Nevěra je stará jako lidstvo samo. Motivace k ní bývaly v různých dobách různé, i když si přiznejme, že často platilo (a v některých zemích dodnes platí), že muž může a žena nesmí. Chlap, který se vyspí s jinou ženou, je borec, zato žena bývá titulována úplně jinak. Ano, má to pět písmen a buď to začíná na »d« nebo na »k« či »c«. Tuto nespravedlnost ale nechme stranou a pojďme se zaměřit na motivace k nevěře co nejkomplexněji. V podstatě je pět nejdůležitějších a nejčastějších důvodů, proč skončíme v jiné posteli než v té správné…
1. Tělesné potřeby
Nejčastěji je nevěra přirozeně motivována potřebami lidského těla. Sexuálním pudem, chcete-li. Něčím, co tak vědecky popsal Sigmund Freud. Člověk potká někoho, kdo ho logicky přitahuje a chemie zapůsobí až tak, že ani silná vůle ve smyslu »nesmím si nic začít« nebude účinkovat.
Jeden se ptá (někdy i sám sebe): Proč vlastně vyhledávám postelové dobrodružství mimo partnerské či manželské lože? Vždyť sex zůstane pořád jen sexem, ať k němu dojde kdekoli a s kýmkoli. Jenže právě to je kámen úrazu. Ono to vždy neplatí bez výhrady. Problém je, že partnerský život často sklouzává po letech do monotónnosti, což se týká i milostných radovánek. Ty časem přestávají být radovánkami a začínají být »manželskou povinností«, jak se tak nepěkně říká, bohužel však leckdy pravdivě. Tělo našeho protějšku už nás nemá čím překvapit, ani vzájemné dotyky už nejsou tak vzrušující, jako na počátku, a tak cítíme potřebu změny. Asi jako kdybyste měsíc jedli buřtguláš. Za každou cenu budete chtít v tom druhém měsíci mít na talíři něco jiného, i kdyby to byl třeba jen krupicová kaše.
Proto je potřeba toho druhého neustále něčím překvapovat. Nespadnout do stereotypu. A to nejen v posteli, protože vše souvisí se vším. Jak zpívá slovenská poprocková skupina No Name v písni Stromy: »Za každým dňom urobme pár prekvapení, veď je to lahké, ty zmeň parfém a ja vodu po holení…«
2. City a empatie
Nevěra ale nevzniká jen v důsledku potřeby těla. Ale i kvůli potřebám srdce. Tedy citů. A zdaleka již v dnešní době neplatí, že ženy jsou nevěrné právě z citových důvodů, kdežto muži výhradně z důvodů tělesných. V tomhle případě platí genderová rovnocennost více než v kterékoli jiné sféře…
Muž nebo žena často hledají někoho, u koho nepostrádají to, co jim chybí v partnerském svazku. Často nevědomky. Stačí, když manželka potká někoho, kdo jí začne naslouchat, rozvíjet debatu a empaticky se vcítí do její duše (zatímco její choť ji ani nevnímá a jen sedí s pivem v ruce u televizní obrazovky) a riziko přeskočené jiskry, z níž se může vyvinout požár, je v tu chvíli extrémní.
Nebo když manžel usedne v pěkné restauraci po boku spanilé krásky, která mu najednou začne říkat, že je ten nejúžasnější, nejšikovnější, nejsilnější a nejchytřejší, zatímco doma nikdy nic takového neslyšel, naopak je jeho ego ničeno neustálou kritikou, ať již v kterékoli oblasti. Ješitnost je najednou na výši, a ačkoli motivace dotyčné pochlebovačky může být jakákoli, výsledek bývá stejný. »Podved jsem něco, o čem doma si sníš,« zpívá se pro změnu v jiné známé skladbě…
3. Neopodstatněná žárlivost
Motivací k nevěře může být, jakkoli to zní paradoxně, přehnaná žárlivost našeho protějšku. Zkráceně řečeno – ten žárlivec dožene svou partnerku do náruče někoho jiného (platí to samozřejmě i obráceně, co se týče pohlaví).
Manželka chodí po práci jednou týdně na skleničku vína s mladým kolegou. Její choť jí to tak dlouho vyčítá, projíždí jí mobilní telefon i mailovou korespondenci, a když mu ujedou nervy, obviní ji z toho, že spolu mají sex. Do této doby šlo jen o nevinné povídání. Ale v momentě, kdy byl aktivován spouštěč, už nebude nikdy nic tak jako dosud. Manželka si řekne (možná podvědomě) – když už jsem obviňována a osočována za něco, tak ať je to aspoň pravda.
Možná byste se divili, na počátku kolika románků stálo právě to, že člověku nedůvěřoval jeho protějšek a že na něj bezdůvodně a v nadměrné míře žárlil…
4. Zakázané ovoce
O fyzičnu byla řeč hned na úvod. Tady však nyní nehraje hlavní roli chemie a nadměrná fyzická přitažlivost, nýbrž touha zkusit něco jiného. Nikoli tedy jiné tělo, ale spíše jiné sexuální praktiky. Častěji je tato motivace k nevěře motivací mužskou – i proto funguje nejstarší řemeslo, kde dámy nabízejí pod různými taxami různé kratochvíle, které nebývají zrovna běžnou součástí partnerského sexuálního života.
Ale zdaleka nejde jen o návštěvu tzv. vykřičeného domu. Manžel touží po něčem, co mu jeho choť odmítá v posteli dopřát, a najednou například u skleničky vína s pohlednou kolegyní při hovoru, který je pod vlivem lahodného moku stále otevřenější, zjistí, že ona má právě tohle zakázané ovoce nejraději. Těžko pak dotyčný přesvědčuje sám sebe, aby zůstal věrný, když je jeho postelový sen tak blízko…
5. Pozlátko
Jestliže motivace zažít v posteli vysněnou praktiku bývá spíše výsadou silnějšího pohlaví, ženy často ujedou kvůli penězům. Nechť se na nás nezlobí ty, pro které je něco takového nemyslitelné. Ano, už slyšíme ty výhrady (Copak jsem nějaká kurva!), ale neoddiskutovatelným faktem je, že tenhle případ se děl, děje a bude dít.
Muž vás hostí v drahé restauraci, koupí vám tu větší, tu menší dárek a vy se pomějete tak, jak vám rodinný rozpočet nedovolí. Pak se budete logicky cítit zavázané. A možná budete chtít, aby se dotyčný neurazil i aby vaše hodování neskončilo. Tudíž svolíte k něčemu, co pro vás až dosud bylo nemyslitelné. Třeba toho pak budete litovat, ale to už je jiná písnička…
Každopádně platí, milé dámy, stará dobrá rada. Fungující nejen pro ty zadané, ale i pro nezadané. Pokud se nechcete cítit zavázané muži, nenechte ho za sebe platit. Chlapi si to velmi často vykládají tak, že jim něco dlužíte, a rozhodně tím nemáme na mysli finance. Zaplaťte samy za sebe, případně se dohodněte na pravidlu »jednou já, podruhé on«. Ať máte čistý stůl. Myšleno samozřejmě obrazně, protože v restauraci na tom stolu velmi pravděpodobně něco dobrého stálo či leželo…
Marcela Špičková
FOTO – Pixabay