Evropská komise (EK) zveřejnila 6. února sdělení, kterým zahajuje proces stanovení přechodného klimatického cíle do roku 2040 na cestě ke klimatické neutralitě EU do roku 2050. Avšak neuznává plný potenciál změny stravy k naplnění těchto cílů.
Konečný text sdělení již, bohužel, neobsahuje odkaz na 30% snížení emisí ze zemědělství, jiných než CO2, jako jsou emise CH4 z hospodářských zvířat a emise N2O z půdy, jak bylo navrhováno. Podobně byly vypuštěny části uznávající roli změn životního stylu, včetně změn ve stravování, při snižování emisí skleníkových plynů. O něco pozitivnější je, že sdělení zdůrazňuje roli potravinářského průmyslu při přispívání k potravinovému prostředí tak, aby zdravá strava byla pro spotřebitele snadnou a dostupnou volbou.
Změna v tomto sdělení komise, na poslední chvíli, je důsledkem vlivu protestů zemědělců, které agrární sdružení rozpoutaly v EU.
Tvůrci politik reagují na nespokojenost zemědělců tím, že přistupují na krátkozraké kompromisy a uvolňují politiku v oblasti klimatu, než aby přijímali nezbytná dlouhodobá opatření.
Samotná Evropská komise uvádí ve zprávě z ledna 2023: »Potraviny tvoří přibližně 45 % dopadů spotřebitelů v EU na životní prostředí; například potravinový systém přispívá asi 1/3 k emisím skleníkových plynů (GHG).«
Pokud jde o prvovýrobu, zemědělský sektor EU-28 vyprodukoval 10 % celkových emisí skleníkových plynů EU v roce 2017. Připočteme-li emise, které souvisejí s výrobou, přepravou a zpracováním krmiv, je živočišná výroba odpovědná za 81–86 % celkových zemědělských emisí skleníkových plynů (EC, 2020a).
Výběr potravin a stravovací návyky mohou ovlivnit efektivitu využívání energie a zdrojů v našem současném potravinovém systému. Ve vypjatém světě, včetně EU, by přechod na více rostlinnou stravu přispěl k zabezpečení potravin, protože značná část zemědělské půdy je využívána k produkci krmiv než potravin pro přímou lidskou spotřebu. Kromě toho je živočišná výroba více než 6x méně efektivní než rostlinná výroba, pokud jde o produkci bílkovin (Nijdam, Rood a Westhoek 2012).Je také nutné vzít v úvahu, že 86 % bílkovin používaných jako krmení pro hospodářská zvířata, není poživatelných jako lidská potrava.
»Je tragické, když EU v tak životně důležité věci ustupuje tlaku zemědělců a agrárnímu lobby. A to i za situace, kdy zemědělství výrazně přispívá k emisím skleníkových plynů a většina vypěstovaných plodin je zkrmena zvířatům, která navíc ve většině systémů produkce trpí, jsou mrzačena, týrána různými způsoby a žijí pouze zlomek přirozené délky svého života. Přístup EU je slabý, představitelé myslí krátkodobě a s ohledem na svou kariéru. Bohužel, mají v rukách život na Zemi a budoucnost dalších generací,« vádí statutární zástupkyně Společnosti pro zvířata Judit Laura Krásná.
Klima a maso
Denně dochází k zabíjení a masakrování stamiliónů zvířat jen kvůli konzumaci lidmi, ročně je to 60–70 miliard celosvětově! Nepočítaje ryby, vodní a suchozemské plže, mlže, obojživleníky, plazi…
Svou činností ohrožuje lidstvo i vlastní existenci. Produkcí masa přispívá 14–15 % ke koncentraci skleníkových plynů (metan, oxid uhličitý, oxid dusný), (některé zdroje uvádí i 30 %) a to je více než z dopravy (14 %), maso je hlavní příčinou likvidace pralesů a odlesňování, znečištění vody a vzduchu, nedostatku pitné vody, ztrát biodiverzity – rostlinných a živočišných druhů.
Z naší planety je to až 70–80 % zemědělské půdy, která jsou využita na plodiny zvířatům nebo pastvu zvířat. Pokud by byly pěstovány rostliny na přímou konzumaci lidmi, nasytí se celá planeta, nikdo nebude hladovět a ještě zbyde. Je znám obecný příměr: jeden hektar nasytí dva konzumenty masa nebo 20 a více osob na rostlinné stravě… samozřejmě podle druhu a výnosů plodin, podle půdy.
(zmk)