Jednou z jednoduchých metod, jak významně zlepšit stav srdce a cév, je prostá chůze. Upozorňují na to kardiologové, podle nichž nezdravé žití přináší řadu nejrůznějších srdečních chorob. Kardiologové se je snaží zvládat, ale současné varují, že i když léky, moderní přístroje a nové znalosti pomáhají, pokud se nevzpamatují sami pacienti, nemají v této bitvě šanci.
»Slova jako zdravý životní styl nám zcela zevšedněla, lidé je slyší ale nevnímají. Zatímco před čtyřmi lety tady žilo 360 000 pacientů se srdečním selháním, v roce 2040 jich může být až 900 000. A to nepočítáme další nemoci spojené se srdcem a oběhem. Loni lékaři ošetřili pro některou z mnoha kardiologických diagnóz přibližně tři miliony lidí,« řekl novinářům přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie VFN v Praze Aleš Linhart.
Podle předsedy České kardiologické společnosti Petra Ošťádala jsou nemoci oběhové soustavy dlouhodobě hlavní příčinou úmrtí v Česku. Náklady, spojené s nemocemi srdce odborníci odhadují na miliardy korun.»Významná část úmrtí je přitom předčasná a lze jí předejít,« uvedl.
Jednou z jednoduchých metod, jak významně zlepšit stav srdce a cév, je podle kardiologů prostá chůze. »Studie jasně prokázaly, že každému desátému předčasnému úmrtí lze předejít už 11 minutami rychlé chůze denně. Čím více kroků uděláme, tím více se snižuje nejen riziko výskytu kardiovaskulárních nemocí, ale také řady druhů rakoviny. Doporučujeme ujít minimálně 6 000 kroků denně, ale každý krok navíc se počítá. I když mají lidé problém s pohybem a ‚ušlapat‘ 6 000 kroků je nad jejich síly, ať zkusí k tomu, co ujdou, přidat 20–30 % navíc,« dodal Linhart.
Lékaři kardiakům doporučují jako prevenci také očkování proti chřipce. Jeho přínos dokázala nedávno publikovaná mezinárodní studie. »Jasně ukázala, že očkování proti chřipce snižuje riziko úmrtí o více než 40 %. Vakcinaci proti chřipce u kardiaků doporučujeme již delší dobu, ale tato studie přinesla naprosto jednoznačné důkazy, že očkování pomáhá,« uvedl Ošťádal.
Neošetřený zánět zvyšuje riziko infarktu myokardu
Další, ne tak známou příčinou srdečních potíží je vleklý chronický zánět v těle. »Tento zánět, způsobený například zvýšenou hladinou cukru, kouřením, vysokým cholesterolem, obezitou atp., se nijak neprojevuje, necítíme ho. Vede ale mimo jiné ke vzniku aterosklerózy, a ta zase například k infarktu a dalším srdečním chorobám. Méně typickým původcem chronického zánětu je neléčené zanícení dásní – parodontóza a zkažený chrup. Neošetřený zánět zvyšuje riziko infarktu myokardu,« doplnil předseda České asociace preventivní kardiologie Michal Vrablík.
Podle předsedy České asociace srdečního selhání ČKS Jana Krejčího pacientům pomáhají stále nové a modernější léky. V budoucnu se k nim přiřadí nové preparáty, které pomohou pacientům snížit váhu nebo odvyknout kouření. Situaci by podle něj také pomohlo včasné odhalení nemocného srdce. Například s pomocí testu hladiny natriuretických peptidů v krevní plazmě, který mohou provést už praktičtí lékaři.
S nějakou nemocí srdce či cév se léčí 2,9 milionu lidí. Častá jsou ta, při nichž srdce nefunguje dostatečně. Při ischemické chorobě srdeční, kterou má asi 470.000 lidí, neproudí do srdce dost kyslíku v důsledku zúžení věnčitých tepen kolem srdce. V nich se usazují tukové látky, což může vést i k infarktu. S ním je ročně hospitalizováno kolem 14.000 lidí, další se ale do nemocnic nedostanou včas. Později se u nich může projevit srdeční selhání. Vzniknout může také neléčeným vysokým krevním tlakem. Vysoký krevní tlak má podle odhadů více než třetina lidí starších 25 let.
Infarkt přežije téměř 95 procent pacientů, kteří se s ním dostanou včas do nemocnice. Jejich srdce ale zůstává poškozené. Jde tak o jednu z příčin častějšího výskytu srdečního selhání v pozdějším věku.
(jad)