto dnech hodně práce. Zatímco část dospělých si užívá jarní koupel v přilehlé zátoce, někteří si luxus volna již nemohou dovolit, jelikož se jim postupně líhnou malí plameňáci. »Aktuální skóre je 6 malých zvědavých zobáčků a další dospělí plameňáci poctivě sedí na vejcích a čekají na své rodičovské povinnosti,« upřesnila vedoucí marketingového oddělení Zoo Jihlava Simona Kubičková.
Obě pohlaví plameňáka růžového se od sebe liší pouze velikostí, samec je v průměru o cca jednu pětinu větší. Jejich zvláštně vyvinutý a tvarovaný zobák jim umožňuje vyhledávat a filtrovat potravu z mělké vody. Zobák přitom drží tak, aby byl horizontálně ponořen do vody. Proud vody protéká zobákem a plameňák tiskne svůj masitý jazyk na vláknité lamely, jež zachytí částečky potravy, kterou se stává jak živočišný, tak rostlinný plankton.
Malé plameňáky není úplně snadné zahlédnout, schovávají se totiž v peří svých matek a často je z nich vidět pouze zobáček. Samice plameňáků snáší jedno bílé vejce, inkubační doba je zhruba jeden měsíc a o vejce i mláďata se střídavě starají oba rodiče. Malí plameňáci jsou několik měsíců plně odkázána péči rodičů, kteří je krmí tekutým výměškem z volete. Na této stravě jsou závislá do té doby, dokud se jim nevyvine vlastní filtrační aparát.
Plameňáci se běžně dožívají 30 až 50 let, a v lidské péči to může být i 80 let. Další dokázanou zajímavostí je, že plameňáci mají větší oko než mozek.
Plameňáci jsou jedna z nejstarších skupin ptáků. Vyvinuli se před více než 30 miliony let a od pravěku se prakticky nezměnili. »Do potravy jim v zoo přidáváme mrkev, kvůli červenému barvivu, jinak by jejich peří samovolně zbělalo,« prozradila Kubičková.
(mac)
FOTO – Zoo Jihlava/Daniela Oberreiterová, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 4.0/BirdLife Malta, commons.wikimedia.org/CC BY 2.0/Mike Prince
VIDEO – Zoo Jihlava