Home Rozhovory Richard Pachman: Jsem nenapravitelný idealista, potřeboval bych být obezřetnější

Richard Pachman: Jsem nenapravitelný idealista, potřeboval bych být obezřetnější

Richard Pachman, skladatel, spisovatel, malíř a multiinstrumentalista, který bývá často označován jako »Český Vangelis«, má za sebou umělecky nabitý rok, ovšem to možná nejlepší teprve před sebou – tradiční vánoční turné. A to ještě měl vystupovat s autorským představením Komenský – Labyrint, ovšem vinou zdravotních potíží jednoho z hlavních interpretů Jana Přeučila ho musel odložit (informovali jsme zde). »Bohužel mi 11 dní před dlouho plánovanou premiérou 14. 11. v Praze a následnými premiérami olomouckými 15. a 16. 11. Lékaři oznámili, že se musím podrobit menšímu, ale akutnímu zákroku. Pan Pachman byl tak laskav, že bezprostředně po mém oznámení situace představení přesunul na 8. 3. 2024 v Olomouci a 14. 3. 2024 v Praze. Vím, že s přesunutím měl řadu starostí, děkuji celému týmu projektu Komenský – Labyrint a omlouvám se za komplikace všem, kteří se na listopadová představení chystali. Těším se na Vás v tomto představení v březnu 2024, kdy si připomínáme narození J. A. Komenského,« uvedl k vzniklým komplikacím Přeučil. Ale nyní již nechme mluvit samotného autora – Richarda Pachmana, s nímž se přesuneme mj. do kouzelného světa adventu a Vánoc…

Vytvořil jste hudebně divadelní představení k 400. výročí napsání první verze rukopisu Komenského díla Labyrint světa a ráj srdce. V tiskové zprávě uvádíte, že jde o nadčasové dílo. Já jsem se nicméně setkal s názory pedagogů, že tohle už není pro dnešní děti a mladé. V čem tedy je podle vás Komenský nadčasový a jak ho lépe přiblížit dalším generacím?

Doporučuji Labyrint světa a ráj srdce každému. Najde v něm řadu informací, u kterých si bude myslet, že je psal Komenský předevčírem a ne před 400 lety. Komenský je svými názory i odkazem velmi nadčasový. Je to jedna z našich velkých osobností, která ovlivnila historii lidstva.

Letos uplynulo neuvěřitelných třicet let od vašeho prvního alba Dreams. Jak se za tu dobu změnil Richard Pachman. V čem je stejný, v čem naopak zkušenější, či dokonce – dá-li se to tak říci – moudřejší?

Jsem stále stejný nenapravitelný idealista, který je důvěřivý a který věří tomu, že všichni lidé jsou dobří. Zkušenější jsem o těch třicet let života. A jestli jsem moudřejší? Nevím. Víc se zamýšlím nad duchovním aspektem života a mnohem víc píšu než před těmi třiceti lety.

Nedávno jsem se díval na skvělý film Návrat do budoucnosti, kde se cestuje časem. Kdyby mohl dnešní Richard Pachman něco poradit tomu z před třiceti lety, co by to bylo? 

Aby byl více obezřetný v každé situaci…

V říjnu vyšla kniha ABBA za železnou oponou. Mohl byste ji blíže představit? A čím vás zaujala právě tato švédská skupina, o níž duo Erasure svého času prohlásilo, že je to nejlepší kapela všech dob?

Nejdříve bych se rád zastavil u toho, co jste řekl naposledy. Ano, je to bezesporu nejlepší skupina. Pro své nosné melodie, pro nádherné harmonie, kouzelné vícehlasy. Spojení čtyř geniálních muzikantů, jejichž hudba nestárne ani po 50 letech a poslouchá je už čtvrtá generace.

A kniha? Ta popisuje příběh osmiletého chlapce, který se v roce 1974 zamiloval do jejich hudby, který sháněl jejich LP na Slovensku nebo od tety z Jugoslávie, který viděl jedenáctkrát ABBA ve filmu a který měl velký sen: vidět jednou naživo skupinu ABBA. A ono se mu to splnilo v květnu 2022 v Londýně, když se souhrou náhod ubytoval ve stejném hotelu jako členové skupiny před premiérou úžasné show ABBA Voyage. Tím celoživotním fanouškem jsem samozřejmě já. Kniha obsahuje i rozhovory s některými členy skupiny, s lidmi z pracovního týmu kolem ní, 1500 fotografií a rozhovory s československými zpěváky o tom, jak na skupinu ABBA vzpomínají. Knihu jsem napsal s Miroslavem Graclíkem a vyšla i jako audiokniha, na které její velkou část čtu já společně s Michalem Gulyášem a Andrejem Benešem. Kromě tohoto titulu vychází na konci listopadu i má desátá kniha Ztracen ve Ztracené. Za každými dveřmi starého domu v olomoucké Ztracené ulici se odvíjí jiný tajuplný příběh…

Blíží se advent a musím se přiznat, že spojení Vánoce a Richard Pachman mi konvenuje jako svíčková na smetaně a knedlík. Co připravujete pro čas Vánoc?

V tom případě ta svíčková je Dita Hořínková a já jsem knedlík! Bez Dity bych si neuměl ani já, ani naše publikum adventní koncerty představit. Letos projedeme třináct měst. V Berouně a v Praze si s námi zazpívají i Filip Antonio, Viktor Antonio a Kateřina Jechová, kteří spolu s Ditou a Janem Přeučilem budou účinkovat i v představení Komenský – Labyrint, ze kterého zazpíváme několik písní. Adventní písně a koledy budeme prokládat povídáním o starých, mnohdy zapomenutých vánočních zvycích, i o tom, jestli má stromeček stát nebo viset špicí dolů nad stolem.

Nedávno jsem četl rozbor jistého kritika, který prohlásil, že umělci schválně rýžují na vánoční náladě lidí a že je jejich zvýšená aktivita v tomto čase kýčovitá. Co byste odpověděl?

Ptáte se člověka, který jezdí 22 let v čase vánočním po kostelech, zámcích a náměstích a zpívá o tom, že je na světě hezky nejen o Vánocích. Samozřejmě, že je krásné se setkávat každý advent s lidmi, kteří na naše vystoupení pravidelně chodí. A ptáte se člověka, který pro letošní adventní turné připravil CD Richard Pachman a přátelé, CD a knihu ABBA za železnou oponou a román Ztracen ve Ztracené. Jestli je má zvýšená aktivita na konci tohoto roku kýčovitá, nechť prosím posoudí posluchači a čtenáři.

A jak budou vypadat Vánoce Richarda Pachmana? Myslím ty nekoncertní – 24. až 26. prosince?

Poslední koncert máme 22. prosince. Po tomto datu udělám něco, na co jsem několik měsíců neměl čas. Lehnu si k televizi a budu se koukat na pohádky. A budu se svými nejbližšími.

Prozraďte, co si nejvíce pamatujete z dětských Vánoc?

Když jsem ještě věřil na Ježíška, poslali mě odpoledne 24. prosince na procházku do olomouckých parků s dědečkem, aby rodiče ustrojili stromeček a připravili pod něj dárky. Vůni stromku, prskavek a svíček nikdy nezapomenu.

Přiznám se, že o Vánocích si doma pouštíme vaši autorskou skladba Snížek padá z roku 2003. Jaká koleda nesmí chybět o vašich domácích svátcích? A kterou považujete za nejpovedenější všech dob?

Snížek padá zazněl už v roce 2000 v muzikálu Babička a končíme jí každý koncert. Pro mě je má celoživotní top vánoční skladba krásná orchestrálka od skupiny ABBA s názvem Arrival. Není to koleda, ale je pro mě prostě ta nej vánoční melodie od roku 1977, kdy jsem LP Arrival dostal od tety z Jugoslávie pod stromeček.

Jak a z čeho nejčastěji čerpáte inspiraci? Může to fungovat i tak, že řeknete, že něco složíte, namalujete či napíšete kdykoli, takříkajíc »na zakázku«, nebo musíte počkat, až přijde ta správná múza?

Neumím dělat na zakázku. Mnohdy myšlenka, emoce nebo nálada k tvorbě zraje i týdny. Inspiraci čerpám v lesích. Často v lese zpívám, do telefonu si zapisuji myšlenky. Maluji při zapadajícím slunci a píšu v noci, kdy celý svět spí a nikdo a nic mě neruší…

Jakou muziku kromě té od skupiny ABBA nejčastěji posloucháte? Pouštíte si i tu vámi složenou?

Vydal jsem čtyřicet alb, a protože před každým vydáním musím poslechnout nahrávku i stokrát, tak moc svou práci neposlouchám. Jen když se chystám na koncert, tak si písně opakuji. Nejraději v autě na dlouhých cestách… A na nich nechybí ani zmíněná ABBA a dále Barbra Streisand, Schiller, Kylie, George Michael, Tina Turner a Marika Gombitová.

Tohle je moje oblíbená otázka, kterou často pro respondenty při rozhovorech používám – je nějaká sféra či oblast, kterou byste se nemohl živit, protože jste na ni nešikovný, příčí se vám nebo by nekorespondovala s vaší dosavadní činností?

Nemohl bych být kulturista (smích).

A jaké máte plány pro rok 2024?

Rok začnu Tříkrálovým koncertem kousek od Prahy a po něm mě čeká hostování na dvou koncertech 16. a 30. ledna v o2 aréně úžasné Mariky Gombitové, kterou mám rád od dětství a kterou velmi obdivuji nejen pro její nádherné písně. V březnu máme premiéry představení Komenský – Labyrint (8. 3. v Olomouci a 14. 3. v Praze) a po nich se s kolegy a filharmonickým orchestrem budeme chystat na Velikonoční koncerty v pražském kostele sv. Šimona a Judy 24. a 25. března. Stále se mám na co těšit a vlastně se mohou těšit i ti, kteří rádi poslouchají mou hudbu a kteří si stejně jako já myslí, že na světě je hezky…

Petr Kojzar

* * *

Richard Pachman a Dita Hořínková

Adventní koncerty 2023

26. 11. v 15.00 – Vilémovice (u Zruče a Ledče nad Sázavou), Obecní dům

28. 11. v 18.00 – Louny, Čajovna u sv. Mikuláše

3. 12. v 16.00 – Beroun, Husovo náměstí (vystoupí i Filip Antonio, Viktor Antonio, Kateřina Jechová), open air

7. 12. v 18.00 – Krupka – Bohosudov, Bazilika Panny Marie Sedmibolestné

8. 12. v 17.00 – Ledeč nad Sázavou, kostel Sv. Petra a Pavla

9. 12. v 18.00 – Slaný, Husův dům, Vepřkova 1037 (RP a Kateřina Jechová)

10. 12. v 17.00 – Uhříněves, Husova kaple, Husovo náměstí

12. 12. v 19.00 – Praha 1, Chrám sv. Mikuláše, Staroměstské náměstí (vystoupí i Filip Antonio, Viktor Antonio, Kateřina Jechová a Komorní sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra), www.ticketstream.cz

14. 12. v 18.00 – Brno – Řečkovice, Sbor Páně Církve Československé husitské, Vážného 6, www.ticketstream.cz

15. 12. v 17.00 – Olomouc, Horní náměstí, open air

16. 12. v 17.00 – Prostějov, Husův sbor, Demelova 1, www.ticketstream.cz

20. 12. v 19.00 – Říčany, KC Labuť, vstupenky v pokladně KC Labuť

22. 12. v 18.00 – Mukařov, kostel Nanebevzetí Panny Marie

Výtěžek z adventních koncertů je věnován Dětskému centru Chocerady.

PŘIDEJ KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here