Home Domácí Jakékoli nadstandardy ve zdravotnictví jsou protiústavní!

Jakékoli nadstandardy ve zdravotnictví jsou protiústavní!

KOLÁŽ - iportaL24.cz/Jindřiška Brucknerová

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se svým nápadem vrátit do hry zákon, který by umožnil dělit zdravotní péči na standard a nadstandard, narazil nejen u opozice a odborů, ale také u koaličních partnerů. Prosadit takovou změnu by navíc vyžadovalo změnu Ústavy, která zaručuje všem pacientům právo na bezplatnou zdravotní péči.

Válek svůj návrh představil na sobotní programové konferenci TOP 09, avšak poté, co takový hazard odmítla většina parlamentních stran, vzal zpátečku a uvedl, že chtěl pouze vyvolat diskusi ve straně. Konkrétní návrh nadstandardů ve zdravotnictví prý nyní nepřipravuje. »V případě mého příspěvku na programové konferenci TOP 09 ohledně nadstandardů ve zdravotnictví šlo pouze o vyvolání stranické diskuze, nikoliv o konkrétní návrh k realizaci. Žádný takový konkrétní návrh v tuto chvíli připravován není,« uvedl následně Válek prostřednictvím tiskové zprávy.

Proti dělení péče podle stavu peněženky vždy velmi důrazně vystupovali zástupci KSČM. Podle její expertky na zdravotnictví Soni Markové současná vládní koalice jednoznačně připravuje zavedení dobrovolného zdravotního připojištění tak, jak si to napsala do svého vládního prohlášení.

»Ministr zdravotnictví chce, aby před tím bylo jasně stanoveno, čemu říkáme standard. Nebo jinými slovy nárok pacienta. Neřekl to jen na stranické konferenci, ale hovoří o tom často na různých odborných zdravotnických fórech,« řekla Marková pro iportaL24.cz. Soudci Ústavního soudu i Nejvyššího správního soudu přitom opakovaně konstatovali, že jakýkoli nadstandard může být jen luxusem navíc a platí se případně za komfort, nikoli za péči, dodala. »Léčení, které by mělo být bezplatné, zahrnuje diagnostiku, léčebný zákrok i léky či zdravotní pomůcky a mělo by probíhat lege artis. Jakékoli nadstandardy jsou tedy protiústavní! Vše podstatné musí řešit zákonodárce zákonem a nikoli podzákonnými předpisy,« zdůraznila Marková.

Vláda ODS, TOP 09, STAN, KDU-ČSL a Pirátů však podle ní naslouchá výhradně Kanceláři zdravotního pojištění, která vidí budoucnost financování českého zdravotnictví v individuálních programech zdravotních pojišťoven s nominálním pojistným, ve sloučení zdravotního a nemocenského pojištění nebo v omezení dob, kdy za člověka platí pojistné stát. To vše s cílem vytvořit systém vícezdrojového financování zdravotnictví.

»Nejdřív je ale podle Kanceláře třeba jasně definovat nároky pojištěnců a přestat politicky zasahovat do fungování zdravotních pojišťoven. Tedy určit, na co se naše veřejné zdravotní pojištění vztahuje, což znamená ohraničit služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Díky tomu vznikne prostor pro připojištění. Právě tomu asociální Fialova vláda nadšeně tleská. Jde jim totiž o jediné. Konečně zvýšit spoluúčast pacientů a poskytovat péči podle toho, kolik si bude občan schopen nebo ochoten připlatit. Zároveň vše nechat na (z)vůli zdravotních a hlavně komerčních pojišťoven, zbavit stát odpovědnosti za zdravotnictví, aby mohlo být pro některé ještě výnosnějším ‚kšeftem‘,« uvedla Marková.

Ústava neumožňuje zavádět dvě kategorie pacientů

Zavedení nadstandardů odmítají také opoziční hnutí ANO a SPD. Poslanec Martin Kolovratník (ANO) uvedl, že hnutí se zavedením nadstandardů jednoznačně nesouhlasí. Rizikem je podle něj i možný přesun dobře placených výkonů z veřejných nemocnic do soukromých zařízení, a tedy úniky peněz ze systému. »Vždycky budeme proti, takovou věc nikdy nemůžeme podpořit,« řekl.

»SPD je určitě proti takovému návrhu, nepřipouští to ani Ústava, která jasně říká, že všichni mají mít stejnou zdravotní péči a není možné zavádět dvě kategorie pacientů – ti, co mají peníze a mohou si zaplatit všechno, a ti, co na to nemají a mohou mít horší zdravotní péči,« řekla pro iportaL24.cz místopředsedkyně sněmovního výboru pro zdravotnictví Karla Maříková (SPD). Zajímalo by ji proto, jakým způsobem by to ministr chtěl provést, protože zavedení dvojí kvality péče by bylo protiústavní. »Myslím si, že ministr Válek by měl konkrétně vysvětlit, jak si to představuje, protože v praxi je to docela neuchopitelné, a měl by narovinu říct, jestli tato vláda chce zkomercionalizovat zdravotnictví,« dodala Maříková.

Tomu, že by se ministr své myšlenky na zavedení nadstandardů vzdal, ale příliš nevěří. »Netuším, jestli se někde v zákulisí takový zákon připravuje, nicméně slova o nadstandardech neslyším od pana ministra Válka poprvé, takže nevěřím tomu, že se té myšlenky úplně vzdá,« uvedla poslankyně.

Proti návrhu vystoupili také sociální demokraté, kteří již začali v jednotlivých krajích se sběrem podpisů pod petici proti zavádění nadstandardů ve zdravotnictví a proti dvojí kvalitě péče.

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR sdělil, že je velmi bezohledné přijít s návrhem nadstandardů v nynější ekonomické krizi, kdy strmě roste počet lidí, kteří už se propadají do chudoby a pro které je problém vyjít s penězi.

Pro nadstandardy bylo v minulosti také hnutí ANO

K návrhu se postavili rezervovaně také zástupci koaličních stran. V nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News záměr ministra Válka odmítl i ministr kultury Martin Baxa (ODS). Dostupnou kvalitní péči musí podle něj dostat všichni lidé, kteří odvádějí zdravotní pojištění. Rovněž poslanec STAN Ondřej Lochman v televizní debatě řekl, že rozhodně nesmí nastat snížení podle něho vysoké kvality u standardní péče. »Můžeme se o tom bavit, ale zatím bychom k tomu byli velmi opatrní,« podotkl k nadstandardům.

Marková je však k jejich tvrzením skeptická. »I když se dnes zástupci jednotlivých vládních stran od záměru pana Válka distancují, ve skutečnosti nás jen připravují na to, co již mají přichystané. Kdyby se tak nadšeně nevrhli do vedení války, ministr Válek by již s největší pravděpodobností zákon se zavedením nadstandardů obhajoval ve Sněmovně,« řekla. Zároveň ale varuje před rétorikou ANO. »I oni předložili v minulosti novelu zákona, která otvírala k nadstandardům a tedy ‚lepší péči pro bohaté‘ cestu. Jedinou politickou silou, která důsledně vždy hájila zájmy pacientů a jejich životně důležité právo na kvalitní dostupnou zdravotní péči, byla KSČM,« zdůraznila Marková.

Novelu zákona, která umožnila dělit zdravotní péči na standard a nadstandard a kterou prosadil někdejší ministr zdravotnictví TOP 09 Leoš Heger, zrušil před zhruba devíti lety Ústavní soud. Byly uvedeny jen ve vyhlášce. Norma umožňovala rozdělení péče na »základní« a »ekonomicky náročnější«. Pojišťovny hradily levnější variantu, rozdíl v nákladech platil pacient.

Bezplatná zdravotní péče je garantovaná Listinou základních práv a svobod. Na základě veřejného pojištění má každý právo na ochranu zdraví – na bezplatnou zdravotní péči a zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon, který ale nesmí mít diskriminační povahu.

(jad)

Předchozí článekVaclík se vrací, ale jen pomalu. Bylo to velké zranění, řekl
Další článekV Kazachstánu se 20. listopadu uskuteční mimořádné prezidentské volby

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here